Hlavním městem říše byl Řím. Roku 395 se impérium rozdělilo na západořímskou říši (zanikla roku 476) a východořímskou říši zvanou později Byzantská říše (zanikla roku 1453).Důležitou roli pro dekadenci římské říše hrály vnitřní problémy impéria. Mezi vnitřní příčiny úpadku můžeme považovat sociální, ekonomickou, politickou, náboženskou a vojenskou situaci v říši.Svátá říše římská existovala oficiálně od roku 962 do roku 1806. Byla jednou z největších evropských středověkých a novověkých říší, ale byla nestabilní a neustále se měnící. Svatá říše římská nebyla jednotným státem, ale konfederací malých a středně velkých politických celků.
Kdo vybudoval Řím : Jejich zakladatelem byl samotný Herakles, rodák z Théb. Původní disciplínou byl jen běh. Postupně přibývaly další. Zatímco králové byli uctíváni jen ve své zemi, vítěze olympijských her uctívalo celé Řecko.
Kdo zničil římskou říši
I nejmohutnější politický útvar starověku a jeden z největších v dějinách vůbec však skončil v troskách. Roku 395 se za vlády císaře Theodosia I. říše nejprve rozdělila na západní a východní část, načež v roce 476 první zmíněná definitivně zanikla, když se území dnešní Itálie zmocnil germánský vůdce Odoakar.
Proč se rozdělila Římská říše : Rovněž Theodosius I. nařídil senátorům, aby si vybrali, zda bude říši vládnout Jupiter nebo Ježíš. Samozřejmě většina z nich se přiklonila ke křesťanství. Zároveň si byl vědomý, že ani jeden z jeho synů není schopen vést efektivně říši, a proto se v roce 395 rozhodl říši rozdělit.
Za zánik Západořímské říše je tradičně pokládán rok 476, kdy germánský vojevůdce Odoaker sesadil nedospělého císaře Romula Augusta.
I nejmohutnější politický útvar starověku a jeden z největších v dějinách vůbec však skončil v troskách. Roku 395 se za vlády císaře Theodosia I. říše nejprve rozdělila na západní a východní část, načež v roce 476 první zmíněná definitivně zanikla, když se území dnešní Itálie zmocnil germánský vůdce Odoakar.
Kdo a kdy založil Řím
Podle pověsti by l Řím založen r. 753 př. n.l. a Romulus byl jeho prvním králem, ve skutečnosti však vznikal po několik staletí postupným spojováním a rozrůstáním obcí rozkládajících se na sedmi římských pahorcích.n. l. Druhá punská válka byla vybojována mezi Římany a Kartaginci v letech 218 až 201 př. n. l. Kartaginský vojevůdce Hannibal z rodu Barkasů v ní nejprve Římu uštědřil řadu porážek v takticky geniálně vedených bitvách, které jsou dodnes uváděny ve vojenských učebnicích.Markomanské války (latinsky Bellum Germanicum et Sarmaticum) byla série válek trvajících patrně od roku 166 do roku 180. Tyto války se staly bojem Římské říše především proti germánským kmenům Markomanů, Kvádů a sarmatským Jazygům.
I nejmohutnější politický útvar starověku a jeden z největších v dějinách vůbec však skončil v troskách. Roku 395 se za vlády císaře Theodosia I. říše nejprve rozdělila na západní a východní část, načež v roce 476 první zmíněná definitivně zanikla, když se území dnešní Itálie zmocnil germánský vůdce Odoakar.
Proč se Řím jmenuje Řím : Město se mělo podle věšteb jmenovat po Romulovi – Rome. Remus to však těžce nesl, a tak na znamení posměchu přeskočil brázdu, která vyznačovala hranice budoucího města. Romulus ho za to zabil se slovy, že tak dopadne každý, kdo by chtěl pokořit římské hradby.
Jak vznikl Řím : Město Řím vzniklo pravděpodobně spojením osad Sabinů a Latinů. Římané osídlili čtyři pahorky: Palatin, Esquilin, Viminál a Kvirinál. Jejich kulturu a zřízení ovlivňovali Etruskové a název pravděpodobně pochází od jména vlivného rodu Etrusků Ruma.
Kdo zvítězil v punské válce
Výsledek punských válek
Výsledkem válek bylo zničení Kartága a hegemonie Říma, který zcela ovládl většinu Středomoří, včetně Hispánie, Sicílie a Řecka.
Podle pověsti byl Řím založen 21. dubna 753 př. n. l. v ústí řeky Tibery v oblasti zvané Latium [lácium] záhadnými Etrusky.Ve víru punských válek
Války, které vedl Hannibalův otec, patřily mezi takzvané „punské“ probíhaly ve třetím století před naším letopočtem. Bylo jich několik a Řím a Kartágo během nich soupeřili o nadvládu nad Středomořím. A Řím byl úspěšnější.
Kdo začal první Punskou válku : „Punské války“ byly vyvolány snahou obou mocností o nadvládu ve Středomoří. Kartágo ležící v oblasti dnešního Tunisu založili Féničané pocházející z oblasti dnešního Libanonu. Kartáginci byli známí obchodníci a mořeplavci, kteří dopluli až k břehům Anglie i obepluli Afriku.