Je známo pouze tolik, že značnou část sestavili Václav Havel a Pavel Kohout. Druhý jmenovaný je také autorem názvu petice. Organizátory a prvními signatáři byli Jan Patočka, Jiří Němec, Václav Benda, Vlasta Chramostová, Václav Havel, Ladislav Hejdánek, Zdeněk Mlynář, Pavel Kohout, Petr Uhl, Ludvík Vaculík a Jiří Hájek.Prvními mluvčími byl Jiří Hájek, Václav Havel a Jan Patočka
Prvními mluvčími Charty 77 se stali někdejší ministr zahraničí Jiří Hájek z roku 1968, ve světě známý dramatik Václav Havel a filozof Jan Patočka. Mezi Vánocemi a Novým rokem 1977 své podpisy pod text připojilo prvních 242 lidí.ledna 1977 pronásledovala policie Václava Havla, Ludvíka Vaculíka a Pavla Landovského, když se snažili odeslat text poštou úřadům. Koncem ledna se konala demonstrace loajality k režimu, tzv. Anticharta. V březnu zemřel – uštván policií – mluvčí Charty, filozof Jan Patočka.
Kdo byl chartista : Jako Chartisté se nazývali příslušníci masového demokratického hnutí v 19. století ve Velké Británii. Označení chartisté se odvozuje od tzv. Lidové charty (People's Charter) z roku 1838.
Kdo napsal několik vět
Petice Několik vět byl dokument vypracovaný hnutím Charta 77 na jaře roku 1989 a zveřejněný 29. června. Hlavními iniciátory petice byli Václav Havel, Jiří Křižan, Stanislav Devátý a Alexandr Vondra. Název vymyslel Jiří Křižan.
Kdo z umělců podepsal antichartu : Z umělců, kteří se za svůj podpis veřejně omluvili, jsou zmiňováni Michal Pavlata, Jiří Ornest, Zdeněk Svěrák a Eva Pilarová.
a) Dva tisíce slov podepsalo více než sto tisíc občanů včetně významných osobností veřejného života. Chartu 77 podepsalo v době zveřejnění jen 242 lidí, do ledna 1990 vzrostl jejich počet na 1883. Učitel může s žáky promýšlet, proč se tak výrazně lišil počet signatářů obou výzev.
Luna 3 odstartovala z kosmodromu Bajkonur 4. října 1959. Vyfotografovala stranu Měsíce, kterou předtím lidské oko nikdy nespatřilo. Vzhledem k tomu, že se doba rotace Měsíce rovná době oběhu kolem Země (28 dní), je k ní totiž stále přivrácen jednou stranou.
Co se stalo 123 1999
1999 – Česká republika (spolu s Maďarskem a Polskem) vstoupila do NATO.Charta 77 byla jedním z nejdůležitějších protirežimních uskupení, které kritizovalo politickou a státní moc za nedodržování lidských a občanských práv, k jejichž dodržování se ČSSR zavázala při podpisu Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v Helsinkách.Bohumil Hrabal nebo Vladimír Neff, díky dobrovolnému podpisu Anticharty získali zpět určité (omezené) publikační možnosti, o které je režim připravil kvůli jejich postojům k okupaci Československa v roce 1968.
| Dva tisíce slov | |
|---|---|
| Signatáři | Jan Werich, Jaroslav Seifert, Jiří Suchý, Jiří Šlitr, Věra Čáslavská, manželé Zátopkovi, Otomar Krejča, Rudolf Hrušínský, Jiří Menzel, rektor UK Oldřich Starý a filozof Karel Kosík a dalších více než 150 000 osob |
| Obsah | |
| Cíl | Výzva k reformě KSČ a československé společnosti |
Co je to Anticharta : Takzvaná Anticharta (oficiálně Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru) byla podpisová kampaň významných československých převážně kulturních osobností, zorganizovaná komunistickou vládnoucí moci jako odmítavá reakce na prohlášení Charty 77.
Co se stalo 26.12 1991 : Nejvyšší sovět Sovětského svazu deklarací č. 142-H ze dne 26. prosince 1991 oficiálně uznal rozpuštění Sovětského svazu jako státu a subjektu mezinárodního práva.
Co se stalo 11 1991
Československo. 1. ledna – Byla zavedena vnitřní směnitelnost Československé koruny. Současně se liberalizoval zahraniční i vnitřní obchod – byla zavedena volná cenotvorba.
Z umělců, kteří se podepsat odmítli, jsou zmiňováni Vladimír Mišík, Eduard Cupák, Jiří Suchý, Martin Štěpánek, Jaroslava Tvrzníková, Ilja Racek, Táňa Fischerová, Marie Tomášová, Naďa Urbánková, Helena Glancová, Hana Frejková, Kristina Vlachová (která kvůli tomu nesměla až do roku 1989 vykonávat svou profesi filmové …„Stydím se za to, ale…“ Tak by se dal stručně shrnout postoj Karla Gotta na sklonku jeho života k Antichartě, kterou podepsal jako řada jeho kolegů 4. února 1977. Na komunistickém manifestu před ostatními umělci a za účasti televizních kamer dokonce přednesl i projev. „To datum bych nejraději ze svého života vymazal.
Kdo začal studenou válku : Studená válka je výraz pro epochu dlouhodobého vojenského napětí a hospodářské konkurence, která začala po druhé světové válce (1939–1945) mezi komunistickými státy, hlavně Sovětským svazem, a Západem, zejména Spojenými státy. Konflikt začal zhruba v roce 1947.