Každopádně je zřejmé, že proces vývoje galaxií a přeměny jejich hmoty na hvězdy probíhal zjevně daleko pomaleji než se předpokládalo. Ukazuje se, že zhruba třetina hvězdné hmoty dnešních galaxií vznikla až v době před 4÷8 miliardami let vlivem četných kolizí a následné obnovy spirálních struktur.Co ve 20. století objevil Edwin Hubble Edwin Hubble objevil, že například Andromeda není hvězda, ale samostatná galaxie. Dále objevil více galaxií a zjistil, že se od sebe vzdalují.Galaxie Andromeda, známá také jako M31, je spirální galaxií nejbližší naší mateřské Mléčné dráze. Leží ve vzdálenosti zhruba 2 500 000 světelných let.
Kolik je galaxií ve vesmíru : V pozorovatelné části vesmíru se podle odhadů z roku 2016 nachází minimálně dva biliony galaxií. V roce 2021 byla data z vesmírné sondy NASA New Horizons použita k redukci předchozího odhadu na zhruba 200 miliard galaxií.
Jak je stará naše galaxie
Při započtení doby života první generace hvězd pak vychází stáří naší galaxie na 13,6 miliardy, s uvedenou tolerancí ą 800 milionů let. Přitom současný nejpřesnější odhad stáří celého vesmíru, založený na sledování kosmického mikrovlnného pozadí, činí 13,7 miliardy let.
Jak vznikl vesmír : Velký třesk
Podle teorie velkého třesku (anglicky Big Bang) vznikl vesmír z velmi malého bodu o velké hustotě. Tato singularita byla jak počátkem hmoty tak i počátkem měřitelného času a prostoru s dnešním charakterem. Od něho se začal odvíjet vývoj vesmíru.
Hubbleův teleskop objevil dosud nejstarší galaxie, vzdálené 13 miliard let. Hubbleův teleskop se ponořil tak hluboko do historie vesmíru, jako ještě nikdy předtím. V temné hloubce více než 13 miliard let vědci objevili 7 dosud neznámých galaxií. Jedna z nich je prý jen o 380 milionů let mladší než celý vesmír.
Mléčná dráha (také Galaxie) je galaxie, ve které se nachází Slunce se Sluneční soustavou.
Jak velký je vesmír
Oblast vesmíru viditelná ze Země (pozorovatelný vesmír) je koule o poloměru přibližně 46 miliard světelných let,; (celý vesmír podle nejnovějších odhadů má zhruba 96 miliard světelných let). Poloměr byl určen z nejvzdálenějších viditelných objektů se zahrnutím rozpínání vesmíru.Galaxie v Andromedě je, po naší Galaxii, nejprozkoumanějším vesmírným objektem. Má průměr kolem 150 000 – 200 000 ly. Obsahuje více než 450 miliard hvězd. Je dvakrát větší a přibližně stejně hmotná jako naše Galaxie.Podle FAI (Mezinárodní letecké federace) je hranicí vesmírného prostoru vzdálenost 100 km od povrchu Země – tzv. Kármánova hranice. Do této hranice se hovoří o nadmořské výšce. V případě Země do této hranice zasahují i další vrstvy její atmosféry (termosféra a exosféra).
Sloanova velká zeď byla do roku 2013 největší objevenou strukturou ve vesmíru. (Větší je Huge-LQG dosahující velikosti až 4 miliard světelných let či Velká zeď Hercules-Corona Borealis velká 10 miliard světelných let.)
Kolik světelných let má naše galaxie : Klasifikace. Naše Galaxie je obrovská galaxie, její hmotnost včetně korony je (3-6). 1012 (3-6 biliony) hmotností Sluncí (hmotnost Slunce – 1,985.1030 kg) a její průměr je přibližně 90 000 světelných let.
Kolik je atomů ve vesmíru : Odpověď: Odhad počtu atomů ve vesmíru se bude hodně lišit podle toho, co budeme považovat za vesmír. Většinou bereme tzv. viditelná část vesmíru (kam až můžeme při současném stáří vesmíru při principu konstantní rychlosti světla dohlédnout). Můžeme se pak pokusit odhadnout počet atomů na 1078, někdy se uvádí až 10100.
Kdo objevil vesmír
Sovětský kosmonaut Jurij Gagarin se zapsal do dějin jako první člověk ve vesmíru. Okamžitě po přistání se stal populární osobností – jaký však byl jeho osud a jak se vyrovnal s rolí „maskota“ Sovětského svazu
Infračervená astronomie
Je to jako dívat se na duhu, ale vidět jen jednu barvu. Webbův dalekohled je formálním nástupcem Hubbleova vesmírného dalekohledu, a protože se zaměřuje především na infračervenou astronomii, je také nástupcem Spitzerova vesmírného dalekohledu.Sluneční soustava je planetární systém hvězdy jménem Slunce, ve kterém se nachází i naše domovská planeta Země.
Co je na konci vesmíru : Za přibližně 10 miliard let budou většinu hmoty vesmíru tvořit černé díry, vyhaslí bílí trpaslíci a neutronové hvězdy padající do černých děr v centrech galaxií. Za 1032 let se začnou protony rozpadat na fotony, elektrony, pozitrony a neutrina. Veškerá hmota mimo černé díry se rozpadne.