Kdo nastoupil po Leninovi?
Josif Vissarionovič Stalin

Josif Vissarionovič Džugašvili (Stalin)
Ve funkci: 3. dubna 1922 – 16. října 1952
Předchůdce funkce vytvořena
Nástupce Nikita Sergejevič Chruščov
4. premiér Sovětského svazu

Hlavní představitelé

Jméno Funkční období
Vladimir Iljič Lenin * 17. listopadu 1903 až 21. ledna 1924
Josif Vissarionovič Stalin 3. dubna 1922 až 5. března 1953
Nikita Sergejevič Chruščov 7. září 1953 až 14. října 1964
Leonid Iljič Brežněv 14. října 1964 až 10. listopadu 1982

Nejvyšší představitelé komunistické strany

  • Vladimir Iljič Lenin (1917–1924) (pouze de facto)
  • Josif Vissarionovič Stalin (1922–1952)
  • Georgij Maximilianovič Malenkov (1953) (pouze de facto)
  • Nikita Sergejevič Chruščov (1953–1964)
  • Leonid Iljič Brežněv (1964–1982)
  • Jurij Andropov (1982–1984)
  • Konstantin Černěnko (1984–1985)

Jak se říkalo Stalinovi : Josif Vissarionovič Džugašvili, gruzínsky იოსებ ჯუღაშვილი, známý též jako Stalin, rusky Сталин – „muž z ocele“, tuto přezdívku mu vybral Lenin (18. prosince 1878 – 5. března 1953) byl sovětský komunistický politik a diktátor gruzínské národnosti, v letech 1927–1953 nejvyšší představitel SSSR.

Kdo rozpustil SSSR

Před 25 lety se definitivně rozpadlo sovětské impérium. Ruský prezident Boris Jelcin, jeho ukrajinský kolega Leonid Kravčuk a běloruský předseda parlamentu Stanislav Šuškevič tehdy ve vládní rezidenci v Bělověžském pralese dohodli rozpuštění státního útvaru jménem Sovětský svaz.

Kdo vladl SSSR v roce 1968 : Nejvyšší představitelé Sovětského svazu

Jméno Stranická funkce
Leonid Iljič Brežněv první tajemník KSSS (14. 10. 1964 – 8. 4. 1966) generální tajemník KSSS (8. 4. 1966 – 10. 11. 1982)
Jurij Andropov generální tajemník KSSS (12. 11. 1982 – 9. 2. 1984)
Konstantin Černěnko generální tajemník KSSS (13. 2. 1984 – 10. 3. 1985)

9. února 1984, Moscow Central Clinical Hospital, Moskva, RuskoJurij Andropov / Úmrtí

Jeho pohřeb byl mimořádně pompézní, za rakví neslo 44 důstojníků polštáře s vyznamenáními. Jurij Vladimirovič Andropov (9. února 1984), generální tajemník ÚV KSSS. V roce 1983 utrpěl selhání ledvin a po zbytek funkčního období byl upoután na lůžko.

Gulag je vlastně zkratka (užívaná od roku 1930) pro Hlavní správu táborů (Glavnoe Upravlenie LAGerej), což bylo speciální oddělení tajné policie a ministerstva vnitra SSSR určené pro využití fyzické práce vězňů.

Kde není clovek není problém

Kde není člověk, není ani problém." „Смерть решает все проблемы. Нет человека, нет проблем." Nejde o výrok historického Stalina, ale o slova, která byla připsána Stalinovi v románu.Příčiny rozpadu Sovětského svazu jsou komplexní a přímo souvisí s příčinami rozpadu Východního bloku. Nejčastěji jsou uváděny hluboké ekonomické problémy, národnostní problémy a odstředivé tendence ve svazových republikách a neochota politického vedení tyto problémy nadále řešit silovou, tvrdě represivní cestou.Šlo o úctyhodných 22 402 220 km², na nichž v roce 1991 žilo 293 milionů lidí. Podívejte se, jak se území Sovětského svazu od roku 1922 vyvíjelo: Sovětský svaz tvořilo 15 svazových socialistických republik, z nichž po jeho rozpadu 26. prosince 1991 vznikly samostatné státy.

Československo bylo po roce 1945 jedinou zemí východního bloku, kde nebyla umístěna sovětská armáda. To se změnilo po okupaci 21. srpna 1968 a datum se tak zařadilo mezi osudové osmičkové roky našich dějin. Armády pěti států překročily československé hranice bez vědomí tehdejších státních orgánů.

Kdo rozhodl o invazi 1968 : srpna 1968 vstoupily armády zemí Varšavské smlouvy přes hranice do ČSSR. Dvě hodiny po půlnoci 21. srpna 1968 ÚV KSČ schválil a posléze prostřednictvím Československého rozhlasu odvysílal Provolání Všemu lidu ČSSR: Všemu lidu Československé socialistické republiky!

Na co zemřel Brežněv : Srdeční infarktLeonid Iljič Brežněv / Příčina úmrtí

Leonid Iljič Brežněv, v pořadí třetí generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS) a pátý nejvyšší představitel Sovětského svazu, zemřel ve věku 76 let dne 10. listopadu 1982, a to na infarkt myokardu po několika letech vážných zdravotních obtíží. Jeho státního pohřbu dne 15.

Kdy zemřel Cernenko

10. března 1985, Moskva, RuskoKonstantin Černěnko / Úmrtí

Konstantin Ustinovič Černěnko (rusky Константин Устинович Черненко; 24. září 1911 – 10. března 1985) byl sovětský politik a státník, nejvyšší představitel Sovětského svazu v období třinácti měsíců od 13. února 1984, kdy nahradil zesnulého Jurije Andropova, až do své smrti.

Odhady historiků uvádějí celkový počet vězňů Gulagu až na 20 milionů, z nichž zhruba 2 milionu pobyt v táborech nepřežilo. Obětmi sovětského Gulagu nebyly jen národy SSSR, ale i občané dalších zemí – Čechoslováci, Poláci, Maďaři, Francouzi, Američané aj.Z různých odhadů vychází najevo, že obětí deportací bylo minimálně 6 milionů (ale spíš až 6,3-6,7 milionů) lidí.

Kde je vůle tam je i cesta : Tento citát proto říká, že má-li člověk silnou vůli, aby přese všechno hledat cestu ke svému cíli, tak jí také najde. Odkazuje na to, že člověk se ani v těch nejtěžších životních situacích nesmí vzdávat a je jeho úkolem vytrvat přes všechny překážky, které před ním leží tak, aby dosáhl svého cíle.