Havarijní plán musí zpracovat každý kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zachází se závadnými látkami způsobem, který je spojen se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody. Pokud společnost splňuje jednu ze dvou uvedených podmínek, musí mít vypracovaný a schválený havarijní plán.Havarijní plán kraje (dále jen "HP kraje") se zpracovává pro řešení mimořádných událostí, které vyžadují vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu. HP kraje zpracovává hasičský záchranný sbor kraje minimálně ve 2 vyhotoveních.Zasahuje-li zóna havarijního plánování území jedné obce s rozšířenou působností, zpracovaný vnější havarijní plán schvaluje starosta obce z rozšířenou působností (dle § 13 písm. b zákona č. 239/2000 Sb.
Kdo stanovuje zónu havarijního plánování : Zónu havarijního plánování stanovují krajské úřady před rokem 2002 okresní úřady). Vnitřní hranici zóny havarijního plánování tvoří areál objektu/zařízení provozovatele. Vnější hranice zóny havarijního plánování je stanovena dle vyhlášky MV č.
Kdo je povinen zpracovat vnitřní havarijní plán
Zpracovávají ho pouze ti provozovatelé objektu a zařízení, u kterých je možnost vzniku závažné havárie, a kteří jsou zařazeni do skupiny B, dle zákona o prevenci závažných havárií a jejichž povinnosti je vypracovat bezpečnostní zprávu.
Jak často aktualizovat havarijní plán : Pokud máte Povolení pro uvádění do životního prostředí, které se týká geneticky modifikovaných organismů, máte povinnost každých 5 let zaslat Ministerstvu životního prostředí aktualizovaný havarijní plán.
429/2003 Sb. Ústřední poplachový plán je podobně jako poplachový plán kraje určen ke koordina- ci záchranných a likvidačních prací. V tomto případě však bude koordinujícím orgánem a tedy i zpracovatelem Ministerstvo vnitra-generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (dále jen MV-GŘ HZS ČR) v Praze.
Zónu havarijního plánování jaderného zařízení stanovuje Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Požadavky na stanovení zóny havarijního plánování stanoví vyhláška č. 359/2016 Sb.
Co je to vnější havarijní plán
Vnější havarijní plán je preventivní dokument, který slouží k zajištění havarijní připravenosti v zóně havarijního plánování, stanovuje postupy složek IZS pro případ potenciální závažné havárie.Havarijní pojištění lze sjednat dlouhodobě, například na dobu jednoho roku, ale i krátkodobě jen na pár měsíců nebo dní. Krátkodobé havarijní pojištění využijete při cestě do zahraničí. Vedle krátkodobého pojištění existuje také sezónní, které se většinou sjednává na dobu 3 měsíců.Pro koordinaci záchranných a likvidačních prací může hejtman (v hl. m. Praze primátor) použít krizový štáb kraje zřízený podle zvláštního předpisu, schvaluje havarijní plán kraje, vnější havarijní plán a poplachový plán IZS kraje.
(1) Hejtman koordinuje záchranné a likvidační práce podle § 7; vychází přitom z havarijních plánů a spolupracuje s hasičským záchranným sborem kraje.
Co je to havarijní plán : Havarijní plán je dokument, ve kterém jsou popsány činnosti a opatření, které vedou ke zmírnění nebo odstranění následků mimořádné události nebo případné havárie.
Co je zóna havarijního plánování : Zóna havarijního plánování (dále také "ZHP") je území v okolí objektu (výrobního areálu), ve kterém jsou uplatňovány požadavky ochrany obyvatelstva a požadavky územního rozvoje z hlediska havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu.
Co obsahuje havarijní plán
Tento plán se skládá z: Úvodní část, uvažované mimořádné události v rámci jednotlivých stupňů, způsoby a systémy vyhlášení mimořádných událostí, způsoby omezení ozáření zaměstnanců a dalších osob, způsoby ověřování havarijní připravenosti, zásahové postupy, způsoby zdravotnického zajištění zaměstnanců a dalších osob, …
Tvoří jej:
- obecní/městské policie.
- vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil.
- ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory.
- ostatní záchranné sbory.
- orgány ochrany veřejného zdraví
- havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby.
- Záchranný tým Českého červeného kříže.
- zařízení civilní ochrany.
Pro koordinaci záchranných a likvidačních prací může hejtman (v hl. m. Praze primátor) použít krizový štáb kraje zřízený podle zvláštního předpisu, schvaluje havarijní plán kraje, vnější havarijní plán a poplachový plán IZS kraje.
Kdo zpracovává krizový plán kraje : Hasičský záchranný sbor kraje při zpracování krizového plánu kraje a krizového plánu obce s rozšířenou působností vyžaduje součinnost orgánů kraje a obcí, organizačních složek státu, právnických osob a podnikajících fyzických osob a dalších subjektů, je-li to nezbytné.