Mezi žahavce patří mj. polypovci, medúzovci, čtyřhranky, korálnatci a parazitické výtrusenky.Žahavé buňky, též zvané knidocyty (z řec. knide, kopřiva) nebo nematocyty (z řec. nema, vlákno), jsou specializované buňky, které se nacházejí na povrchu těla žahavců. Obsahují organely, které po podráždění vymršťují z buňky harpunovitá vlákna a vypouštějí toxiny.Žahavci loví kořist pomocí žahavých buněk. V podstatě mají všichni žahavci žahavé buňky, ale jejich účinky se s každým druhem liší a pouze některé druhy mohou být nebezpečné člověku. Příznaky požahání mohou být od slabého pálení přes vřídky až po rozpad kůže, zvracení, dušnost a zástavu srdce (hlavně u čtyřhranek).
Kteří žahavci vytvářejí schránky : koráli: žijí jen v teplých mořích, tvoří rozvětvené kolonie (jedinci se po pučení neoddělí a zůstávají spolu spojeni), kolem sebe vytvářejí pevnou ochrannou schránku (nejčastěji vápenatou).
Které medúzy jsou Žahavé
Talířovka obrovská (Cyanea capillata), také známá jako medúza žahavá, je největší známý druh medúzy. Vyskytuje se převážně v boreálních (subarktických) vodách Severního ledového oceánu a v severních částech Atlantiku a Pacifiku.
Na jaké skupiny se dělí žahavci : Volně a aktivně pohybliví žahavci (čtyřhranky, medúzovci) jsou solitérní. Pasivně plovoucí nebo přisedlí žahavci (většina polypovců, korálnatci) jsou často koloniální. Noví jedinci na nich vznikají pučením bez následného oddělení.
Žahavci mají na povrchu těla tzv. žahavé buňky. Pokud se žahavé buňky podráždí, z buňky je vymrštěno duté vlákno, které se zabodne do těla kořisti a vpraví do ní jed (žahnutí).
Potravou žahavců je plankton a nekton, výjimečně je prokázána i filtrace fytoplanktonu. Velcí medúzovci a korálnatci jsou schopni ulovit i větší kořist, např. i ryby. U korálnatců a některých medúzovců je vyvinuta symbióza s jednobuněčnými řasami (zoxantelami).
Co to je Žahavec
Žahavci jsou skupinou bezobratlých živočichů. Žijí zejména ve slané, ale i ve sladké vodě. Jsou vybaveni žahavými buňkami, které jim slouží k obraně a lovu. Mají jednoduchou stavbu těla, to je paprsčitě (radiálně) souměrné.Medúzovci (Scyphozoa) je třída mořských živočichů z kmene žahavců, do níž je řazeno přibližně 220 druhů v 71 rodech. Medúzovci žijí v mořích po celém světě od jižního pólu k severnímu, nejčastěji v pobřežních šelfech, ale jsou známy i hlubinné druhy.Nervová soustava je velmi primitivní (je rozptýlená). Tvoří jí volně umístěné a propojené jednotlivé nervové buňky. Pohyb zajišťují buňky, které se umí smršťovat a mají funkci svalu. Jsou to převážně dravci, živící se planktonem.