Státní bezpečnost odhadovala počet účastníků až na 15 000 lidí, ale další zdroj hovoří o davu až 50 000 lidí. V 16.40 byla tato část manifestace ukončena a pořadatelé vyzvali k pochodu na Vyšehrad ke hrobu Karla Hynka Máchy.Václav Havel, disident a kritik komunistického režimu, byl zvolen devátým československým prezidentem.V Praze byla 17. listopadu, v den 50. výročí událostí listopadu 1939, policií brutálně zastavena studentská demonstrace, čímž započal proces známý jako „sametová revoluce“.
Co to bylo za den 17. listopadu 1989 : Pád železné opony
Půl století po masakru v roce 1939 – 17. listopadu 1989 – bylo naplánováno pietní shromáždění studentů, které ale přerostlo v protirežimní demonstraci, která vedla ke svržení totalitního režimu v Československu. Občas se pro toto období také používá označení pád železné opony.
Kdo zemrel 17. listopadu
října sešlo na Václavském náměstí 50 000 až 80 000 lidí, a představovaly tak největší protesty v celé okupované Evropě, pak vedly nejen ke smrti dělníka Václava Sedláčka a studenta Jana Opletala, ale i známému uzavření vysokých škol v protektorátu.
Co se stalo 17. listopadu roku 1939 : listopadu 1939 o uzavření českých vysokých škol a popravě studentů
Dne 26. ledna 1993 zvolila Poslanecká sněmovna Václava Havla prvním prezidentem samostatné České republiky.
Prezidenti Československa
| Pořadí | Jméno (narození–úmrtí) | Období |
|---|---|---|
| 1. | Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937) | první republika |
| 2. | Edvard Beneš (1884–1948) | |
| 3. | Emil Hácha (1872–1945) | druhá republika |
| 2. | Edvard Beneš (1884–1948) | druhá světová válka |
Co predchazelo 17. listopadu
listopadu 1939 procházel Prahou, se stala otevřená demonstrace proti okupantům. Hitlerův režim reagoval o dva dny později uzavřením českých i moravských vysokých škol. Jako trvalá připomínka této události byl o dva roky později 17. listopad vyhlášen Mezinárodní unií studentů Mezinárodním dnem studentstva.Revoluce (z lat. revolvere – převracet) je lidové povstání, jehož součástí je mimoprávní akce mas, kterou se usiluje o změnu politického systému, nikoli jen vládnoucí elity. Podle jiné definice je to „rychlá změna státní moci“ provázená zhroucením státu.Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva (slovensky Deň boja za slobodu a demokraciu) je státní svátek České republiky a státní svátek Slovenské republiky, který se slaví každoročně 17. listopadu.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva je státní svátek České republiky, který se slaví každoročně 17. listopadu. Lidé si připomínají listopadové studentské demonstrace proti komunistickému režimu v roce 1989. K památníku na Národní třídě pokládají věnce a zapalují svíčky.
Co se stalo 15 března : Okupace Čech a Moravy
Emil Hácha i pražská vláda nakonec souhlasili. Během 15. března 1939 obsadila německá vojska české země. Armáda, svázaná rozhodnutím politiků, se nemohla postavit na ozbrojený odpor.
Proč a jak slavíme 17. listopad : Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva je státní svátek České republiky, který se slaví každoročně 17. listopadu. Lidé si připomínají listopadové studentské demonstrace proti komunistickému režimu v roce 1989. K památníku na Národní třídě pokládají věnce a zapalují svíčky.
Kdo byl první prezident na světě
Tento svátek původně vznikl na oslavu narození prvního amerického prezidenta George Washingtona, který se narodil 22. února 1732.
narozeniny první československý prezident, Tomáš Garrigue Masaryk (T.G.M.), označovaný také za prezidenta Osvoboditele. Narodil se v Hodoníně a zemřel – 14. září 1937 v Lánech.Miloš Zeman – třetí prezident České republiky
Miloš Zeman (* 28. září 1944, Kolín) je politik, ekonom a prognostik. Třetím prezidentem České republiky se stal v březnu 2013 a stejně jako oba jeho předchůdci, Václav Havel a Václav Klaus, úřad zastával dvě funkční období, tedy maximální ústavou povolenou dobu.
Kdo v továrně pracoval : Během průmyslové revoluce vznikly dvě nové společenské vrstvy – dělníci a buržoazie. Dělníci pracovali v továrnách, hutích a dolech. Jejich pracovní doba byla dlouhá 14 – 16 hodin denně, málo placená práce. Často museli pracovat všichni z rodiny, včetně dětí.