Proslulá ochránkyně jihočeského rodu Rožmberků, bílá paní rožmberská, nežila v Čechách, ale na hradě v Mikulově. O jejím životě vypráví Pavel Juřík v nové knize Moravská dominia o rodu Lichtenštejnů. Bílá paní, která se ve skutečnosti jmenovala Berta, totiž žila s Janem V. z Lichtenštejna.Velhartice – Bílou paní se po své smrti stala něžná paní Hradecká z Velhartic. Zemřela při porodu a od třetího dne po své smrti se zjevovala mezi jedenáctou a půlnocí u kolébky své dcery Elišky.Duch Bílé paní bývá spojován především s hradem a zámkem v Jindřichově Hradci, zjevuje se ale i v komnatách Třeboně, Českého Krumlova a Telče. Proslulý obraz dámy v bílém šatu, představující známou ochránkyni rodu Rožmberků a pánů z Hradce, si můžete prohlédnout na hradě Rožmberk.
Kde straší Bílá paní : Neobvyklou bílou paní mají na zámku v Dřevohosticích; lze ji prý spatřit v pravé poledne, z úst jí šlehají plameny a v ruce třímá rozžhavený klíč od pokladů.
Kdy byla na Jindřichově Hradci Bílá paní a dávala chudým kaši
Rozdávání kaše chudým na Zelený čtvrtek na jindřichohradeckém zámku je zajímavý a ojedinělý způsob charity. Podle pověsti vařila sladkou kaši Bílá paní v zámecké černé kuchyni.
Kdy žila Bílá paní : Perchta z Rožmberka (1429 nebo 1430 Český Krumlov – 2. května 1476 Vídeň), Bohuslavem Balbínem ztotožňovaná s „Bílou paní z Rožmberka“, je příkladem české šlechtičny hmotně závislé na manželovi. Perchta byla psychicky ponižována svým manželem Janem (Hanušem) z Lichtenštejna ( –1473) na mikulovském hradu.
Trasa B (Gotický hrad) vás provede středověkým hradem s kaplí svatého Ducha, Svatojiřskou legendou z roku 1338, se slavnou Jindřichohradeckou madonou z roku 1460 a s dosud funkční Černou kuchyní, kde vařila svým poddaným vždy na Zelený čtvrtek bílá paní sladkou kaši.
Vznikla v 15. století za Jindřicha IV. z Hradce, který uskutečnil pozdně gotickou přestavbu hradu.
Co byla černá kuchyně Kdy to bylo
Černou kuchyni znali již Římané, byla budována v patricijských domech. V Česku se začala rozšiřovat od druhé poloviny 16. století, když nahradila dymné jizby.Perchta z Rožmberka (1429 nebo 1430 Český Krumlov – 2. května 1476 Vídeň), Bohuslavem Balbínem ztotožňovaná s „Bílou paní z Rožmberka“, je příkladem české šlechtičny hmotně závislé na manželovi. Perchta byla psychicky ponižována svým manželem Janem (Hanušem) z Lichtenštejna ( –1473) na mikulovském hradu.Pokračování pohádky Tajemství staré bambitky natáčí filmaři na zámku v Jindřichově Hradci. Filmová pohádka Tajemství staré bambitky se po deseti letech dočká volného pokračování. Z Jakuba je král, z Aničky královna a rodina se rozrostla o zvídavou princeznu Johanku.
Název pochází od stěn zčernalých kouřem vystupujícím z otevřeného ohniště. Co se týká vybavení, venkovské kuchyně bývaly obvykle vybavené velice skromně, pouze prostým nábytkem bez jakéhokoliv zdobení. Při jejich výrobě se využívaly přírodní materiály a barvy.
Proč se Jindřichův Hradec jmenuje Jindřichův Hradec : Jindřichův Hradec byl ve středověku sice sídlem poddanským, ale velice silným a vlivným. Patřil pánům z Hradce, kteří vzešli z Vítkovců a podle nejčastějšího mužského jména tohoto rodu se město dodnes jmenuje Jindřichův Hradec.
Na kterém hradě se točila pohádka : Pohádkový Bouzov
Nádherná stavba hradu obklopená lesy přímo vyzývá filmové štáby, aby se zde usadily a vymýšlely natáčení historických příběhů a pohádek. První pohádka, která se na hradě Bouzov točila se jmenovala O medvědu Ondřejovi.
Jak vznikla černá kuchyně
Černé kuchyně byly zpočátku znakem luxusu
Přibližně od 16. století se na zámcích, v hostincích či domech bohatých měšťanů začíná dymník nahrazovat plášťákem či také lezákem. Jedná se o komín ve tvaru trychtýře umístěný přímo nad otevřeným ohništěm, který odváděl kouř z místnosti o poznání lépe než jeho předchůdci.
V češtině se díky hláskové změně g v h v první polovině 13. století vyvinulo v Hradec (staročeské hradec znamenalo „menší nebo vedlejší hrad“).Nejnavštěvovanější filmy:
Kámen z nejstarších aneb Poselství Avigdora Kary seriálu Záhady Toma Wizárda. Milsn vložil reálnou fotografii k místu natáčení Telefonát z Prahy z epizody 243.
Co se natáčelo na hradě Zvíkov : Stojí na skalnaté ostrožně asi jeden kilometr severně od obce Zvíkovské podhradí v nadmořské výšce 370 m. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka a v roce 1978 byl zapsán na seznam národních kulturních památek. Na Zvíkově se točily například pohádky Marie Růžička, Sedmero krkavců, či Lotrando a Zubejda.