Atmosféra nemá jednoznačnou vrchní hranici – místo toho plynule řídne a přechází do vesmíru. Tři čtvrtiny atmosférické hmoty leží v prvních 11 km nad povrchem země. Všeobecně uznávanou vnější hranicí atmosféry je Karmanova hranice, která se nachází ve výšce 100 km nad hladinou světového oceánu.Atmosféra bývá rozdělena na několik vrstev, z nichž každá má specifické složení a teplotu. Celková hmota atmosféry je cca 5×1018 kg, tři čtvrtiny této hmoty jsou do výšky 11 km nad zemským povrchem. Čím výše, tím je atmosféra řidší – nemá jednoznačnou vrchní hranici – místo toho plynule řídne a přechází do vesmíru.Stratosféra je vrstva atmosféry nacházející se nad troposférou a táhnoucí se až do výšky přibližně 50 kilometrů nad zemským povrchem.
Jaká je teplota v 10 km nad Zemi : Je-li u hladiny moře 20°C, pak ve výšce ruzyňského letiště (380 m) je asi 16°C, ve výšce 2000 m nad mořem 0°C, ve 3000 m je -10°C, v 5 km pak -25°C, v 7 km je -40°C, ve výšce 10 km okolo -57°C. Na hranici 11 km, kde končí nejnižší vrstva atmosféry – troposféra, je asi -59°C.
Kolik je kyslíku v atmosféře
Složení atmosférického vzduchu: 78 % dusík. 21 % kyslík. 0,04 % oxid uhličitý
Jaké jsou části atmosféry : Atmosféra má tendenci tvořit vrstvy. Dělení a pojmenování jednotlivých vrstev závisí na různých hlediscích. Nejznámější je členění atmosféry podle průběhu teploty vzduchu s nadmořskou výškou, rozlišujeme tyto základní vrstvy: troposféra, stratosféra, mezosféra, termosféra, exosféra.
Atmosféra Země
Mezosféra – sahá od 50 km až do 80–85 km. Teplota zde s nadmořskou výškou naopak klesá. Termosféra – největší část atmosféry zaujímá termosféra, která sahá od 80–85 km až do 500-1000 km. Teplota zde s narůstající výškou opět stoupá.
Podle lidských měřítek je tedy hodnota energie uložená v zemské kůře stejně nevyčerpatelná jako slunce. Teplota podloží ve střední Evropě je cca 10°C ve 20 metrech a zvyšuje se v průměru asi o 3°C na 100 metrů. V horním plášti země je teplota kolem 1 200°C, v zemském jádru je pravděpodobně 6 000°C.
Jaká je teplota ve vesmíru
Teplota (zde spíše ve smyslu vnitřní energie fotonového záření) vesmírného prostoru se díky reliktnímu záření udržuje na přibližně 3 K, tj. –270 °C. Tlak je díky téměř dokonalé absenci okolního hmotného prostředí roven nule.Uvádí se, že člověk potřebuje na hodinu 15 až 25 m³ vzduchu. V pokoji 5 × 4 metry je kolem 50 m³ vzduchu. Jeden člověk ho tedy vydýchá za dvě až tři hodiny, čtyřem lidem nebude stačit ani na hodinu.Ve vzduchu je 21 objemových % kyslíku, 78 % dusíku a 1 % jiných plynných látek (zejména oxid uhličitý a argon), dále i vodní pára, částečky prachu, mikroorganismy a různé průmyslové látky.
Atmosféra má tendenci tvořit vrstvy. Dělení a pojmenování jednotlivých vrstev závisí na různých hlediscích. Nejznámější je členění atmosféry podle průběhu teploty vzduchu s nadmořskou výškou, rozlišujeme tyto základní vrstvy: troposféra, stratosféra, mezosféra, termosféra, exosféra.
Kolik kilometrů je kolem Země : Povrch celé planety měří 510 mil. km čtverečních, povrch souše 149 a vodní povrch 361 mil. km čtverečních. Obvod Země činí 40 075 km a poloměr Země je 6378 km.
Co je to atmosféra až čeho se skládá : Obsahuje přibližně 78 % dusíku, 21 % kyslíku a 1 % ostatních plynů (argon, oxid uhličitý, vodík, helium, neon, radon, xenon, ozon a stopové příměsi dalších plynů).
Jaká je teplota 100 metrů pod zemi
Podle lidských měřítek je tedy hodnota energie uložená v zemské kůře stejně nevyčerpatelná jako slunce. Teplota podloží ve střední Evropě je cca 10°C ve 20 metrech a zvyšuje se v průměru asi o 3°C na 100 metrů. V horním plášti země je teplota kolem 1 200°C, v zemském jádru je pravděpodobně 6 000°C.
I teplotu 100°C vydrží člověk v suchém vzduchu, ale jen necelých 30 min – proto pozor v sauně! Teplotu 70°C vydrží asi 1 hodinu, na krátký okamžik pak prý snese teplotu až 160°C, ale nikomu to nedoporučujeme. Vlastní organismus našeho těla, tedy základní buňky tolerují však pouze výkyv teploty od –1°C do 45°C.Kármánova hranice je všeobecně přijímaná hranice mezi zemskou atmosférou a kosmickým prostorem. Je určena výškou 100 km nad povrchem Země. Jejím autorem je Theodore von Kármán, inženýr a fyzik maďarsko-amerického původu, a v současné době je hodnota uznávána Mezinárodní leteckou federací (FAI).
Jaká zima je ve vesmíru : Teplota (zde spíše ve smyslu vnitřní energie fotonového záření) vesmírného prostoru se díky reliktnímu záření udržuje na přibližně 3 K, tj. –270 °C. Tlak je díky téměř dokonalé absenci okolního hmotného prostředí roven nule.