U sloves prozatím určujeme čtyři mluvnické významy (nejlépe v tomto pořadí): osobu, číslo, způsob a čas. Ve vyšších třídách se k nim přidá slovesný rod (činný a trpný), slovesný vid (dokonavý a nedokonavý) a také třída (1. -5.umime.to/B1C
- osoba (první, druhá, třetí)
- číslo (jednotné, množné)
- způsob (oznamovací, podmiňovací, rozkazovací)
- čas (minulý, přítomný, budoucí)
- rod (činný, trpný)
- vid (dokonavý, nedokonavý)
- třída a vzor.
Mluvnické kategorie podstatných jmen. U podstatných jmen určujeme následující kategorie: pád, číslo, rod a vzor.
Jaké mluvnické kategorie určujeme u Pridavnych jmen : Pád, rod, číslo, osoba, čas.
Jak se určují mluvnické kategorie U číslovek
umime.to/BWO
- Číslovka základní odpovídá na otázku KOLIK
- Číslovka řadová odpovídá na otázku KOLIKÁTÝ
- Číslovka druhová odpovídá na otázky KOLIKERY KOLIKERÝ
- Číslovka násobná odpovídá na otázky KOLIKRÁT KOLIKANÁSOBNÝ
Jaké jsou mluvnické kategorie : Mluvnické kategorie podstatných jmen
- rod.
- číslo.
- pád.
- vzor.
Mezi gramatické kategorie (mluvnické významy slov) patří především slovní druh, rod, pád, číslo, slovesný čas, osoba, způsob a v češtině také vid. Gramatické kategorie se v různých jazycích vyjadřují různým způsobem. V češtině se gramatické kategorie zpravidla vyjadřují různými tvary téhož slova.
Úplně jednoduše lze říci, že činný rod vyjadřuje, co dělá podmět, zatímco trpný rod vyjadřuje, co dělá někdo jiný než podmět. Rozdíl mezi těmito rody si můžeme ukázat na dvou příkladových větách: Někdo umyl okna. Podmětem této věty je slovo někdo (třeba Petr, Zuzka, maminka nebo kdokoliv jiný, kdo u vás myje okna).
Co se určuje u slovních druhů
Určujeme u nich tyto mluvnické kategorie: osoba, číslo, čas, způsob, slovesný rod, slovesný vid, třída a vzor. Ptáme se na ně otázkou: CO KDO DĚLÁ Co všechno určujeme u sloves ti ozřejmí toto učivo. Neohebné slovní druhy mají jen jeden tvar, nemůžeme je skloňovat ani časovat.V češtině rozlišujeme u podstatných jmen tři různé rody: rod mužský, rod ženský a rod střední. Mužský rod se dělí na životný a neživotný. Rod podstatného jména zjistíme pomocí ukazovacích zájmen TEN, TA, TO (ten pes – rod mužský, ta žena – rod ženský, to dítě – rod střední).Nesprávně je 15ti letý kapitán či 15-ti letý kapitán. Poznámka: v případě psaní čísla s jednotkou, např. 10 kg banánů, je vhodné mezi číslo a jednotku místo obyčejné mezery vkládat mezeru nezlomitelnou ( ): „10 kg“ dá výsledek „10 kg“.
Končí-li jméno na souhlásku, řídíme se vzory: píseň, kost, pokud na samohlásku – vzory: žena, růže. Žena je vzor tvrdý, naopak ostatní (růže, píseň a kost) řadíme mezi vzory měkké (viz též téma Koncovky podstatných jmen: ženský rod).
Co to jsou jmenné kategorie : Mluvnické kategorie (významy): Všechny ohebné slovní druhy vyjadřují svými tvary význam. vyjadřují všechny jména, tady podstatná a přídavná jména, zájmena, a ohebné číslovky.
Co je to mluvnické kategorie : Mezi gramatické kategorie (mluvnické významy slov) patří především slovní druh, rod, pád, číslo, slovesný čas, osoba, způsob a v češtině také vid. Gramatické kategorie se v různých jazycích vyjadřují různým způsobem. V češtině se gramatické kategorie zpravidla vyjadřují různými tvary téhož slova.
Jak se určuje infinitiv
Infinitiv snadno poznáme podle jeho zakončení. Sloveso v infinitivu končí nejčastěji příponou -t (sedět, ležet, mlít, zívat, vstávat, vařit, dělat, spát). Někdy může být zakončen i příponou -ti (mávati, kolébati, zívati, seděti, plakati).
Úplně jednoduše lze říci, že činný rod vyjadřuje, co dělá podmět, zatímco trpný rod vyjadřuje, co dělá někdo jiný než podmět. Rozdíl mezi těmito rody si můžeme ukázat na dvou příkladových větách: Někdo umyl okna. Podmětem této věty je slovo někdo (třeba Petr, Zuzka, maminka nebo kdokoliv jiný, kdo u vás myje okna).Tipy k určování slovních druhů
Ptáme se na ně KOLIK, KOLIKRÁT, KOLIKÁTÝ, KOLIKERY, KOLIKANÁSOBNÝ Ptáme se na ně CO KDO DĚLÁ Ptáme se na ně KDY, KDE, KAM, JAK Nikdy nestojí ve větě osamoceně, vždy je za nimi podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno nebo číslovka.
Co se určuje u příslovce : Příslovce
- jsou to slova neohebná – jejich tvar se měnit nemůže.
- rozšiřují informace o ději (díky nim se dozvídáme více o tom, co se stalo)
- příslovce určují místo (kde kam), čas (kdy), způsob (jak), míru (jak moc) nebo příčinu (proč)