LEUKOPLASTY je možné najít v buňkách, k nimž nemá přístup světlo (kořeny, hlízy). Nejčastěji se v nich hromadí zásobní látky (škrob, bílkoviny, lipidy).Chloroplasty se nacházejí pouze v rostlinách a fotosyntetických řasách.Primární plastidy rostlin
plastidy glaukofytů (Glaucophyta) plastidy zelených rostlin. plastidy ruduch (Rhodophyta)
Kdo má plastidy : Plastid je eukaryotická semiautonomní organela přítomná v buňkách rostlin a některých dalších eukaryotických organismů (zejména různých řas). V typickém případě slouží k fotosyntéze a nazývají se chloroplasty.
Kde probíhají životní děje buňky
Cytoplazma vyplňuje vnitřek buňky. Je to polotekutý vodný roztok různých látek. Její součástí jsou organely – buněčné struktury, v nichž probíhají jednotlivé životní děje.
Jak vznikla první buňka : Předpokládá se, že všechny v současnosti známé buňky se vyvinuly ze společného předka, tedy buňky, která žila asi před 3,5–3,8 miliardami lety. První buňka zřejmě vznikla tak, že byly nukleové kyseliny (buď DNA, nebo podle teorie RNA světa spíše ještě RNA) obklopeny fosfolipidovou membránou, jakou známe i dnes.
Leukoplasty jsou samolepící náplasti, které mají široké využití v lékařství a osobní péči. Tyto náplasti jsou navrženy tak, aby poskytovaly trvanlivou a spolehlivou ochranu, fixaci a podporu při různých typů ran, zranění a potřebách.
Mitochondrie je membránově obalená organela, kterou lze nalézt ve většině eukaryotických (např. lidských) buněk. Dosahuje obvykle rozměrů v řádu i několika mikrometrů a v buňce se jich může vyskytovat několik stovek, ale i sto tisíc.
Co obsahuji plastidy
Plastidy jsou lipoproteinové organely v rostlinných buňkách obsahující vlastní DNA a ribozomy. Jsou ohraničeny dvojjednotkovou membránou, uvnitř jsou rozděleny na systém membrán a homogenní substanci – stroma.Existují i buňky bezjaderné, takzvané neplnohodnotné, jako jsou červené krvinky savců, tedy i člověka. Také rostlinné buňky, které tvoří lýko (články sítkovic, sítkové buňky) nemají funkční jádra, ale jsou vyživovány buňkami okolními, které jádro mají.Pokud se však zaměříme na největší buňku schopnou samostatné existence, existují i mimořádně velké jednobuněčné organismy. Velmi velká (až jeden metr) je jednobuněčná zelená řasa rodu Caulerpa.
Mnohobuněčné organismy tvoří stovky až miliony buněk, jako například u člověka. Jiné organismy zase tvoří jen jediná buňka. Příkladem jsou bakterie, prvoci a další jednobuněčné organismy. Každá buňka má membránu, jádro a cytoplazmu.
Kdo prvni pozoroval buňku : Studiem buňky se zabývá vědný obor zvaný cytologie. Buňky byly pozorovány první krát v roce 1665 anglickým přírodovědcem Robertem Hookem. Ten pro jich označení použil jako první latinský pojem cellula. Morfologii buňky se taky věnoval italský fysiolog Marcello Malpighi, který jako první pozoroval živočišní buňky.
Jak vznikly plastidy : Eukaryotičtí prvoci během další evoluce sinice pohltili a využili je k úspěšnému endosymbiotickému ovládnutí fotosyntézy (obr. 3; [1]). Vznikly plastidy a otevřela se cesta k evoluci rostlin. Mitochondrie i plastidy jsou geneticky semiautonomní – mají, byť v omezené míře, vlastní DNA a vlastní proteosyntetický aparát.
Co obsahuje rostlinná buňka
SLOŽKY ROSTLINNÉ BUŇKY
- jádro ohraničené dvojitou membránou jaderného obalu.
- cytoplasma (~ cytosol) s plasmatickou membránou.
- endomembránový systém (endoplasmatické retikulum, Golgiho aparát, vakuoly)
- peroxisomy.
- mitochondrie.
- plastidy.
- cytoskelet (mikrotubuly, mikrofilamenta)
Z jakých složek se skládá eukaryotní živočišná buňka Mezi základní složky eukaryotní živočišné buňky patří plasmatická membrána, cytoplasma, cytoskelet a organely jako jsou centrální jádro, jadérko, mitochondrie, ribosomy, endoplasmatické retikulum, Golgiho aparát, lyzosomy, peroxisomy a centrioly.Změny ve vnějším prostředí vnímá celá buňka a také její speciální organela, mitochondrie, která v buňce vyrábí energii v podobě chemické sloučeniny adenosintrifosfátu (ATP). Mitochondrie během tohoto procesu vysílají do vnitřního prostředí buňky signály, pomocí kterých buňku informují o tom, jak se jim daří.
Jak vznikají plastidy : Plastidy, stejně jako mitochondrie mají dvojvrstvou membránu a vlastní DNA. Předpokládá se, že pravděpodobně vznikly z endosymbiotických sinic.