Kde se nachází cytoplazma?
Cytoplazma se skládá ze 75–80 % z vody. V ní jsou rozpuštěny či rozptýleny různé anorganické molekuly, enzymy, molekuly představující stavební prvky buněčných struktur, zásobní molekuly atd.Cytoplazma vyplňuje vnitřek buňky. Je to polotekutý vodný roztok různých látek. Její součástí jsou organely – buněčné struktury, v nichž probíhají jednotlivé životní děje.CHEMICKÉ SLOŽENÍ BUŇKY

  • makrobiogenní: vodík, kyslík, uhlík, dusík, fosfor, síra, draslík, sodík, chlór, hořčík, vápník, železo (voda, proteiny, nukleové kyseliny, cukry, buněčné lipidy)
  • mikrobiogenní: zinek, mangan, kobalt, měď, molybden, selen, bór.

Co je uvnitř buňky : Buňka (lat. cellula) je základní stavební a funkční jednotka těl živých organismů, nikoliv však těch nebuněčných, jako jsou viry, viroidy a virusoidy. Jsou obklopené membránou a uvnitř obsahují koncentrovaný vodný roztok různých látek (cytoplazmu). Obvykle obsahují genetický materiál a jsou schopné se dělit.

Co se nachází v jádře

Jádro je složeno ze dvou druhů částic – kladně nabitých protonů a elektricky neutrálních neutronů. Náboje elektronu a protonu se liší jen znaménkem. Jejich velikost je stejná: e = 1,6.10-19 C. Za normálních okolností je počet elektronů v obalu stejný jako počet protonů v jádře – atom je navenek elektricky neutrální.

Co se nachází v jádru každé buňky : Jádro (lat. nucleus) je řídícím centrem každé buňky v lidském těle. Obsahuje genetický materiál – deoxyribonukleovou kyselinu (DNA), která zajišťuje instrukce nezbytné pro proteosyntézu a řídí tak veškeré buněčné aktivity.

Existují i buňky bezjaderné, takzvané neplnohodnotné, jako jsou červené krvinky savců, tedy i člověka. Také rostlinné buňky, které tvoří lýko (články sítkovic, sítkové buňky) nemají funkční jádra, ale jsou vyživovány buňkami okolními, které jádro mají.

Pokud se však zaměříme na největší buňku schopnou samostatné existence, existují i mimořádně velké jednobuněčné organismy. Velmi velká (až jeden metr) je jednobuněčná zelená řasa rodu Caulerpa.

Kde v buňce vzniká cukr

Endoplazmatické retikulum slouží k rozvodu látek po buňce, v jeho kanálcích probíhá syntéza organických látek (lipidů, cukrů, tuků) z molekul které tvoří ostatní organely.Součástí každé buňky je cytoplazmatická membrána, tato biologická membrána obaluje buňku a membránové organely. Skládá se z fosfolipidů, cholesterolu, bílkovin a oligosacharidových řetězců, které jsou připojeny kovalentní vazbou k fosfolipidům a proteinům.Jádra atomů jsou složena ze dvou druhů elementárních částic, protonů a neutronů. Společně tyto částice nazýváme nukleony. Nejjednodušším atomem je atom vodíku, jehož jádro je tvořeno protonem a kolem jádra obíhá jediný elektron.

je vnější část atomu obklopující atomové jádro. Obal atomu je tvořen elektrony a má záporný náboj.

Která je největší buňka v lidském těle : Velikost je různá. Průměr buňky je kolem 60–70 µm, největší je ženská pohlavní buňka – vajíčko – oocyt (200–250µm) a nervová´buňka – neuron, nejmenší je červená krvinka – erytrocyt (7,5µm).

Jaká je nejmenší buňka v těle : Velikost je různá. Průměr buňky je kolem 60–70 µm, největší je ženská pohlavní buňka – vajíčko – oocyt (200–250µm) a nervová´buňka – neuron, nejmenší je červená krvinka – erytrocyt (7,5µm).

Jaká je nejmenší buňka v lidském těle

Velikost je různá. Průměr buňky je kolem 60–70 µm, největší je ženská pohlavní buňka – vajíčko – oocyt (200–250µm) a nervová´buňka – neuron, nejmenší je červená krvinka – erytrocyt (7,5µm).

Jádro se vyskytuje v buňkách všech eukaryot (s několika drobnými výjimkami – např. lidská červená krvinka), tedy u všech rostlin, živočichů, hub nebo např. u prvoků. Někdy jich je dokonce v buňce více než jedno.v pečivu, knedlíkách, polévkové jíšce, chlebu, rýži, těstovinách. Sacharidy jsou také ve všech luštěninách a obilovinách, jako jsou čočka, fazole, hrách, ovesné vločky, kroupy, jáhly… Nesmíme zapomenout ani na brambory a některé druhy sladší zeleniny, jako mrkev, řepa, kukuřice, zelený hrášek.

Kde se v těle ukládají cukry : Buď sacharidy využije jako okamžitý zdroj energie nebo je uloží do zásoby do jater a svalů. Pokud jich přijmete nadbytek, přemění je na tuk.