Na okraji mají výrazný, zaoblený, sterilní val, naspodu s droboučkými, bělavě okrovými póry. Výtrusy jsou bezbarvé. Březovník obecný roste místy velmi hojně téměř po celý rok (duben až prosinec) jako parazit na živých a pak i odumřelých kmenech a větvích výhradně bříz, které ničí; vytrvává přes zimu a pak se rozpadá.fermentovaný výluh je účinný při hubnutí – pomáhá štěpit tuky. v Polsku je Březovník považován za houbu s protirakovinovými účinky, zejména proti rakovině žaludku. na rány účinkuje analgeticky, antisepticky a protikrvácivěBřezovník zpracováváme podle toho, jak jej chceme užívat: sušení: usušíme nakrájené plodnice a rozemeleme v mlýnku na kávu. tinktura: nakrájené plodnice naložíme do vysokoprocentního alkoholu (nejlépe od někoho známého, ať víme, kde se vzaly suroviny na alkohol) a necháme několik týdnů luhovat.
Co roste na bříze : Na kmeni bříz můžeme spatřit březovník obecný. Je to nejedlá houba, která připomíná hnědavě bílá kopyta. Roste na odumřelých kmenech ale i na živých břízách, kterým odebírá živiny. Pod břízami roste kozák březový, který patří mezi hřibovité houby, je jedlý a velice chutný.
Kde roste Bříza
Pochází z Evropy a Malé Asie. V České republice je obvyklý výskyt do nadmořské výšky do 1000 m n. m. V Evropě na severu je hranicí výskytu polární kruh. V jižní Evropě roste až po Pyreneje a Apeniny.
Co je to Březovník : Březovník obecný Piptoporus betulinus je houba z čeledě Botryosphaeriaceae řádu (Botryosphaeriales). Tento druh je rostlinný patogen napadající rod bříza (Betula), ale živící se i rozkladem dřevní hmoty tohoto druhu (je také saprofág).
Tvarově typicky vypadá jako ledvina. Zespodu jsou bílé či lehce našedlé rourky. V mládí je měkký, šťavnatý, nasáklý vodou, ve stáří tuhý, korkovitý. Většinou se nedá s ničím zaměnit, pro svůj charakteristický vzhled a nález na břize.
Ať už jí říkáme čaga, chaga nebo rezavec, jde o velmi hodnotnou houbu. Roste především na břízách, ale může být i na buku či dalších listnáčích. Léčivé účinky má jen ta, co roste na bříze a to ještě v nepříznivých podmínkách.
Kde roste bříza
Pochází z Evropy a Malé Asie. V České republice je obvyklý výskyt do nadmořské výšky do 1000 m n. m. V Evropě na severu je hranicí výskytu polární kruh. V jižní Evropě roste až po Pyreneje a Apeniny.Ať už jí říkáme čaga, chaga nebo rezavec, jde o velmi hodnotnou houbu. Roste především na břízách, ale může být i na buku či dalších listnáčích. Léčivé účinky má jen ta, co roste na bříze a to ještě v nepříznivých podmínkách.Ze všech bylin a květin, které dnes existují Pod břízu můžete vysadit kosatce nebo konvalinky, sněženky nebo kapradiny, jiřiny nebo krokusy. Lesní brčál a trávníkové trávy budou na mýtině u břízy vypadat docela pěkně a sofistikovaně.
Pokud chceme zasadit břízu na zahradě, máme poměrně snadný úkol při sázení. Co se týče místa, bříza se dobře adaptuje na téměř jakékoliv podmínky. Může být na slunci nebo v polostínu. Příliš velká tma jí však spíše škodí.
Jaké houby rostou v Česku : V tuzemských lesích nyní dominuje hřib žlutomasý – čili babka, rostou i lišky nebo hřib smrkový, o něco méně kovář a koloděj, klouzky a začínají „vylézat“ třeba i chutné ryzce – jmenovitě smrkový a černohlávek, tedy už téměř podzimní houby.
V kolika stupních rostou houby : Houbám vyhovují denní teploty do 25 stupňů Celsia a noční do 15 stupňů Celsia. Prudké výkyvy teploty a vlhkosti velmi nepříznivě ovlivňují růst hub.
Jak najít Čagu
Nejlépe se jim daří na břízách, ale roste také na jiných listnatých stromech – například na jilmech, jasanech, olších, dubech či bucích. V přírodě se lze setkat s plodnicemi, které jsou takzvaně nedokonalé nebo dokonalé.
Podzimní výsadba nemusí být vhodná pro všechny druhy ovocných stromů. Například teplomilné broskvoně, meruňky, ale také ořešáky se doporučuje sázet brzy z jara.Semena před výsevem stratifikujte v lednici, poté vysejte na substrát a jen lehce zatlačte. Bříza vyžaduje plně osluněné stanoviště, nebo jen mírně zastíněné. Často se vysazuje jako solitéra v zahradě. Na půdu není náročná.
Jak rychle rostou břízy : Bříza může za ideálních podmínek dosáhnout výšky až 30 metrů. Samotná rychlost růstu pak přirozeně závisí na mnoha faktorech, mezi které se řadí půda, klimatické podmínky, dostupnost vody či živin. Obecně lze říct, že přírůstek činí zhruba 1,5 metru ročně.