| Josef Mysliveček | |
|---|---|
| Úmrtí | 4. února 1781 (ve věku 43 let) Řím |
| Příčina úmrtí | syfilis |
| Místo pohřbení | sv. Lozenzo v Lucině |
| Žánry | opera, symfonie, klasická hudba a oratorium |
4. února 1781, Řím, ItálieJosef Mysliveček / Úmrtí
Nezaujaly ani opery Armida a Antigos
Nezaujala ani opera Armida, ani jeho poslední opera Antigonos, která byla uvedena 5. dubna 1780 v Římě. Svými chmurnými laděními u publika zcela propadly. Mysliveček, jehož řada děl se nedochovala nebo dosud nebyla objevena, zemřel chudý a osamělý v Římě v pouhých 43 letech 4.Myslivečkovi zbývají poslední čtyři roky života. Ty se nesou ve znamení postupujícího skladatelova úpadku. Ničí ho jeho choroba, patrně syfilis, trpí hmotnou nouzí.
Co napsal myslivecek : V roce 1764 píše svou první (nedochovanou) operu, po jejím úspěchu skládá pro Neapol další operu "Il Belleferonte" (1767), která znamená definitivní úspěch a slávu po celé Itálii. Mysliveček získává přezdívku "Il divino Boemo" (Božský Čech), rovněž je známý pod italským překladem svého jména Giuseppe Venatorini.
Jak se jmenuje film o myslivečkovi
OFILMU. Vojtěch Dyk ve výpravném životopisném filmu režiséra Petra Václava o Josefu Myslivečkovi, nejslavnějším českém hudebním skladateli 18. století. Tento syn pražského mlynáře se navzdory očekávání rodiny vydal za svým snem do Itálie, která byla v druhé polovině 18.
Kdy zemrel myslivecek : 4. února 1781, Řím, ItálieJosef Mysliveček / Úmrtí
Božský Čech, Il divino Boemo: to byl Josef Mysliveček, (9. března 1737, Praha – 4. února 1781, Řím). Láska k hudbě ho zavedla do Itálie, kde se stal jedním z nejvyhledávanějších barokních operních skladatelů druhé poloviny 18.
Il divino Boemo (tj. božský Čech v italštině, proto uváděno též jako Božský Čech) je opera o třech jednáních českého skladatele Stanislava Sudy na libreto Karla Jonáše inspirované stejnojmenným romanetem českého spisovatele Jakuba Arbese z roku 1885.
Lokace. Film se natáčel v České republice (Praha, Jaroměřice nad Rokytnou, Plasy, Brno, Bučovice) a v pevninské Itálii (Benátky, Como, Janov, Řím, Neapol) i na Sicílii (Palermo).
Jaký byl první český film
Prvním českým režisérem a kameramanem byl Jan Kříženecký, který od roku 1898 natáčel krátké dokumenty, zvané filmové aktuality. S hercem Josefem Švábem-Malostranským natočil téhož roku tři krátké filmové skeče Dostaveníčko ve mlýnici, Výstavní párkař a lepič plakátů a Smích a pláč.Lokace. Film se natáčel v České republice (Praha, Jaroměřice nad Rokytnou, Plasy, Brno, Bučovice) a v pevninské Itálii (Benátky, Como, Janov, Řím, Neapol) i na Sicílii (Palermo).Krátce po premiéře opery „Kouzelná flétna“ (KV 620) v předměstském Divadle na Vídeňce Mozart onemocněl. 5. prosince 1791 pak umírá ve věku 35 let na infekční chorobu či na revmatickou horečku (příčina není známá). Jeho „Rekviem“ (KV 626) zůstalo nedokončené.
Slavnou pěvkyni Caterinu Gabrielli, s níž Mysliveček často spolupracoval, ve filmu ztvárňuje italská herečka Barbara Ronchi; zpěvní hlas jí propůjčila sopranistka Simona Šaturová.
Kolik stál Il Boemo : Natočit výpravný historický film je vždy velmi nákladná záležitost. Zejména pokud tvůrci chtějí, aby vše, na co objektiv kamery pohlédne, připomínalo dobu, v níž Josef Mysliveček svou hudbou okouzloval náročné italské publikum. Cena za to je známá, v případě Il Boemo jde o částku 120 milionů Kč.
Kde se točil film Bídníci : Herci se připravovali s režisérem na své role před počátkem natáčení na soustředění v Los Angeles (USA) po několik dní. Filmaři rovněž natáčeli na Hradčanském náměstí v Praze, v zámku Trója, v Kutné Hoře, Žatci a Vrbnu. Film Bídníci se v České republice natáčel roku 1997, mimo jiné i na zámku z 18. století Dobříš.
Kde se točil film Zlatí úhoři
Soubor povídek s názvem Zlatí úhoři vyšel po smrti Oty Pavla v roce 1985 ve výboru Bohumila Svozila. Natáčení probíhalo v Praze na Starém městě, na Berounce v Týřovicích, v Bechyni, u rybníka v Bzí.
První filmy promítali bratři Lumièrové v roce 1895, ovšem pouze dokumentární (příjezd lokomotivy na nádraží) a viděli v tom pouhou pouťovou atrakci.Zlatou sošku americké Akademie filmového umění a věd zatím získaly pouze dva československé a jeden český film: Obchod na korze (1965) Jána Kadára a Elmara Klose, o dva roky později Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela a Kolja (1996) Jana Svěráka.
Co se natáčelo v Třebíči : V Třebíči se v posledních letech natáčely mimo jiné filmy: Jan Hus, Hlas pro římského krále, nebo Zádušní oběť. V Jihlavě probádali druhý nejrozsáhlejší komplex podzemních chodeb v Česku a své putování po „filmové" Vysočině zakončí v Želivě, prohlídkou areálu kláštera i místního pivovaru.