Opava Rakouské Slezsko (function(){
(this||self).Bqpk9e=function(f,d,n,e,k,p){var g=document.getElementById(f);if(g&&(0!==g.offsetWidth||0!==g.offsetHeight)){var l=g.querySelector(“div”),h=l.querySelector(“div”),a=0;f=Math.max(l.scrollWidth-l.offsetWidth,0);if(0
Petr Bezruč/Místa bydlištěVašek se nejprve zamiloval do Maryčky Sagonové a později do Dody Bezručové. Tito dva lidé (Petr a Bezručová) byli nejbližšími přáteli Vaška v Místku. Pozdější Vaškův pseudonym Petr Bezruč k tomu odkazuje. V Místku se také začal přerod apatického Vaška ve vášnivého zastánce práv chudých slezských lidí.Kritizoval poněmčování a křivení lidských povah. V jedné z nejpůsobivějších balad Maryčka Magdonová postavil Bezruč jakýsi pomník své matce, jejíž obětavost docenil až po její smrti. Bezručovy básně byly zakazovány a kritizovány.
Kdo zhudebnil Slezské písně : Příběh siroty, který otevírá sloka „Šel starý Magdón z Ostravy domů,“ zhudebnil ostravský písničkář Jaromír Nohavica, který čas od času před svými vyprodanými koncerty zařazuje i přednášku o tom, že Slezské písně nenapsal jenom Vladimír Vašek, ale také jeho předčasně zesnulý přítel Ondřej Boleslav Petr.
Kdo byl Maryčka Magdonova
V letech 1891 až 1893 pobýval básník Petr Bezruč ve Frýdku-Místku. Ví se o něm, že jeho oblíbeným místem byly hospůdky. V jedné z nich ho obsluhovala krásná Maryčka Sagonová, manželka hospodského, který byl alkoholik a svou ženu neustále trápil. Petr Bezruč ji údajně platonicky miloval.
Jak se jmenoval vlastním jménem Petr Bezruč : Básník Petr Bezruč, vlastním jménem Vladimír Vašek, se narodil roku 1867 v Opavě. Jeho otec byl středoškolským profesorem a známým slezským buditelem. Roku 1873 byl Bezručův otec přeložen do Brna, kde Vladimír navštěvoval Slovanské gymnázium.
15. září před 150 lety se narodil básník Petr Bezruč, autor jediné, ovšem zásadní básnické sbírky. Slezské písně mu jednou provždy daly nálepku slezského barda, on sám ale nechtěl být hlasatelem, spíše vyhledával ústraní a samotu. Kdyby žil Petr Bezruč dnes, měl by velký problém s bulvárem.
88 básní. Ilustrace Bohdan Lacina (7 dřevorytů a obálka). Petr Bezruč, Slezské písně, Praha: Československý spisovatel, 1951, 1952 a 1953 opakovaně. Petr Bezruč, Slezské písně, Praha: SNKLHU, 1954 a 1957 (1957 s posledními změnami).
Jak zemřela Maryčka Magdonova
Maryčka Magdonova se musí se svými čtyřmi sourozenci nějak uživit, a tak se jednou pokusí ukrást z lesa dřevo. Nachytá ji však burmistr Hochfelder a udá ji. Když ji vrchnostenský hajný odvádí do Frydku a prochází kolem skal, Maryčka skočí ze skály do řeky Ostravice. Maryčka je poté pohřbena u zdi pro sebevrahy.jméno počet pořadí jméno počet pořadí jméno počet pořadí jméno počet pořadí JANA 664 1. JANA 6 648 1. PETR 877 1.Petr Bezruč – vlastním jménem Vladimír Vašek, básník. Jeho básně shrnuté především ve sbírce Slezské písně lze rozčlenit do tří tématických okruhů: básně sociálního protestu, národního patosu a osobního rázu. Petr Bezruč je nazýván básníkem beskydských hor a jeho lidu.
března 1965 je v kuchyni bytu v Jánské ulici v Praze nalezen mrtven pětadvacetriletý Václav Hrabě. Vrátil se domů až kolem třetí nad ránem. Bylo chladno a v miniaturní místnosti, kde po rozvodu spal, si jako obvykle chtěl přitopit hořáky plynového sporáku. Uhasnutí jedno z nich způsobilo smrt kysličníkem uhelnatým.
Kdo je autorem básnické sbírky Slezské písně : F-227 Petr Bezruč
Autor jediné, ovšem zásadní, básnické sbírky Slezské písně. Díky nim je považován za slezského barda, přestože sám spíše vyhledával ústraní a samotu. Jeho básně jsou drsné, dramatické a výjimečné. Svým stylem nemají v české literatuře obdobu.
Kde je pohřbena Maryčka Magdonova : Když ji vrchnostenský hajný odvádí do Frydku a prochází kolem skal, Maryčka skočí ze skály do řeky Ostravice. Maryčka je poté pohřbena u zdi pro sebevrahy.
Co je to Bartovská Harenda
Obec Bartovice byla připojena k městu Ostravě dne 1. rozbitou lebkou do příkopy pad." Starých Hamrech ukrytých v lesích Markýze Gera. harendou, z níž s rozbitou lebkou vyletěl ven.
Vlastní mužské jméno Petr pochází z řečtiny (πέτρος Petros), kde femininum πέτρα petra znamená „kámen“ či „skála“ . V České republice to bylo v roce 2016 třetí nejčetnější jméno.
| Adolf | |
|---|---|
| Původ | germánský |
| Jméno v Česku | |
| Četnost v Česku | 2 632 |
| Pořadí podle četnosti | 280. |
Jak Václav I přišel o oko : Během honu se mu zabodla větvička do oka a při následné operaci kvůli rozříznutí oka oslepl. Václav I. byl jednookým českým králem. Dnes je to přesně 790 let, kdy byl korunován čtvrtý český král Václav I.