Pštrosi se v přírodě vyskytují v savanách a Sahelu Afriky, severně i jižně od zóny rovníkových pralesů. Druh patří k řádu Struthioniformes (Afričtí pštrosi). Mezi členy nadřádu běžců dále patří nanduové, kasuárové, pštrosi emu, kiviové a již vyhynulí největší ptáci světa – běžci rodu Aepyornithes.Pštrosa můžete celkem snadno sehnat od chovatelů, cena se v inzerátech pohybuje kolem pěti tisíc korun.Pštros je největší a nejmohutnější žijící pták.
Na každé noze má 2 prsty. Dokáže vyvinout na krátkou vzdálenost rychlost až 70 km/h a několik kilometrů vydrží běžet 50 kilometrovou rychlostí. Při běhu používá pouze vnitřní prst a je schopný dělat i 5 metrové kroky. Má výrazně vyvinut pohlavní dimorfismus.
Kolik snese pštros vajec za rok : V přirozeném prostředí snáší pštrosi průměrně 12 až 18 vajec ročně, zatímco pštrosi chovaní v lidské péči mohou snést až 130 vajec ročně (i když průměrné množství je 40 až 60 vajec).
Z jakého kontinentu pochází pštros
Nejstarší fosilie zástupce rodu Struthio pochází z raného miocénu (před 25 až 20 miliony let). Tento rod vznikl pravděpodobně v Africe. Ve středním miocénu (před 13 až 5 miliony let) se pštrosi rozšířili také do Eurasie.
Kde žije pštros emu :
| Třída | Ptáci (Aves) |
|---|---|
| Rozšíření | Austrálie |
| Biotop | travnaté území (křovinatá step ) |
| Potrava | části rostlin, bezobratlí, plody (plody, výhonky, bezobratlí) |
| Rozměry | délka těla 1,5–1,9 m, ocas nemá, hmotnost: 30–45 kg |
Rychlost běhu
Pštros dokáže podle jiných údajů běžet rychlostí kolem 70 km/h po dlouhou dobu (přibližně půl hodiny) a rychlostí kolem 48 km/h až jednu hodinu, je tedy také velmi vytrvalým běžcem. Pštros dvouprstý se může dožít 40, 45 nebo až 50 let.
Pštros je všežravec, který se živí různými rostlinami, semeny, plody, hmyzem a drobnými živočichy. Má velmi malý zobák, kterým trhá potravu, ale nemá zuby, takže ji nemůže žvýkat. Proto polyká kameny, které mu pomáhají rozdrtit potravu v žaludku.
Co potrebuje pštros
Pštrosi jsou běžci, kteří dokážou vyvinout rychlost až 60 km/h. Proto potřebují dostatek prostoru pro pohyb a cvičení. Doporučuje se chovat triádu, tedy jednoho samce a dvě samice, na ploše minimálně 0,1 hektaru. Výběh by měl být oplocený a bez vzrostlých stromů, které by mohly omezovat viditelnost.Jedno pštrosí vejce vydá za zhruba 25 slepičích. "Většina lidí z nich dělá míchaná vejce," říká Anita Jeukenová ze pštrosí farmy ve městě Kevelaer u hranic s Nizozemskem. Uvařit takové pštrosí vejce natvrdo zabere i hodinu.Trvanlivost: Vejce vydrží čerstvé 4 – 5 týdnů. Vám jej doručíme s expirační lhůtou 2 – 5 týdnů.
| Třída | Ptáci (Aves) |
|---|---|
| Rozšíření | Austrálie |
| Biotop | travnaté území (křovinatá step ) |
| Potrava | části rostlin, bezobratlí, plody (plody, výhonky, bezobratlí) |
| Rozměry | délka těla 1,5–1,9 m, ocas nemá, hmotnost: 30–45 kg |
Čím se živí pštrosí : Pštros je všežravec, který se živí různými rostlinami, semeny, plody, hmyzem a drobnými živočichy. Má velmi malý zobák, kterým trhá potravu, ale nemá zuby, takže ji nemůže žvýkat. Proto polyká kameny, které mu pomáhají rozdrtit potravu v žaludku.
Odkud pochází pštros : Nejstarší fosilie zástupce rodu Struthio pochází z raného miocénu (před 25 až 20 miliony let). Tento rod vznikl pravděpodobně v Africe. Ve středním miocénu (před 13 až 5 miliony let) se pštrosi rozšířili také do Eurasie.
Kam pštros klade vejce
Pštrosi hnízdí na zemi, ale na rozdíl od jejich australských příbuzných emuů či jihoamerických nanduů se o vejce stará nejen samec, nýbrž i samice. Do mělkého důlku snese veliká, až dvoukilová vejce několik samic. Poté na ně zasedne samec, kterého v noci vystřídá dominantní samice.
Z rostlinné potravy upřednostňují listy dvouděložných rostlin, dále semena a bobule. V zajetí se dospělým pštrosům nejčastěji předkládají kompletní granulovaná krmiva, doplněná o čerstvou zelenou píci, zeleninu, jablka a okopaniny.Pštrosi hnízdí na zemi, ale na rozdíl od jejich australských příbuzných emuů či jihoamerických nanduů se o vejce stará nejen samec, nýbrž i samice. Do mělkého důlku snese veliká, až dvoukilová vejce několik samic. Poté na ně zasedne samec, kterého v noci vystřídá dominantní samice.
Jak často snáší vejce pštros : Pohlavní dospělost nastupuje ve dvou až třech letech u samic, u samců ještě o rok déle. Snášková sezóna začíná v březnu a trvá až do září. Samice snáší vejce každý druhý den.