Fotosyntéza probíhá ve dvou fázích. V první fázi, takzvané světelné, rostliny pohlcují světlo, ze kterého pro sebe získávají energii, aby měly dost sil pro následující procesy. V této fázi se nám rozkládá voda a uvolňuje se kyslík. V druhé fázi, takzvané temnostní, rostliny už světlo nepotřebují.Fotosyntéza probíhá v chloroplastech eukaryotních buněk a v chromatoforech prokaryot. Chloroplasty jsou plastidy v cytoplazmě rostlin (především v listech) obsahujících asimilační barviva, ve kterých probíhá fotosyntéza. Mají dvojitou membránu, obsahují vlastní DNA a ribozomy.Působením světla dochází v listech k reakci, při níž vzniká kyslík a glukóza C6H12O6. Kyslík O2, uvolňovaný do vzduchu, dýchají živočichové a vydechují oxid uhličitý CO2. Energeticky bohatá glukóza (cukr) se následně přeměňuje na látky potřebné k růstu rostliny.
Kde probíhá Fotorespirace : Na rozdíl od fotosyntézy neprobíhá fotorespirace pouze ve chloroplastech, ale jednotlivé fáze se uskutečňují v chloroplastech, cytosolu, peroxisomech a mitochondriích.
Jak vznikla fotosyntéza
Existuje i fotosyntéza anoxygenní, která se obejde bez vody ani neprodukuje kyslík. Obecně se předpokládalo, že jako první se vyvinula právě nekyslíková fotosyntéza, a stalo se tak možná už těsně po zrodu života před 3,5 miliardami let. Teprve další vývoj pak měl za následek vznik oxygenní fotosyntézy.
Jak vypadá fotosyntéza : Fotosyntéza probíhá ve dvou fázích – světelné (ve dne) a temnostní (v noci). Ve světelné fázi zachycují různá rostlinná barviva světlo a jeho energie je postupně předávána molekulám zele- ného barviva – chlorofylu a. Z celkové sluneční energie vyzařované Sluncem do vesmíru zachytí planeta Země asi jednu miliardtinu.
Jádro je buněčná organela, která řídí životní děje v buňce a podílí se na rozmnožování buňky. Součástí jádra jsou chromozomy, ty umožňují přenos dědičných vlastností.
Chlorofyl je zelené chlorínové barvivo, které ve svém centru obsahuje iont hořčíku. Nachází se v zelených rostlinách, sinicích a některých řasách uložen v speciální organele – chloroplastech, vázán na molekulu proteinu.
Jaký je význam fotosyntézy
Fotosyntéza má zcela zásadní význam pro život na Zemi. Rostlina využívá světelnou energii k tvorbě energeticky bohatých organických sloučenin, jako jsou zejména cukry (sacharidy), a to z jednoduchých anorganických látek, kterými jsou voda (H2O) a oxid uhličitý (CO2).Biochemický proces charakterizující zelené části rostlin, při kterém se mění přijatá energie slunečního záření na energii chemických vazeb.Chlorofyl je zelený pigment obsažený v zelených rostlinách, sinicích a některých řasách. Chlorofyl v průběhu fotosyntézy absorbuje energii světelného záření a používá ji k syntéze sacharidů z oxidu uhličitého a vody.
Fotosyntéza je složitý a několikastupňový proces, který vznikl dle odhadu vědců před 3,4 miliardy let. Dnes si život zcela bez produktů fotosyntézy, zejména pak bez kyslíku, neumíme dosti dobře představit. Na počátku však byl kyslík pro mnohé organismy toxický.
Kde probíhají životní děje v buňce : Cytoplazma vyplňuje vnitřek buňky. Je to polotekutý vodný roztok různých látek. Její součástí jsou organely – buněčné struktury, v nichž probíhají jednotlivé životní děje.
Co je to buňka 6 třída : Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organizmů. Organizmy mohou být v základu jednobuněčné či mnohobuněčné. U mnohobuněčných organizmů soubory buněk tvoří tkáně (u rostlin též označované jako pletiva), z tkání se skládají orgány (např. srdce, mozek, list, květ…).
Co produkuje kyslík
Kyslík se prakticky výlučně vyrábí destilací zkapalněného vzduchu. Vyrobený kyslík se uchovává buď ve zkapalněném stavu ve speciálních Dewarových nádobách (viz obrázek) nebo plynný v ocelových tlakových lahvích.
Fotosyntézou. Ta umožňuje rostlinám využívat energii ze slunečního záření a přeměňovat ji na energii chemickou, kterou mohou rostliny a jiné organismy dále využít pro svůj růst a vývoj. Bez fotosyntézy by zkrátka na Zemi neexistoval život, jak ho známe.Chlorofyl je fotosenzitivní láka ze skupiny metaloporfyrinů – cyklických organických sloučenin, které vážou atom kovu. V případě chlorofylu se jedná o hořčík.
Jaká je největší buňka na světě : Pokud se však zaměříme na největší buňku schopnou samostatné existence, existují i mimořádně velké jednobuněčné organismy. Velmi velká (až jeden metr) je jednobuněčná zelená řasa rodu Caulerpa.