Druhů zeleniny, které můžete fermentovat, je velké množství. Kvasit lze totiž téměř jakoukoli zeleninu. Od zelí, květáku, mrkve, cukety, kapie, rajčat a dalších. Můžete buď fermentovat jeden druh zeleniny samotné, nebo vytvořit směs zeleniny spolu s bylinkami a kořením.Mezi další potraviny vhodné k fermentování patří různé druhy zavařované zeleniny, např. okurky, vločky a semínka, kynutý chléb, rýže, česnek, mléčné výrobky (kefír, jogurty, sýr), sójové výrobky (tempeh, miso, omáčka shoyu), z masných výrobků například salám a podobně.Dlouho kvašená zelenina má hodně dlouhou trvanlivost, v chladu sklepa se běžně skladuje po celou zimu. Hotové pickles musíte skladovat v lednici, kde vám vydrží několik týdnů.
Jak se dělá kvašená zelenina : Kvašení jen se solí je poměrně jednoduché. Převaříte vodu a na litr vody dáváte cca 15 gramů soli. Zeleninu, kterou chcete kvasit, napěchujete do sklenice, případně přidejte koření, a poté zalijete solným nálevem. Dávejte ale pozor, aby solný nálev byl úplně studený, jinak byste tím mohli proces kvašení narušit.
Jak dlouho nechat kvasit zeleninu
To zajistí šťáva, kterou vyhnala na povrch sůl. Zelenina by měla kvasit při teplotě kolem 18 °C alespoň 3 dny, lépe však týden.
Co patří do zeleniny : Zelenina
- Košťálová zelenina – zelí, kapusta, kedlubny, květák, brokolice.
- Kořenová zelenina – mrkev, celer, petržel, pastiňák, ředkvičky, řervená řepa, vodnice, tuřín.
- Listová a naťová zelenina – salát hlávkový, římský, špenát, čekanka, rukola, řeřicha.
- Lusková zelenina – hrachové a fazolové lusky.
Zeleninu nakrájejte nebo nastrouhejte – čím menší kousky, tím rychlejší kvašení. Následně zeleninu posypte přírodní solí. Zhruba platí, že na 1 kg váhy je zapotřebí 20 g soli. Vzniklou směs míchejte několik minut, aby zelenina pustila šťávu.
1,6 kg drobných rajčat promícháme s paličkou pokrájeného česneku, svazkem bazalky, 2 lžícemi hořčičného semínka, 1 lžičkou bílého pepře a 1 lžičkou koriandru. Vložíme do kvašáku a zalijeme studeným solným roztokem: v 1 l převařené vody rozpustíme 3 lžíce soli. Zatížíme a necháme 4 – 5 dnů kvasit při pokojové teplotě.
Jak dlouho vydrží zelenina v lednici
Jak dlouho vydrží ovoce a zelenina čerstvé
| Druh | V tmavé a chladné spíži | V ledničce |
|---|---|---|
| Mrkev, petržel | 1 týden | 2 – 3 týdny |
| Celer | 10 dní | 2 – 3 týdny |
| Kapusta, zelí | 2 týdny | 2 – 3 týdny |
| Houby | 2 – 5 dní |
Nakrájenou zeleninu vsypeme do mísy, na 1 kg mrkve a petržele použijeme 30 dkg soli. Směs pečlivě promícháme, nejlépe rukama. Pak už stačí opět jen napěchovat do uzavíratelné sklenice. Před použitím v kuchyni doporučujeme směs propláchnout na sítku, aby jídlo nebylo přesolené.Je nabita vitamíny, prospěšnými enzymy a významnými probiotiky. Je jedním z nejpřirozenějších zdrojů céčka. Dále obsahuje bakterie mléčného kvašení. Ty velmi positivně ovlivňují zdravou střevní mikroflóru a v podstatě tedy i imunitu celého těla.
Restovaná zelenina – postup:
Cuketu, žampiony a česnek pokrájíme na plátky. Cibuli a papriku na proužky. Na pánvi rozehřejeme řepkový olej, přidáme zeleninu, zakápneme ji octem, mírně osolíme, opepříme a za stálého míchání opékáme až začne restovaná zelenina měknout.
V které čeledi je nejvíce druhů zeleniny : Na světě se jako zelenina využívá kolem 1 200 rostlinných druhů, patřících asi do 80 čeledí, hodně jsou zastoupeny miříkovité, bobovité, brukvovité, tykvovité, hvězdnicovité a merlíkovité. V Evropě se pěstuje přibližně 150 druhů zeleniny, v České republice asi 50 druhů (pro trh asi 30 druhů).
Jaký druh zeleniny je pažitka : Pažitka, lidově šnytlík, je oblíbenou naťovou zeleninou. Z botanického hlediska jí řadíme do rodu česnek (Allium) – malá cibule má přibližně 1 cm v průměru. Obsahuje hodně vitamínů a minerálů, zvláště B2, C, vápník a draslík. Její cibulové aroma povzbuzuje chuť k jídlu a podporuje trávení.
Jak dlouho sterilovat zeleninu
Větší sklenice sterilujte 10 až 13 minut, menší 5 až 8 minut. Doba se odvíjí také od tvrdosti plodů. Měkké ovoce a zeleninu nechte sterilovat kratší dobu, tvrdou potom delší.
Pod rajčata můžeme dát pečicí nebo balicí papír, ale není to nutné. Mezi rajčata položíme zralé jablko nebo banán – budou uvolňovat etylen, což podporuje dozrávání plodů. Rajčata přikryjeme papírem nebo novinami. Umístíme je do tmavšího místa, doporučená teplota pro dozrávání je přibližně 18–20 °C.Proč vyštipovat rajčata Vyštipováním odstraňujeme vedlejší výhonky, které se vyvíjejí v paždí listů rajčete. Tyto výhony odčerpávají energii a živiny z hlavního stonku a zabraňují volnému proudění vzduchu mezi rostlinami. To může vést ke snížení rizika vzniku plísní a hnilob a zvýšení kvality plodů.
Jakou zeleninu dávat do lednice : Obecně platí, že do spodních přihrádek a zásuvek v lednici patří zelenina a ovoce, kterým teplo nesvědčí: ledové a jiné saláty, květák, kapusta, mrkev, celer, petržel, brokolice, řepa a další málo odolné druhy.