Systém. Recentní členovci se tradičně člení na 4 velké skupiny, zpravidla označované jako podkmeny – klepítkatce, stonožkovce, korýše a šestinohé.Vzdušnicovci (Tracheata, Atelocerata) jsou bývalý podkmen členovců, k němuž se dříve řadili zástupci dnešních podkmenů šestinozí (Hexapoda) a stonožkovci (Myriapoda). Vzhledem k tomu, že zahrnovali hmyz, jednalo se o nejpočetnější skupinu členovců.Klepítkatci mají čtyři páry noh, jež se člení v základní články: kyčel (coxa), příkyčlí (trochanter), stehno (femur), koleno (patella), holeň (tibia) a články chodidla rozlišené někdy na nárt (metatarsus) a chodidlo (tarsus) zakončené dvěma nebo třemi drápky.
Kdo patří mezi členovce : Členovci jsou největší živočišný kmen – patří sem veškerý hmyz, korýši, pavoukovci a několik dalších skupin.
Kdo dýchá vzdušnice
Vzdušnice (tracheje) jsou bohatě větvené trubice, které slouží jako dýchací orgány některých členovců (např. hmyz, stonožky, mnohonožky) a drápkovců. Přivádí z otvorů na povrchu těla čerstvý vzduch směrem ke tkáním, a to na rozdíl od krevního řečiště obratlovců, z velké části bez přítomnosti jakýchkoliv tekutin.
Jakou nervovou soustavu mají členovci : Nervová soustava členovců je velmi rozmanitá. U nižších skupin je nervová soustava žebříčkovitá, funkci mozku plní nadhltanová uzlina. koncentraci uzlin pouze do jedné uzliny. Bývá již vytvořeno i vegetativní nervstvo (u hmyzu).
Na osmi článcích trupu mají po jednom páru končetin. Přední pár nožek slouží k rozmělnění potravy, dalších pět párů je obecně určeno k pohybu, avšak jejich anatomie i využití se u jednotlivých skupin liší.
Podobně chybujeme, když za hmyz považujeme pavouky. Ty sice taky jako hmyz řadíme do kmene členovců, ale dál do podkmene klepítkatců. A na rozdíl od hmyzu jsou pro ně charakteristické čtyři páry nohou.
Jak se dělí členovci
Členovci se tradičně dělí na 4 velké skupiny – podkmeny. Klepítkatce,stonožkovce,korýše a šestinohé. Dlouho se usuzovalo na užší příbuznost stonožkovců a šestinohých a spekulovalo se, zda korýši jsou bližší příbuzní klepítkatců nebo vzdušnicovců.Převážně vodní členovci, na povrchu výjimečně (např. stínka). Dýchání žábrami, suchozemští dýchají celým povrchem těla.Vzdušnice (tracheje) jsou bohatě větvené trubice, které slouží jako dýchací orgány některých členovců (např. hmyz, stonožky, mnohonožky) a drápkovců. Přivádí z otvorů na povrchu těla čerstvý vzduch směrem ke tkáním, a to na rozdíl od krevního řečiště obratlovců, z velké části bez přítomnosti jakýchkoliv tekutin.
Mozkové ganglion je orientováno na dorzální straně těla, prostřednictvím objícnového prstence dochází k jeho spojení s ventrálními nervovými provazci. Nervová soustava kroužkovců bývá v literatuře často charakterizována jako tzv. žebříčková, protože její celková struktura má svým vzhledem připomínat žebřík.
Co patří do nervové soustavy : Nervovou soustavu člověka dělíme na centrální nervovou soustavu (CNS), tvořenou mozkem a míchou hřbetní, a na periferní nervovou soustavu (PNS), do které řadíme míšní nervy, hlavové nervy a autonomní (vegetativní) nervový systém.
Jaký je největší korýš světa : Krab palmový (Birgus latro) je největší suchozemský krab (tzv. krab poustevníček) a korýš vůbec. Patří do řádu desetinohých korýšů (Decapoda) a infrařádu Anomura.
Kolik párů končetin má rak
Tělo raka se skládá ze srostlé hlavohrudi a článkovaného zadečku, který je zakončen ocasní ploutvičkou. Na hlavohrudi se nachází ústní otvor, smyslové orgány a článkované kráčivé končetiny (pereopody neboli pereiopody), kterých má rak 5 párů.
Hmyz (Insecta) je třída šestinohých živočichů z kmene členovců, kteří mají tělo rozdělené do tří článků (hlava, hruď a zadeček).Veškerý hmyz má totiž počet nohou přesně daný: má jich šest. Tuto informaci biologové vložili taky do latinského názvu hexapoda, tedy šestinožci, což je podkmen třídě hmyzu nadřazený. Tři páry nohou vycházejí u hmyzu každý z jiné části hrudi.
Čím dýchají nejmenší členovci : Povrch těla členovců kryje různě silná kutikula, pro dýchací plyny omezeně pro- pustná. Nejmenší zástupci s tenkou kuti- kulou (např. larvy korýšů, někteří chvosto – skoci, štírenky a někteří roztoči) dýchají celým povrchem těla.