Průduch (odborně též stoma z řec. στόμα–ústa, množ. č. stomata) je struktura vyskytující se především na listech většiny vyšších rostlin, která slouží ke kontrolované výměně plynů (především CO2 a O2) mezi rostlinou a okolím a také k odevzdávání vody do ovzduší.Průduchy zajišťují rostlině výměnu plynů a odpařování vody. Nachází se u většiny suchozemských rostlin na spodní straně listu, u rostlin s listy plovoucími na hladině jsou umístěny naopak na svrchní straně. Skládají se ze dvou svěracích buněk, mezi nimiž je průduchová štěrbina.Mechanismus otevírání a zavírání průduchů je založen na regulovaném příjmu a výdeji vody. Pokud svěrací buňky nasávají vodu, mění se jejich tvar a průduch se otevírá. Rostlina je pomocí průduchů schopná regulovat výměnu plynů otevíráním a zavíráním skuliny průduchu.
Jak označujeme průduchy kterými vstupuje do těla hmyzu kyslík : Dýchání K dýchání hmyz používá systém vzdušnic (trachejí) otevřených na straně hrudi a zadečku stigmaty (průduchy). Vzduch se dostává k vnitřním tkáním pomocí postupně se rozvětvující sítě tohoto tracheálního systému.
Kdy se otevírají průduchy
Tyto faktory pak ovlivňují vnitřní faktory jako je koncentrace iontů ve svěracích buňkách zejména draslíku, obsah CO2, produkce kyseliny abscisové, pH v cytoplazmě, koncentrace škrobu či sacharózy ve svěracích buňkách. Ve dne asi 30-90 min. po rozednění se průduchy otevírají, aby rostlina mohla fotosyntetizovat.
Jaký význam mají listy pro rostlinu : Mezi základní funkce listu patří fotosyntéza (fotosyntetická asimilace), výměna plynů a transpirace vody respektive gutace, což je sekrece vody pomocí specifických struktur listů (1). Listy jsou anatomicky a morfologicky velice rozmanité.
Sítkovice vznikají obvykle na jaře rozdělením mateřských meristematických buněk a pracují jen jedno vegetační období. Na podzim se ucpávají polysacharidem kalózou. Někdy se na jaře kalóza rozpustí, ale obvykle se staré sítkovice prostě stlačí a vytvoří se nové.
Tělo vyšších rostlin (cormus)
uvnitř má rozlišené skupiny buněk – pletiva ▪ vždy uvnitř obsahuje cévní svazky (rozvod látek) Pletivo – soubor buněk stejného tvaru a funkce u rostlin (u živočichů se takovým souborům říká "tkáně").
Co je komínový průduch
Komínový průduch je průchozí prostor, ze kterého z komína odcházejí spaliny. Může mít čtvercový, obdélníkový nebo kruhový průřez. Komíny často mívají i více než jeden průduch. Aby byl průduch zcela funkční, je potřeba používat kvalitní palivo, které ho neucpává.Mechanismus otevírání a zavírání průduchů je založen na změnách napětí turgoru svěracích buněk případně i buněk vedlejších. Při nasávání vody do buněk se zvyšuje nitrobuněčný tlak, mění se tvar svěracích buněk a průduch se otevírá a při poklesu tlaku se uzavírá.Vynikající schopnost čichové orientace má například hmyz. Zejména sexuálně přitažlivé látky samic zvané atraktanty byly jedny z prvních chemických signálů, které byly objeveny a analyzovány. Samice bource morušového vylučuje feromon bombykol, který samečkové zachycují čichovým orgánem na tykadlech.
Pokožka rostliny neboli krycí pletivo o jedné vrstvě. Chrání kořen, stonek i listy rostlin. Představuje hranici mezi rostlinou a okolním prostředím.
Jaké funkce zajišťuje list : List má tři základní funkce – výměna plynů s okolním prostředím, fotosyntéza a odpařování vody. Pokud je sucho, tak opadávají, aby zabránily ztrátám vody.
Co je hlavní funkci květů : Květ je orgán semenných rostlin, tvořen přeměněnými listy, přesedající na stonek. Funkcí květu je pohlavní rozmnožování krytosemenných rostlin.
Co vede Xylém
Dřevní (xylém): přivádí roztoky minerálních látek z půdy = transpirační proud (kořeny, stonky – do listů). Lýkovou (floém): vede produkty fotosyntézy = asimilační proud (do kořene). Z prvotního meristému – prvotní floém a xylém.
Asimilační proud je proud tekutin v těle rostlin, který z listů, kde probíhá fotosyntéza v parenchymatických buňkách s chloroplasty pod epidermis (pokožkou), vede asimiláty (u rostlin hlavně glukózu, ale i z ní enzymatickými reakcemi vyrobené škrob, bílkoviny a tuky) sítkovicemi po celém těle rostliny.Krev je tekutá tkáň těla, která protéká cévami a má řadu důležitých funkcí. Mezi hlavní funkce patří přenos látek a to zejména kyslíku a oxidu uhličitého. Červené krvinky žijí v průměru 120 dnů, zanikající krvinky jsou plynule nahrazovány nově tvořenými krvinkami v kostní dřeni.
Co je Prozenchym : Prosenchym je pletivo. Je tvořen protáhlými buňkami se zešikmenými příčnými přepážkami. Buňky jsou tenkostěnné a bez mezibuněčných prostor. Jejich funkce je oporná, výztužná a vodivá.