Babylón se stal hlavním městem nejbohatší satrapie perské říše. V roce 331 př. n. l. Babylón dobyl Alexandr Veliký. Město ho velice překvapilo a vědom si jeho významu a polohy v rámci jeho nově vznikající říše, učinil z něj své budoucí sídlo.Babylonie (akkadsky 𒆳𒆍𒀭𒊏𒆠, māt Akkadī) je název jižní části Mezopotámie v dnešním Iráku, v širším smyslu pak označení dvou významných starověkých říší na Předním východě – říše starobabylonské a říše novobabylonské.Starověké město Babylon bylo postaveno ve 3. tisíciletí v rámci Akkadské říše. Po jejím rozpadu se Babylon stal centrem jižní části, zatímco na severu území se vytvořila Asyrská říše. Díky své výhodné poloze přímo u řeky Eufrat, tedy v samém srdci úrodné Mezopotámie, bylo město klíčovou zastávkou mnoha obchodních cest.
Kdo vládl Babylonu : 11. dynastie (Chaldejská) (625–539)
| Jméno | Období života | Období vlády |
|---|---|---|
| Nabopolassar | 658–605 | 625–605 |
| Nebukadnesar II. | 630 – 7. října 562 př. n. l. | 605–562 |
| Amél-Marduk | 562–560 | |
| Neriglissar | 560–556 |
Kdo vypálil Babylon
Říši napadli indoevropští Chetité, kteří zpustošili nejen Mezopotámii, ale zaútočili i na Egypt. Město přitom vypálili a poklady odvezli, načež si jej podmanili Kassité a vládli tam dalších 350 let. Během zmíněného období, mezi roky 1595 a 1157 př. n. l., se stal stotisícový Babylon největším sídlem tehdejšího světa.
Kde je v Bibli Babylonská věž : Jedna z hypotéz ztotožňuje babylonskou věž s chrámem boha Marduka v Babylóně – Etemenanki, který dosahoval výšky 91 metrů, jiné teorie ji spojují se zikkuratem v Eridu. Většina badatelů se přiklání k názoru, že biblická Babylonská věž je totožná s Mardukovým chrámem v Babylónu.
Peršané uznávali Chaldejce jako mistry písma a četby, v mytologii, magii a čarodějnictví. Proto bylo v Řecku výrazu Chaldejci používáno jako synonymum pro např. astrology (Strabón), stejně jako v biblické Knize Danielově (1:4, 2:2).
5300 př. n. l. Regionální nezávislost Mezopotámie skončila v roce 539 př. n. l. jejím připojením k Perské říši.
Jak dlouho trvalo Babylonské zajetí
období židovských dějin, asi 586-539 př. n. l. Babylonské zajetí (též babylonský exil či vyhnanství) je označení pro deportaci a exil Židů z judského království do Babylónu za vlády Nabukadnesara II.Robert Koldewey byl německý archeolog a architekt, který objevil starobylé ruiny města Babylón.Babylonská věž (hebrejsky מגדל בײגל, Migdal Bavel, arabsky برج بابل, Burdž Bábil) byla podle biblické knihy Genesis ohromná budova, která měla sahat až do nebe. Byla postavena na místě nazvaném posléze Bábel, což je hebrejské jméno pro Babylón.
století, u základny měří 33 metrů a spirálovitá rampa sahá až do výšky 52 metrů. Po staletí vedle ní stávala mešita al-Askaríja, zničená roku 2006. Zbyl jen minaret, stavba natolik výjimečná že inspirovala několik dalších staveb ve světě, například kapli Díkůvzdání v americkém Dallasu.
Kdo vyvrátil říši Sumerů : Akkadskou říši vyvrátili kočovníci z východně ležícího Zagrosu Gutejci, za nichž Sumerové zažívali nový rozkvět (2230 př. n. l.–2130 př. n. l.), zejména za krále Gudey.
Která z říši se po zániku sumerské civilizace tvořila na jihu a která na severu Mezopotámie : Akkadská říše
Kolem roku 2340 byla ukončena nadvláda Sumerů a jeden z úředníků semitského původu se prohlásil za krále. Sargon I. (zvaný Akkadský) založil Akkadskou říši ve střední Mezopotámii s hlavním městem Akkadem.
Jak dlouho putovali Židé pousti
k židovskému národu, zjistil, že si malověrní židé zatím ulili modlu zlatého telete, kterému se začali klanět. Židé putovali pouští 40 let, aby ti, kdo navzdory všem zázrakům přestali Bohu věřit, zemřeli ještě na poušti. Zaslíbená země se otevřela až jejich dětem.
Exodus z Egypta (kolem 1300 př. o.l.) zanechal nesmazatelnou stopu v národní paměti židovského lidu a stal se univerzálním symbolem svobody.Původním významem slova Babylon (Babylón) bylo pojmenování historického sídla citovaného v bibli: Babylón – starověké město, hlavní město jižní Mezopotámie.
Odkud jsou Sumerové : Dle zdrojů přišli Sumerové na území Mezopotámie (na úrodnou půdu mezi řekami Eufrat a Tigris) někdy okolo roku 4000 před naším letopočtem.