A jak zakládat a udržovat záhony bez rytí se dozvíte tady. Pro provzdušnění zhutnělé půdy můžeme použít při zahradničení bez rytí třeba rycí vidle nebo speciální provzdušňovací široké vidle. Tím jen půdu otevřeme, ale rýt není potřeba.Na větve přijde jemnější materiál, jako jsou maliníkové větve, ovocné keře z prostřihu, listí nebo stará tráva. Další vrstvu pro dosažení výšky a vzdušnosti tvoří drobné větve posypané hnojem. Vhodnější je koňský nebo kravský hnůj, alespoň rok uleželý.Vlastní založení záhonu spočívá ve vytyčení záhonové plochy, odebrání travního drnu a doplnění půdy (drny ale nevyhazujte, poslouží vám k výrobě drnovky). Travní drn je možné strhnout pomocí rýče nebo motyky. Máte-li na zahradě kvalitní půdu, snažte se odebírat s drnem co nejméně půdy, v opačném případě co nejvíce.
Jak udělat nový záhon : vezměte rýč nebo rycí vidle a lopatu a zeminu převraťte – zanořte celou rycí plochu do země, pořádně zatáhněte a obraťte, první brázdu odhoďte třeba do zahradních koleček a pak je použijte na kompost, drny hned po otočení rýčem trochu rozbijte. a takto postupujte po celé délce záhonu.
Jak Nakyprit půdu
Na menších plochách stačí rýč a hrábě, na rozlehlejších pozemcích pomohou kultivátory – na výběr jsou malé i velké, elektrické i motorové. Kypření svrchních vrstev půdy rozruší škraloup, který vznikl v zimě, a napomůže tak přístupu vzduchu do struktur, což podpoří aktivitu půdních mikroorganismů.
Jak rychle ZRYT záhon : Za hodinu tak lze zrýt a nakypřit až 800 m2 suché půdy. V promáčené jílovité půdě se hvězdice obalí zeminou a rotavátor ztrácí schopnost pracovat.
Na dno byste měli umístit alespoň deseticentimetrovou vrstvu kvalitního hnoje – ideální je koňský, ale stejně tak dobře poslouží i kravský či králičí. Na hnůj dejte přibližně 10-15 cm vrstvu shrabaného, již povadlého listí (vyhněte se ale listí z ořešáku, které je kyselé), zavadlé posekané trávy nebo slámy.
Drny se sice dají kompostovat, ale jejich přemísťování a samotné vyrývání je fyzicky náročné. Proto je vždy lepší drn rozmělnit a zapravit do kultivovaného půdního profilu. V případě nutnosti zkypřený pozemek rotavátorem uvláčíme pomocí bran, dochází zde k dalšímu rozmělnění drnových kousků a urovnání povrchu.
Co dát místo trávníku
Jako náhrada trávníku se uplatňují třeba i lesní nebo měsíční jahody, ze kterých si během léta přinesete vitaminovou sklizeň. Ve stínu ale budou dobře prospívat i nenáročné bylinky jako česnek medvědí (Allium ursinum) nebo mařinka vonná (Galium odoratum).Nejčastější úpravou pozemku bývá založení trávníku, což sebou nese určitá pravidla, která je nutné dodržovat, chceme-li dosáhnout těch nejlepších výsledků. Nejvhodnější dobou pro výsev trávníku jsou jarní měsíce (duben-květen) či konec léta (konec srpna-září).Záhony, na kterých budete pěstovat zeleninu, potřebují hlubokou hlinitopísčitou půdu, která dokáže zadržet vodu, zároveň je však propustná. Pokud máte na zahradě těžkou půdu s vysokým obsahem jílu, pomůže přidání hrubého písku a štěrku. Písčitou zeminu obohatí listovka, dřevěná drť, piliny, poslouží i zelené hnojení.
Vhodné je použít levanduli, šalvěj hájní, petrovskie, rozchodník, okrasné trávy… zkrátka to, co se vám líbí. Zajímavé jsou také kombinované výsadby s růžemi, levandulí (lavandula), šalvějí (salvia), kavylem (stipa) a okrasnými česneky (allium).
Co ničí půdu : Půdě prospívají šetrné formy zemědělství, avšak škodí intenzivní pěstování spojené s chemizací a častými přejezdy těžkých strojů. Velkým ohrožením je eroze půdy. Přibližně 53 % z rozlohy ČR je ohroženo erozí.
Čím Prokypřit půdu : Perfektním pomocníkem pro zapracování štěpek a kompostu do půdy je kultivátor. I malý elektrický kultivátor v záhoně dokáže zeminu prokypřit a dokonale promísit s kompostem takovým způsobem, jakého byste s běžným ručním nářadím nikdy nedosáhli.
Jak si rozvrhnout záhon
Stačí si na papír načrtnout zahradu s jejími dominantami: zakreslete stromy, keře, posezení, trávník nebo louku a záhony. Do plánku zaznamenejte také oslunění, které jste již vysledovali. Pokud se teprve rozmýšlíte, kam záhony umístit, zvažte nejen délku oslunění, ale i vzdálenost od domu a zdroje vody.
S výsadbou sazeniček pro jistotu počkejte až po květnových mrazících (12. – 14. května). Pokud máte skleník dobře zajištěný proti mrazu, můžete vysadit předpěstované sazenice rajčat.Zasejte odolné rostliny, jako je růžičková kapusta, zelí, celer, pórek, hlávkový salát, cibule a hrášek. Vyhřívání pomůže zajistit klíčení. Ve vyhřívaných sklenících lze také v tomto období zasít rajčata a papriky.
Jak se zbavit drnu : Na menších travních plochách si vystačíte s vertikutačními hráběmi, které se díky svým zahnutým nožům lehce zařezávají do travního drnu a odstraňují plsť. Na větších trávnících oceníte pomoc mechanických, elektrických či benzinových vertikutátorů, které jsou vybaveny ostrými noži svisle se zařezávajícími do drnu.