Květák je oblíbenou košťálovou zeleninou, kterou člověk získal vyšlechtěním divoké brukve zelné stejně jako například kedlubny, zelí či kapustu. První zmínky o této vyšlechtěné odrůdě brukvovité zeleniny se objevují již v 16. století ve Francii, běžným pokrmem se však květák stal až za vlády Ludvíka XIV.Velmi koncentrovanou výrobu vykazuje Itálie, kde se 90 % produkuje v provincii Puglia (celková produkce 27 000 t.). Pěstování brokolice se rozšiřuje i v tradiční květákářské velmoci Francii (31 000 tun), přičemž 52 % produkce připadá na oblast Finistére v Bretani.Lidově se mu říká karfiol. Protože listy květáku blokují sluneční světlo, v květech se nemůže vyvinout žádný barevný chlorofyl a zůstávají bílé. Na rozdíl od jiných druhů košťálové zeleniny se v případě květáku konzumuje především jeho květenství.
Na co je dobrý květák : Květák je vynikajícím zdrojem vitamínů, minerálů a antioxidantů, které pomáhají snižovat riziko chorob vázaných na cévní soustavu, diabetu nebo rakoviny. Pokud se delší dobu snažíte zhubnout nebo si chcete jednoduše zlepšit zdraví, pomůže vám květáková dieta.
Jak vznikl květák
Odkud květák pochází, je sice předmětem sporů, ale jisté je, že vznikl vyšlechtěním divoké brukve zelné, stejně jako kedluben, zelí a kapusta. Původně byla jeho růžice velká asi jako tenisový míček. Postupným šlechtěním se zvětšila až do dnešní podoby.
Co jíme z květáku : V případě květáku využíváme jako zeleninu zdužnatělé květenství. Patří mezi jednoleté rostliny.
V případě květáku využíváme jako zeleninu zdužnatělé květenství. Patří mezi jednoleté rostliny.
Vyzkoušejte ho někdy schroupat jen tak omytý syrový. Nepřijdete o vitamíny a další látky, jejich část se zničí varem. „V syrovém stavu je trochu méně stravitelnější, někomu může způsobovat nadýmání a plynatost. Ale lidé, kteří jsou zvyklí jíst hodně zeleniny, to obvykle dobře tolerují.
Proč neroste květák
Květák netvoří růžičky z několika důvodů. Může se jednat o poškození srdéčka středních lístků larvami plodomorky zelné. Takové rostliny vyvíjejí jen listy a nevytváření růžice. Zejména při výsadbě pozdního květáku je potřeba dávat pozor na sazenice, jestli mají dobře vyvinuté středové srdéčko.Mezi košťálové zeleniny, které patří do druhu brukev zelná (Brassica oleracea), se řadí zelí, kapusta, kadeřávek, květák, brokolice a kedluben.Kvůli vysokému podílu vlákniny může květák způsobovat nadýmání. Dobrou zprávou však je, že i po krátkém varu si květák uchovává až polovinu denní dávky vitamínu C. Více potlačíte projevy nadýmání, když k vařenému květáku přidáte koření.
Oloupaný košťák nakrájejte na kostičky nebo kolečka a přidejte při vaření do ranní miso polévky nebo obědové zeleninové polévky (např. falešné bramboračky). Pokud děláte polévku krémovou (např. brokolicový krém), přidejte ho také!
Co je Košťál u květáku : Košťál je potřeba zbavit vrchní dřevnaté slupky, pod kterou se skrývá chutná a měkká část plná živin. Oloupaný košťál brokolice můžete například nakrájet na tenké nudličky a uvařit jako přílohu. Z listů květáku uvařte chutnou polévka. Stačí listy povařit, okořenit a rozmixovat.
Co se jí z květáku : V případě květáku využíváme jako zeleninu zdužnatělé květenství. Patří mezi jednoleté rostliny.
Co delat aby květák Nenadymal
Kvůli tomu tělo květák nedokáže strávit v žaludku a zpracovává jej až ve střevech, což vede k nadýmání. Bohužel tomu nejde nijak předejít, nadýmání se dá ale zmírnit tak, že budete květák jíst jen v malých porcích a po jídle si dopřejete šálek mátového čaje.
Příčinou jsou extrémně vysoké teploty (přes 30 °C ve dne a přes 25 °C v noci), které způsobují že květák a brokolice zůstávají ve vegetativní fázi a netvoří růžice. Pro tvorbu růžic je nezbytné chladné období. Větrání a stínění ve sklenících a fóliovnících.Brokolici je vhodné vysadit spolu s červenou řepou, brambory, cibulí a celerem. Jako pomocníky na odhánění škůdců zvolte kopr, šalvěj, mátu anebo rozmarýn. Nevysazujte ji ale spolu s jahodami, popínavými fazolkami a rajčaty. K cibuli se hodí zelí, kapusta, květák, brokolice salát, červená řepa i rajčata.
Kdy vysadit květák ven : Květák má rád světlé stanoviště, ale příliš výslunné stanoviště mu také moc nesvědčí. Ideální je pěstování květáku z předpěstované sadby. Semínka sázíme již od konce ledna. Vhodná teplota pro klíčení je cca 15 – 20 °C.