Polymerizace je reakce vedoucí ke spojení některých molekul organických sloučenin do delších řetězců nebo sítí. Proces vede ke vzniku makromolekul s molekulovou hmotností nad 10 000 u. Molekuly náchylné k polymeraci se nazývají monomery.Polyadice je reakce, při které podobně jako při polymeraci a polykondenzaci vzniká polymer.Polykondenzace byla pro výrobu poprvé použita v roce 1909, kdy byl kondenzací fenolu s formaldehydem vyroben polymer, který dnes známe pod názvem bakelit. Dnes se polykondenzací vyrábějí polyamidy (nylon, silon), polyestery (tesil), polykarbonáty (makrolon), polyfenoly (bakelit), polyimidy (kapton) nebo silikony.
Jak vzniká Makromolekula : Makromolekula vzniká z monomerů (nízkomolekulární látka – samostatné atomy, molekuly či skupiny molekul) složitými chemickými reakcemi, které se nazývají polyreakce nebo polymerizační reakce. Počet monomerů nebo jenom merů (opakující se stavební jednotky v makromolekule) se nazývá polymerační stupeň.
Co obsahuje polymer
Pojem „Polymer“ označuje makromolekulu složenou z více molekul a to jednoho (anebo klidně i více) typů atomů (nebo rovnou skupin atomů). Přitom platí, že nemálo z chemických i fyzikálních vlastností se nemění tehdy, když odebereme nebo přidáme jednu (či více) podobných konstitučních jednotek.
Co patří mezi polymery : Typickými představiteli jsou polyethylen (PE), polypropylen (PP), polystyren (PS), polyvinylchlorid (PVC), polymethyl-methakrylát (PMMA), polyoxymethylen (POM) apod.
Polymer je makromolekula sestavená z molekul jednoho nebo více druhů atomů nebo skupin spojených navzájem v tak velkém počtu, že řada fyzikálních a chemických vlastností této látky se nezmění přidáním nebo odebráním jedné nebo několika konstitučních jednotek.
Polymery se dělí na elastomery a plasty, jak ukazuje obr. 1. Elastomer je vysoce elastický polymer, který lze za běžných podmínek malou silou značně deformovat bez porušení. Tato deformace je převážně vratná.
Co je polymer plast
Plasty jsou polymery, u nichž vnější namáhání způsobuje deformace převážně nevratného (trvalého) charakteru. Za běžných podmínek jsou většinou tvrdé, často i křehké, viz obr. 26. Podle chování při zahřívání je dělíme dále na termoplasty a reaktoplasty.Molekula může vzniknout pouze tehdy, pokud jsou atomy, z nichž se bude skládat, vzájemně přitahovány, takže celková energie molekuly je nižší než energie samostatných atomů. Jednotlivé části molekuly (tedy atomy) drží pohromadě síly, které nazýváme chemické vazby.Polymer je makromolekula sestavená z molekul jednoho nebo více druhů atomů nebo skupin spojených navzájem v tak velkém počtu, že řada fyzikálních a chemických vlastností této látky se nezmění přidáním nebo odebráním jedné nebo několika konstitučních jednotek.
Molekula je nejmenší částice látky, která má všechny fyzikální a chemické vlastnosti dané látky. Molekuly se skládají ze dvou nebo více atomů. Atomy tvořící molekulu mohou být stejné (např. molekula kyslíku má dva atomy kyslíku, O2) nebo různé (molekula vody má dva atomy vodíku a jeden atom kyslíku, H2O).
Co tvoří atom : Každý atom se skládá z atomového obalu a jádra. Obal je tvořen určitým počtem záporných elektronů, které si (velmi zjednodušeně) můžeme představit jako nepatrné kuličky „obíhající“ kolem kladného jádra. Jádro je složeno ze dvou druhů částic – kladně nabitých protonů a elektricky neutrálních neutronů.
Kdy vzniká molekula : Molekula, která vznikne sloučením dvou nebo více atomů (iontů), je velmi stálé seskupení atomů. Pohromadě je drží síly, které nazýváme chemické vazby a jsou založeny na elektrické interakci nabitých částic (atomů, iontů).
Co je menší než atom
Hadron je složená silně interagující subatomární částice (menší než atom). Hadrony mohou obsahovat kvarky, antikvarky, případně také gluony nebo být složeny pouze z gluonů.
Atom se skládá z atomového jádra a elektronového obalu. Jádro je proti obalu velice malé a je v něm soustředěno téměř 99 % hmotnosti celého atomu.S protonovým číslem souvisejí tyto termíny: Tři izotopy vodíku s protonovým číslem 1: * Protium obsahuje jeden proton a jeden elektron * Deuterium jeden proton, jeden neutron a jeden elektron * Tritium jeden proton, dva neutrony a jeden elektron Neutronové číslo (N) – je počet neutronů v jádře atomu.
Co je menší jak atom : Atom je základní stavební částice, ze které se skládá všechno kolem nás. Samotný atom dále tvoří 3 menší částice: PROTON, NEUTRON a ELEKTRON v různém počtu. Proton s neutronem tvoří jádro atomu.