Vznik zvuku
Zvuk vzniká kmitáním tělesa. Rozlišujeme dva základní zvuky: tón (periodické kmitání tělesa) a hluk (neperiodické kmitání tělesa).Sluchové pole (nebo oblast slyšitelnosti) je rozsah všech zvuků, které dokáže lidské ucho vnímat. Vnímání zvuku je u člověka omezeno slyšitelnými frekvencemi (přibližně 16–20 000 Hz). U každé frekvence je odlišný rozdíl intenzit, jež slyšíme. Lidský sluchový orgán je nejcitlivější v oblasti frekvencí 1–5 kHz.Rychlost šíření zvukové vlny
Rychlost závisí na druhu prostředí a také na okamžitých podmínkách, jako je teplota, tlak, u vzduchu vlhkost. Rychlost zvuku ve vzduchu nepatrně roste i se stoupající vlhkostí vzduchu. Při 100% vlhkosti vzduchu je rychlost asi o 0,2 % vyšší než u suchého vzduchu téže teploty.
Jak slyší hmyz : Hmyz nemá uši, ale na zvuky viditelně citlivě reaguje a zvuky i vydává. A pokud zvuky vydává, pak musí být pro někoho určeny. Již v předminulém století zjistili entomologové, že hmyz zvuky vnímá na nejrůznějších částech těla. Denní motýli mají sluchové orgány na kořeni předních křídel.
Jak se odrazi zvuk
Odraz zvuku
Avšak pokud zvuková vlna dopadá na členitý povrch, odráží se zvuk dále rozptýleným (difusním) způsobem. Odraz je v tomto případě roztříštěn na mnoho odrazů s menší intenzitou, které jsou rozptýleny pod širokým úhlem a vytvářejí jednotné zvukové pole, ve kterém dosáhneme toho nejlepšího poslechového zážitku.
Jak vzniká a jak se šíří zvuk : Zvuk je mechanické vlnění látkového prostředí, šíří se tedy v plynech, kapalinách i pevných látkách (ve vakuu se zvuk nešíří). Zdroje zvuku jsou tělesa, ve kterých vzniká chvění, které se přenáší na okolní prostředí a v něm se dále šíří jako postupná vlna mechanického vlnění.
Ozvěna (též echo) je akustický jev, který vzniká odrazem zvuku od rozlehlé překážky. Odražený zvuk poté posluchač vnímá zpožděně. Vhodnou překážkou pro vznik ozvěny je například skála, dno studny, jeskyně, dno propasti nebo vnitřek rozlehlé budovy.
Rekordmanem je netopýr, který dokáže zachytit frekvence až do 100 kHz. Proto u většiny savců nejsme schopni sluchem řadu jejich signálů slyšet. Také ryby slyší pomocí postranní čáry většinou jen nižší frekvence. Kaprovité ryby mají dokonalé sluchové ústrojí, které využívá plynového měchýře coby rezonátoru.
Jak se dělí zvuk
Zvuk se dělí z hlediska lidského sluchu podle frekvence: na slyšitelný, ultrazvuk a infrazvuk. Experiment ukazuje, jak změní zvukové vlny prostředí, v němž se šíří.Zvuk je mechanické vlnění látkového prostředí, šíří se tedy v plynech, kapalinách i pevných látkách (ve vakuu se zvuk nešíří).Hmyz láká „bílé světlo“, což je kombinace všech barev, ale různý hmyz je citlivý na určité kombinace vlnových délek. Například modrá, fialová a ultrafialová vlnová délka jsou obzvláště atraktivní pro můry a některé další skupiny hmyzu, takže tyto vlnové délky byly pro výzkum omezeny.
Ozvěna (též echo) je akustický jev, který vzniká odrazem zvuku od rozlehlé překážky. Odražený zvuk poté posluchač vnímá zpožděně. Vhodnou překážkou pro vznik ozvěny je například skála, dno studny, jeskyně, dno propasti nebo vnitřek rozlehlé budovy.
Co odráží zvuk : V praxi se odrážejí zvukové vlny vždy se zmenšenou energií, takže část zvukové energie je pohlcena. Nejvíce zvukové energie odráží tvrdé a hladké povrchy, které nemohou kmitat, zatím co povrchy měkčí a pórovité zvuk pohlcují.
Kde se vyuziva odrazu zvuku : Využití odrazu zvuku
vyšetření ultrazvukem ▪ sonar – zvuková navigace a zaměřování lodí ▪ navigace některých živočichů (delfíni, velryby, netopýři …)
Kdy vzniká dozvuk
Standardní doba dozvuku je taková doba, za kterou klesne hladina intenzity zvuku v daném prostoru o 60 dB, tedy intenzita zvuku klesne krát.
Nejdokonalejší oči mají ptáci. U člověka je na místě nejostřejšího vidění – žluté skvrně – na 1 mm čtvereční kolem 160 000 světločivných buněk, u káně lesní je to přes milion. Poštolka vidí letící vážku na vzdálenost 800 metrů, zatímco člověk ji nezaregistruje ani na 100 metrů.Člověk dokáže slyšet frekvence přibližně v rozmezí 20 Hz až 20 kHz. Někteří mladí lidé dokážou slyšet frekvence mírně nad 20 kHz, naopak s přibývajícím věkem se horní hranice snižuje. Běžný lidský hlas má frekvenci zhruba od 200 Hz do 800 Hz. Také schopnost rozeznávat jednotlivé tóny se u lidí různí.
Proč se zvuk nešíří ve vakuu : K šíření zvuku je potřeba nějakého látkového prostředí. To je takové prostředí, ve kterém jsou nějaké částice – například částice plynů ve vzduchu. Proto se zvuk nešíří ve vakuu, které v ideálním případě neobsahuje žádné částice.