Při orogenezi dochází k tomu, že se dvě litosférické desky srazí a jedna se začne podsouvat pod druhou (kolize, subdukce). Během procesu dochází vlivem ohromných tlaků a teplot ke vrásnění a tavení hornin, které má za následek vyzdvihování oblastí, které se stávají pohořími.Vznik pohoří
Horniny, které tvoří pohoří, jsou zvrásněny a porušovány zlomy. Vrásová pohoří: tlak a napětí v zemské kůře zprohýbá litosférické desky do vln. – koryto vrásy – část prohnutá dolů Sedla tvoří horské hřbety, koryta tvoří údolí. Kerná pohoří: velký tlak, kdy se nemohou ohýbat horniny, dochází k jejich zlomu.Vrásová pohoří se skládají z těchto částí: Sedlo vrásy – část vyklenutá nahoru – horský hřeben (hřbet) Koryto vrásy – část prohnutá dolů – horské údolí
Jak se odborně nazývá vyklenutá část Vrásy : vrása deformace vyvolaná ohybem hornin a způsobující změnu úklonu vrstev a někdy i jejich směru. Ohyby vyklenuté vzhůru se nazývají antiformy, vyklenuté dolů synformy (tyto termíny se užívají zvláště v terénech budovaných metamorfity).
Co způsobuje vrásnění
Pohyb litosférických desek či jejich částí vyvolává vrásnění, způsobuje zlomy či další tektonické poruchy. Zlomem zemské kůry a posunem nadloží vznikají tzv. příkrovy (či příkrovová pohoří).
Jak vznikají vrásy : Vrása je geologický útvar, který vzniká v důsledku působení orientovaného napětí na vrstvy původně horizontálně uložených hornin. Běžnou příčinou působení tohoto napětí jsou tektonické pohyby zemské kůry, jejichž energie pochází převážně ze zemského pláště a nejčastěji se uplatňuje během horotvorných procesů.
Pohoří vznikají vlivem tektonického pohybu litosférických desek a jejich vzájemnou kolizí. Proces vzniku hor se odborně nazývá orogeneze a využívá se pro něj český ekvivalent horotvoří. Vlivem srážky litosférických desek dochází k nárůstu tlaku, který má za následek vyvrásnění pásemných pohoří.
vrásnění deformace vyvolané působením dynamických sil, především tangenciálních, které jsou příčinou obecného vrásnění a hlubinného (metamorfního) vrásnění. Radiální síly jsou příčinou mnohem méně výrazného kerného (blokového) vrásnění.
Jak vzniká vrásnění
Vrása je geologický útvar, který vzniká v důsledku působení orientovaného napětí na vrstvy původně horizontálně uložených hornin. Běžnou příčinou působení tohoto napětí jsou tektonické pohyby zemské kůry, jejichž energie pochází převážně ze zemského pláště a nejčastěji se uplatňuje během horotvorných procesů.Tyto pohyby daly základ dnešnímu rpzložení kontinentů. Vznikaly mnohá pohoří : Alpy, Pyreneje, Karpaty a Himaláje. Alpínské vrásnění skončilo v Evropě v době miocénu. Konec terciéru je charakteristický zhoršením podmínek klimatu, častá jsou zalednění.Zlomy vznikají tam, kde se horniny v zemské kůře dostávají pod mechanické napětí (tahové, tlakové nebo střižné), které překoná pevnost horniny. Ta potom praskne, čímž se napětí uvolní a vzniklé bloky se proti sobě posunou.
Za nejmenší horu světa tak bývá nejčastěji považován australský vrchol Mount Wycheproof, který nad okolním terénem vystupuje jen o pouhých 43 metrů.
Jak vznikly Jizerské hory : Dnešní tvar reliéfu byl formován dalšími dvěma procesy: hercynským vrásněním a saxonskými pohyby ve třetihorách. Právě v tomto období došlo ke zlomům, podle kterých byly Jizerské hory vyzdviženy. Zlomový svah se zachoval například na severním úpatí v oblasti Špičák, Ořešník, Frýdlantské cimbuří.
Jak se rodí hory : Pohoří vznikají vlivem tektonického pohybu litosférických desek a jejich vzájemnou kolizí. Proces vzniku hor se odborně nazývá orogeneze a využívá se pro něj český ekvivalent horotvoří. Vlivem srážky litosférických desek dochází k nárůstu tlaku, který má za následek vyvrásnění pásemných pohoří.
Co je to vrásnění geologie
vrásnění deformace vyvolané působením dynamických sil, především tangenciálních, které jsou příčinou obecného vrásnění a hlubinného (metamorfního) vrásnění. Radiální síly jsou příčinou mnohem méně výrazného kerného (blokového) vrásnění.
Zlom či dislokace je geologická porucha v litosférické desce, která může dosahovat od několika milimetrů až po tisíce kilometrů. Odborně je definován jako fraktura, podél které dochází k pozorovatelnému přemístění okolních částí.Vlastně je najdeme úplně všude. Některé z největších a nejdůležitějších zlomů – takzvaných riftů – se nacházejí na rozhraní zemských litosférických desek. Podobně mohou zlomy oddělovat i jiné geologické jednotky.
Jaká je nejvyšší hora v Krkonoších : Sněžka (1603 m n. m.) je nejvyšší hora v Krkonoších a v České republice. Vyhledávaný výletní cíl a rozhledový bod ve východní části Krkonoš na česko-polské hranici.