Pozitron (neboli antielektron) je subatomární částice – antičástice elektronu.Ukazuje se, že elektron vzniká ve vodě fotoionizací jako delokalizovaná kvantová vlna, která ale během jedné pikosekundy kontrahuje na zhruba sférický objekt s průměrem 2.5×10-10 m. Říká se, že co člověk nevidí, tomu neuvěří.Antičástice je ve svém smyslu slova "opakem" částice. V přírodě existuje symetrie mezi částicemi a antičásticemi, kterou můžeme vidět v následujících případech: antičástice má stejný spin, stejnou hmotnost i stejnou střední dobu svého života.
Co je elektronový záchyt : Elektronový záchyt (záchyt elektronu z elektronového obalu)
Nejčastěji dochází k záchytu elektronu ze slupky K. Protonové číslo mateřského prvku se zmenšuje o 1. Po zachycení elektronu jádrem se uvolní místo pro elektron v nejnižších energetických hladinách, dojde k jeho zaplnění elektronem z vyšší energetické hladiny.
Co je menší než atom
Hadron je složená silně interagující subatomární částice (menší než atom). Hadrony mohou obsahovat kvarky, antikvarky, případně také gluony nebo být složeny pouze z gluonů.
Jak vznikají fotony : Fotony vznikají mnoha způsoby, například vyzářením při přechodu elektronu mezi orbitálními hladinami, či při anihilaci částic. Speciální přístroje jako maser a laser mohou vytvořit koherentní svazek záření.
Anihilace (annihilation) je jev, při kterém se spojí částice a antičástice. Spojením obě původní částice zanikají a vznikají částice jiného typu. V medicíně je běžně tento jev pozorován při interakci pozitronu a elektronu, přičemž se vyzáří dva fotony o energii 0,51 MeV letící opačným směrem.
Kde se vzala antihmota Existenci antihmoty předpověděl v roce 1928 britský fyzik Paul Dirac. Brzy poté (v roce 1932) Američan Carl David Anderson antihmotu skutečně objevil ve srážkách vysokoenergetických částic kosmického záření. Pokud víme, žádná volná antihmota dnes ve vesmíru neexistuje.
Jak vzniká gama záření
Gama záření často vzniká spolu s alfa či beta zářením při radioaktivním rozpadu jader. Když jádro vyzáří částici alfa nebo β, nové jádro může být v excitovaném stavu. Do nižšího energetického stavu může přejít vyzářením fotonu gama záření podobně jako elektron v obalu atomu vyzářením kvanta ultrafialového záření.Záření, neboli přeměna β je korpuskulární (částicové) záření, jeho částicemi je proud elektronů β−, pozitronů (antielektronů) β+ nebo tzv. elektronový záchyt. vznikají při reakci zvané pozitronová přeměna, které si můžeme představit jako přeměnu jednoho nadbytečného protonu na neutron, pozitron a neutrino.Atom se skládá z atomového jádra a elektronového obalu. Jádro je proti obalu velice malé a je v něm soustředěno téměř 99 % hmotnosti celého atomu.
S protonovým číslem souvisejí tyto termíny: Tři izotopy vodíku s protonovým číslem 1: * Protium obsahuje jeden proton a jeden elektron * Deuterium jeden proton, jeden neutron a jeden elektron * Tritium jeden proton, dva neutrony a jeden elektron Neutronové číslo (N) – je počet neutronů v jádře atomu.
Čím je tvořeno světlo : Ať už světlo pochází z jakéhokoliv zdroje, příčinou jeho vzniku jsou změny energie elektronů v atomech. Záření s vlnovou délkou menší než 390 nm je pro náš zrak neviditelné, nazývá se ultrafialové a vzniká také přeskokem elektronů mezi kvantovými drahami.
Jak souvisí foton a atom : Fotony nesou diskrétní množství energie nazývané kvanta. Tato energie může být přenesena na atomy a molekuly, pokud absorbují foton. A naopak mohou atomy a molekuly emitováním fotonů energii ztratit.
Co je to Antimatter
Antihmota je druh látky, která je složena z antičástic k běžným částicím, tzn. například pozitronů místo elektronů. Obecně antičástice je částice, která má všechny své náboje, například elektrický náboj, vůni či barvu, opačné než daná částice.
Radioaktivita je samovolný děj, při kterém dochází k přeměně nestabilního jádra určitého prvku na stabilnější jádro jiného prvku. Během procesu se uvolňuje radioaktivní záření – uvolněné částice z přeměněného jádra.Proud částic alfa se nazývá záření alfa a jedná se o ionizující záření vznikající při jaderných reakcích. Částice alfa je tvořena atomem – nejběžnějším izotopem helium-4, z něhož byl odstraněn elektronový obal a je tedy kladně nabitá s elektrickým nábojem +2e.
Co je menší jak atom : Atom je základní stavební částice, ze které se skládá všechno kolem nás. Samotný atom dále tvoří 3 menší částice: PROTON, NEUTRON a ELEKTRON v různém počtu. Proton s neutronem tvoří jádro atomu.