Kyslík se prakticky výlučně vyrábí destilací zkapalněného vzduchu. Vyrobený kyslík se uchovává buď ve zkapalněném stavu ve speciálních Dewarových nádobách (viz obrázek) nebo plynný v ocelových tlakových lahvích.Vznik volného kyslíku
Hlavním zdrojem kyslíku v biosféře a atmosféře je fotosyntéza, při níž se mimo jiné rozkládá voda na kyslík a oxid uhličitý je přeměňován na jednoduchý cukr: 6CO2 + 6H2O + energie → C6H12O6 + 6O. Mezi fotosyntetizující (fotoautotrofní) organismy patří zelené rostliny, ale i fytoplankton v oceánech …Bezbarvý plyn těžší než vzduch. Při teplotě -183 °C kondenzuje na modrou kapalinu. Tvoří jednak molekuly O2, jednak tří atomové molekuly O3 – ozon.
Jak se dostane kyslík do atmosféry : Ve dne, kdy svítí slunce, probíhá v listech fotosyntéza a rostliny z oxidu uhličitého a vody vyrábí kyslík a sacharidy. Kyslík vypouští do atmosféry a sacharidy si nechávají v buňkách jako zdroj energie nebo jako stavební materiál pro další části rostliny.
Jak se vyrábí kyslík ze vzduchu
Průmyslově se kyslík vyrábí destilací vzduchu zkapalněného stlačením a ochlazením. Jednotlivé složky vzduchu se liší teplotou varu. Dusík, který má lehčí molekuly, má teplotu varu -195,8 °C, zatímco kyslík s těžšími molekulami má teplotu varu -183 °C. Při zkapalňování vzduchu tedy nejdřív zkapalní kyslík.
Kdo vynalezl kyslík : Joseph Priestley (13. března 1733 – 8. února 1804) byl anglický chemik, filozof, duchovní a pedagog. Chemii měl pouze jako koníčka, přesto v ní dosáhl největších úspěchů: objevil kyslík, dusík a řadu jiných prvků a látek (kyselina siřičitá, čpavek, oxid dusný, fluor, chlorovodík).
Obsahuje přibližně 78 % dusíku, 21 % kyslíku a 1 % ostatních plynů (především argon, dále oxid uhličitý, metan, vodík, helium, neon, ozon a stopové příměsi dalších plynů).
Ozon obecně
ozonovou vrstvu, která chrání Zemi před dopadem ultrafialového záření. Vzduch, který běžně dýcháme obsahuje kyslík ve stabilní formě O2 (dva atomy kyslíku), ozon O3 obsahuje tři atomy kyslíku, tedy o jeden atom kyslíku více, proto se ozon někdy nazývá aktivní kyslík.
Jak dostat kyslík do těla
Kyslík je potřeba dostat do těla. K tomu slouží nosní kanyly, které se zasouvají přímo do nosních dírek a zachytávají se o uši, hadičkou je pak napojíte na zdroj koncentrovaného kyslíku. Alternativou je kyslíková maska, kterou nasadíte na obličej (nos a ústa) a přichytíte gumičkami podobně jako roušku či respirátor.Zemská atmosféra je vrstva plynů obklopující planetu Zemi, udržovaná na místě zemskou gravitací. Obsahuje přibližně 78 % dusíku, 21 % kyslíku a 1 % ostatních plynů (především argon, dále oxid uhličitý, metan, vodík, helium, neon, ozon a stopové příměsi dalších plynů).Atmosféra Země se skládá z přibližně 21 procent kyslíku. Jeho hlavním a prakticky jediným přirozeným zdrojem je fotosyntéza suchozemských zelených rostlin a mořského fytoplanktonu, při níž se rozkládá oxid uhličitý na kyslík. Člověk jej umí vyrobit i uměle rozkladem vody.
O bodu varu rozhodují zejména hmotnost atomů či molekul dané látky a poté interakce mezi nimi. Protože kyslík má těžší molekulu než dusík, bude mít vyšší tva bude tedy destilovat později.
Kdy byl vynalezen kyslík : V roce 1774 objevil kyslík, který připravil zahříváním oxidu rtuťnatého (HgO).
Kdo našel dusík : Dusík byl objeven v roce 1772 Danielem Rutherfordem (1749-1819) při pokusech na myších; dusík dále studovali C. W. Scheele, J. Priestley a H. Cavendish. Latinský název vznikl spojením řeckého slova nitron a gennau (= zásaditou látku tvořící), anglický název navrhl v roce 1790 J. A. C. Chaptal.
Co se stane kdyz dojde kyslík
Nedostatek kyslíku v krvi může vést k poškození mozku, jater a ostatních orgánů v těle. Nedostatek kyslíku vede také k anoxii, což je případ, kdy v tkáních není žádný kyslík. Hypoxie ovlivňuje celé tělo. Existuje také tkáňová hypoxie, což znamená, že je zraněn pouze určitý orgán.
Kyslík je bezbarvý plyn. Je těžší než vzduch. kyslíku je -183 0C.Snaha obohatit organismus kyslíkem není ničím novým. Každý výlet do přírody, výšlap do hor nebo procházka po lese funguje obdobně. Čistý vzduch dodá tělu více kyslíku, a tělo tak získá více energie na regeneraci.
Jak poznam že mám nedostatek kyslíku : Cyanóza: Modravé zabarvení kůže, obzvláště viditelné na rtech a nehtech, je znakem špatného okysličení krve. Změny ve stavu vědomí: Zmatenost, obtížnost soustředění, výkyvy nálady a v krajních případech i ztráta vědomí. Únava: Neobvyklá únavnost nebo slabost může být raným příznakem hypoxie.