Pravé fosilie jsou zachovalé nepřeměněné (nebo jen málo přeměněné) zbytky organismů. V jejich složení nedošlo k podstatným změnám v důsledku fosilizačních procesů. Nejčastěji se dochovávají tvrdé části organismů kosti, zuby, nezměněné schránky, skořápky vajec, krunýře. U mumií se však může dochovat i měkká tkáň.Jedná se o doupata vytvářená organismy žijícími v substrátu. Jedná se o různé tunely a chodby a šachy v sedimentu často vyztužené např slizovým povlakem. Tyto stopy vznikají panickým únikem organismu jako reakcí na epizodu rychlého přínosu nového sedimentu nebo jako únik před predátorem.Za normální teploty (25 °C) to trvá od asi 3 týdnů do několika let. Po skeletonizaci trvá rozklad kostí dalších 10 let v běžně kyselé půdě. V pH neutrálním prostředí dojde k rozkladu za stovky let a při současné přeměně na trvalejší anorganické látky nedojde k rozkladu nikdy (fosilizace).
Co je to slovo fosilní : Fosilie jsou zbytky a otisky organismů z minulých geologických dob nebo jejich stop a výkalů. Jako synonymum se užívá výraz zkameněliny (petrefakty), přestože ne všechny fosilie procházejí procesem petrifikace (např. mamut zamrzlý v permafrostu).
Co je to živoucí fosilie
Živoucími fosiliemi nazýváme současně žijící organismy s řadou prehistorických rysů nebo organismy známé ze zkamenělin. Může to být také organismus žijící na omezeném prostoru, který byl považován za zcela vyhynulý.
Co je to zkameněliny : Zkameněliny jsou pozůstatky po organismech z geologické minulosti, které se dochovaly do současnosti. Aby k něčemu takovému mohlo vůbec dojít musí nastat určité podmínky a pochody, které umožní a způsobí vznik zkamenělin a tím i zachování pozůstatků uhynulých organismů.
Trilobiti se pravděpodobně líhli z vajíček a nejmenší jedinci dosahovali velikosti sotva půl milimetru. V České republice nacházíme na některých místech dokonale zachované drobounké zkameněliny trilobitích larev (viz foto ze skenovacího elektronového mikroskopu), jejichž stáří se pohybuje okolo 500 milionů let.
Fosilie jsou pozůstatky či stopy živočichů a rostlin, které jsou starší než 10 000 let. Nejčastěji se dochovají tvrdé části organismů, jako jsou zuby, kosti, skořápky vajec či krunýře. Studiem fosilií a fosilních zbytků se zabývá paleontologie.
Jak poznat fosilií
aby byla klasifikována jako fosilie, musela by přetrvat déle než 10 000 let! Fosilie jsou pozůstatky či stopy živočichů a rostlin, které jsou starší než 10 000 let. Nejčastěji se dochovají tvrdé části organismů, jako jsou zuby, kosti, skořápky vajec či krunýře.Živoucími fosiliemi nazýváme současně žijící organismy s řadou prehistorických rysů nebo organismy známé ze zkamenělin. Může to být také organismus žijící na omezeném prostoru, který byl považován za zcela vyhynulý.Na Novém Zélandu žije plaz s neobvyklým jménem: hatérie novozélandská. Kromě toho, že tento ohrožený druh pamatuje druhohory a patří tak mezi živoucí fosílie, má tento plaz také tři oči. Dvě jsou na obvyklém místě, třetí je na temeni hlavy. K čemu přesně toto oko slouží není jasné, plaz na něj nevidí.
Za zkamenělinami se nemusíte vydávat do exotických zemí. Také u nás existují geologicky pestré oblasti, kde lze nalézt pozůstatky prehistorických organismů. K takovým místům patří okolí Koněpruských jeskyní v Českém krasu, zejména již nevyužívaný Houbův lom, kde je možné fosilie i sbírat.
Co jedli trilobiti : Potrava. Trilobiti neměli kusadla, potravu si cpali do úst jakýmsi víčkem na spodní straně horního okraje hlavy (rostrum). Někteří se živili detritem (drobným materiálem v kalu u dna), jiní byli draví a napadali jiné trilobity (řád Redlichiida).
Co jsou fosilní zdroje : Co jsou fosilní paliva a energie z fosilních paliv
Mnoho elektráren vyrábí elektřinu spalováním paliva. Paliva jako uhlí, temní plyn a paliva pocházející z ropy nazýváme fosilní paliva. Fosilní paliva jsou výsledkem rozkládání pohřbených mrtvých organismů, které probíhá po velmi dlouhé časové období.
Jak vznikla fosilní paliva
Fosilní paliva jsou nerostné suroviny, které vznikly v dávných dobách (výraz fosilní pochází z latiny a znamená předvěký) přeměnou odumřelých těl rostlin a živočichů bez přístupu vzduchu. Mezi fosilní paliva patří ropa, zemní plyn a uhlí. Hlavní boom zaznamenaly tyto paliva v době průmyslové revoluce.
K takovým místům patří okolí Koněpruských jeskyní v Českém krasu, zejména již nevyužívaný Houbův lom, kde je možné fosilie i sbírat. V místě prvohorního moře se dosud našlo na 500 druhů podobně dochovaných dávných tvorů, včetně lilijic, korálů, ramenonožců, mechovek, trilobitů a plžů.Slovní spojení fosilní záznam (v angličtině fossil record) označuje souhrn všech informací načerpaných z nalezených fosílií.
Co je to latimérie podivná : Latimérie podivná (Latimeria chalumnae) byla poprvé ulovena v 1938 jako první živý zástupce lalokoploutvých. Do té doby byl podobný živočich znám pouze ve fosilním záznamu z období minimálně před 70 miliony lety. Její nejbližší příbuzní vyhynuli na konci druhohor a všichni lalokoploutví byli považováni za vyhynulé.