Jak vypada Skřivan?
Skřivan polní (Alauda arvensis) je až 18 cm dlouhý. Na hlavě má rozvernou chocholku, podle které ho bezpečně poznáme. Může s ní podle libosti pohybovat. Když se ale nepředvádí v povětří, snadno ho přehlédneme – má kropenaté, maskovací zbarvení.Skřivani k nám totiž přilétají v rozmezí zhruba jednoho měsíce, mezi 15. únorem a 15. březnem, a od příletu do konce léta je také nejlépe slyšet skřivaní zpěv. Skřivan polní (Alauda arvensis) je větší a štíhlejší než vrabec, s poněkud prodlouženým peřím na temeni hlavy.Uléhají do postele dřív a zvládnou i dřív vstávat, aniž by jim to dělalo jakýkoliv problém. Mají spoustu energie, někteří si před prací stihnou třeba zaběhat a připravit si vydatnou snídani.

Co dělá Skřivan : Skřivan chodí spát brzy a dříve také vstává. Se vstáváním nemívá problém, protože usíná zpravidla před půlnocí a díky tomu má také více energie. Dává si záležet na bohaté snídani, protože ví, že zdravé jídlo nakopne metabolismus. Dopoledne bývá skřivan velmi produktivní a práce mu jde i dobře od ruky.

Kde se vyskytuje Skřivan

Areál sahá od jižní Evropy a severozápadní Afriky východně po Kamčatku a Japonsko. Zavlečen byl také na Nový Zéland, do Austrálie a Severní Ameriky. Je částečně tažný, zimoviště ptáků ze severních populací leží v západní Evropě, Středomoří, severní Indii a jižní Číně.

Kde zimuje Skřivan : Hnízdí ve většině Evropy, na Blízkém východě a v severní Africe. Částečně tažný, zimuje v západní Evropě a Středomoří.

V našich podmínkách je nejhojnější v pestré mozaice zemědělských kultur ale vyskytuje se také na loukách a pastvinách až do nadmořské výšky 1550 m n.m nebo na výsypkách po těžbě. V hnízdním období se skřivani živí zejména bezobratlými, ve zbytku roku převažuje rostlinná strava, zejména semena a zelené části rostlin.

Hnízdo je na zemi v nízkém porostu, většinou u hustšího trsu. Samice na hnízdišti hloubí hned několik důlků, z nichž 4–5 začne vystýlat materiálem a v 1 postaví hnízdo. Vystláno je většinou jen suchou trávou, listy a kořínky, méně často i žíněmi, chlupy, mechem a několika pírky.

Kdy si musí skřivánek vrznout i kdyby měl zmrznout

Jedná se o den, kdy se v lidovém prostředí nejvíce předpovídalo počasí a vztahuje se k němu snad nejvíce pranostik: „Na Hromnice o hodinu více. “, „Na Hromnice jasná noc, bude mrazů ještě moc. “ a „Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout! “.Nejznámější pranostika „Na Hromnice o hodinu více“ říká, že den je o hodinu delší než v době zimního slunovratu (zpravidla 21. prosince). Ve skutečnosti tento rozdíl činí na území České republiky hodinu a 20 minut. Na Hromnice se tradičně sklízel betlém a někde také vánoční stromek.A přece: vše se mění 2. února na Hromnice. Proč se vlastně slaví a co znamenají Proč se říká „…na Hromnice o hodinu více…“ a skutečně to znamená, že jaro už je za dveřmi

Hromnice jsou svátek, který připadá na 2. února. Byl spojen s mnoha pověrami a pranostikami, nejrozšířenější byly posvěcené svíčky hromničky, které měly mít ochrannou funkci.

Co se děje na Hromnice : Na svátek Hromnice se v kostele posvěcují svíce, tzv. hromničky, které si lidé dávali do oken, aby jejich dům chránily před blesky. K Hromnicím se kromě zvyků váže i mnoho pranostik. Mezi tu nejznámější patří „Na Hromnice o hodinu více“.