Metafora (řecky μεταφορά, metafora; latinsky translatio – doslova „přenesení“, v dnes archaické češtině se označovala jako přenáška) je jazyková a rétorická literární konstrukce spočívající v přenášení významu na základě vnější (strukturální) podobnosti.Zopakujme si, co už umíme: Metafora – metafora je přenesení významu na základě podobnosti tvarové (oko, ucho, zub, lopatka, koleno, čočka, řasa, kloub, bubínek, kovadlinka ….) Metonymie – nemá podobnost tvarovou, ale jinou, vnitřní (sladkost, vláda, stráž, diesel, manšestr, kašmír….)Může jít například o přenos z abstraktního pojmu (děj, stav, vlastnost) na věc nebo osobu, z věci nebo osoby na abstraktní pojem nebo mezi dvěma abstraktními pojmy různého druhu. Příklady typů metonymie: děj → vykonavatel (stráž – střežení, kontrola – kontrolování)
Co je metafora a personifikace : personifikace = oživení neživého – slunce se usmívá; větve mávají; potůček zpívá přirovnání = pomocí slova “jako” – bílý jako sníh; líný jako veš metafora = pojmenování na základě podobnosti – po obloze plují beránci = mraky; nechal se ostříhat na ježka = na krátko.
Co je to synekdocha příklad
Synekdocha (řecky syn-ek-doché, sdílená, spolu míněná část) je druh obrazného pojmenování, při němž je název celku použit pro označení části nebo naopak název části pro označení celku. Například „noční nebe zářilo“ místo hvězdy svítily nebo „pod rodnou střechou“ místo v domě.
Jaký je rozdíl mezi metaforou a přirovnáním : Metaforu je také možné chápat jako zkrácené přirovnání, přičemž v metafoře se na rozdíl od přirovnání podobnost mezi objekty nevyjadřuje explicitně (např. přirovnání „Petr je rychlý jako vítr“ vs. metafora „Petr je vítr“).
Metafora je jazyková a rétorická literární konstrukce spočívající v přenášení významu na základě vnější podobnosti. Je druhem tropu, tedy přenášení významu původního pojmenování na jiný předmět. Je součástí běžné funkce a užívání jazyka, ale zvláštní význam má zejména v poezii.
Metonymie je obrazné pojmenování založené na vnitřní, myšlenkové souvislosti. Vypil dvě sklenice. → souvislost mezi nádobou a obsahem (Nevypil tu nádobu, ale to, co bylo uvnitř, třeba vodu.) Přečetl celého Čapka.
Co je to trop
Jako trop, tropus (zástupek) se označuje úmyslné užití jazykového prvku (zpravidla slova) ve vedlejším, odvozeném, obrazném významu. Cílem tropu je vyjádřit podobnost označovaného (denotátu) s věcí nebo vztahem, které označuje základní význam jazykového prvku.Personifikace v literatuře
je přenos vlastností a jednání živých bytostí a osob na věci a abstraktní pojmy, na přírodní jevy, rostliny, živočichy (např. stromy šeptají; jezera si čtou v mracích; krok za krokem vcházela noc; komáři a mušky tančili v objetí; rozčílený vichr se smál i plakal).Metonymie je obrazné pojmenování založené na vnitřní, myšlenkové souvislosti. Vypil dvě sklenice. → souvislost mezi nádobou a obsahem (Nevypil tu nádobu, ale to, co bylo uvnitř, třeba vodu.) Přečetl celého Čapka.
Tropy spočívají v přenášení slovního významu – autor nemyslí úplně doslovně to, co píše, ale je v tom nějaká podobnost nebo souvislost. Například: metafora – přenesení významu pomocí vnější podobnosti, společné vlastnosti atd. (např. "hlava rodiny")
Jak poznat přirovnání : Přirovnání je pojmenování na základě srovnání, podobnosti dvou subjektů. Přirovnání bezpečně poznáme podle částice jak(o). Oči jako dva pecny. Má oči jako pomněnka.
Jaké jsou umělecké prostředky : Dělí se podle slovní zásoby a dále podle obrazného pojmenování:
- epiteton constans a ornans.
- metafora.
- personifikace.
- oxymóron.
- metonymie.
- pleonasmus.
- apostrofa.
- gradace.
Co jsou to literární figury
Figura znamená většinou opakování některých částí textu anebo nějakou hrátku se slovosledem. Najdete ji spíš v poezii než v próze (lomítka u příkladů znamenají nový verš).
Personifikace v literatuře
je přenos vlastností a jednání živých bytostí a osob na věci a abstraktní pojmy, na přírodní jevy, rostliny, živočichy (např. stromy šeptají; jezera si čtou v mracích; krok za krokem vcházela noc; komáři a mušky tančili v objetí; rozčílený vichr se smál i plakal).Literární druh je genologický termín, který označuje nejvyšší genologickou (žánroslovnou) rovinu: dělí veškerou literaturu na tři, resp. dvě skupiny: epika, lyrika a drama. Drama bývá někdy vydělováno mimo oblast literatury (resp. krásné literatury) jakožto autonomní umělecký druh.
Co je to poezie : Termín „poezie“ je odvozen ze starořeckého slova „poiésis“, v překladu znamenající tvorbu. Poezie je forma literárního díla, pro které jsou charakteristické výrazové umělecké prostředky, jimiž jsou metrum, rytmus, rým a symbolika (obraznost). Toto literární dílo využívá jako základní stavební jednotku verš.