Opačná polopřímka k dané polopřímce je polopřímka, která leží na stejné přímce, má s danou polopřímkou stejný počáteční bod, ale opačný směr.Úsečka – je část přímky, ohraničená dvěma krajními body. Úsečku označujeme krajními body, takže můžeme mluvit o úsečce AB, pokud má krajní body A a B.Polorovinu lze znázornit např. pomocí rovnoběžného promítání, polorovina se zapisuje pomocí hraniční přímky a pomocného bodu se symbolem šipka. Opačná polorovina k dané polorovině je polorovina, která leží ve stejné rovině, má s danou polorovinou stejnou hraniční přímku, ale opačný směr.
Co je to hraniční přímka : Přímka dělí rovinu na dvě navzájem opačné poloroviny a je jejich společnou hranicí (hraniční přímkou). Hraniční přímka patří do obou polorovin. Body, které neleží na hraniční přímce se nazývají vnitřní body.
Co to je polopřímka
Polorovina je část roviny, která vznikne rozdělením roviny jednou přímkou. Tato přímka se nazývá hraniční. Polorovinu s hraniční přímkou p procházející bodem K značíme ↦ p K \mapsto pK ↦pK. Je-li přímka p určena body A, B, můžeme také psát ↦ A B K \mapsto ABK ↦ABK.
Co to je kolmá přímka : Kolmice je geometrický útvar. Je to přímka, která protíná jinou přímku a svírá s ní pravý úhel, tedy úhel 90°. Přímky jsou kolmé na sebe navzájem. Pokud je jedna kolmá na druhou, je druhá kolmá na první.
POLOPŘÍMKA je nekonečná rovná čára, která se nám nevejde ani do sešitu – proto do sešitu rýsujeme pouze její část!!! Narozdíl od přímky má ale svůj počáteční bod (značíme velkým tiskacím písmenem), můžeme tedy říci, že víme, že někde začíná, ale nikde nekončí.
Shodnost úseček je vztah mezi úsečkami, který je v geometrii zaveden pomocí axiomů shodnosti. Je to relace reflexivní, symetrická a tranzitivní na množině všech úseček v prostoru, tedy ekvivalence, která rozkládá množinu všech úseček na třídy navzájem shodných úseček.
Jak se zapisuje polopřímka
Polopřímka je část přímky, která vznikne rozdělením přímky jedním jejím bodem. Tento bod se nazývá počáteční. Polopřímku s počátečním bodem A procházející bodem B značíme ↦ A B \mapsto AB ↦AB. Každý bod rozděluje přímku na dvě opačné polopřímky se společným počátečním bodem.Základní vlastnosti. Přímka se obvykle zapisuje pomocí malých tiskacích písmen, například a. Přímka se obvykle zadává dvěma body, neboť každými dvěma body lze vést právě jednu přímku. Existuje také polopřímka, která je podobná přímce, akorát s tím rozdílem, že má počátek (ale stále nemá konec).Polopřímka je část přímky, která vznikne rozdělením přímky jedním jejím bodem. Tento bod se nazývá počáteční. Polopřímku s počátečním bodem A procházející bodem B značíme ↦ A B \mapsto AB ↦AB. Každý bod rozděluje přímku na dvě opačné polopřímky se společným počátečním bodem.
Dvě soustředné kružnice vytvářejí mezikruží. Přímka, která nemá s kružnicí žádný společný bod, je její vnější přímka. Přímka, která má s kružnicí jediný společný bod, je její tečna. Tečna kružnice je kolmá k přímce, která spojuje bod dotyku se středem kružnice.
Jak se dělá přímka : Přímka se obvykle zapisuje pomocí malých tiskacích písmen, například a. Přímka se obvykle zadává dvěma body, neboť každými dvěma body lze vést právě jednu přímku. Existuje také polopřímka, která je podobná přímce, akorát s tím rozdílem, že má počátek (ale stále nemá konec).
Jak se zapisuje přímka : PŘÍMKA je nekonečná rovná čára, která se nám nevejde ani do sešitu – proto do sešitu rýsujeme pouze její část!!! Označuje se malým písmenem. Co nám tedy na obrázku vyznačují šipky Lze tedy tedy přímka změřit
Jak se vyznacuje Usecka
Úsečka se znázorňuje rovnou čarou mezi jejími krajními body, zapisuje se pomocí svých krajních bodů, případně malým písmenem.
Polopřímka je část přímky, která vznikne rozdělením přímky jedním jejím bodem. Tento bod se nazývá počáteční. Polopřímku s počátečním bodem A procházející bodem B značíme ↦ A B \mapsto AB ↦AB. Každý bod rozděluje přímku na dvě opačné polopřímky se společným počátečním bodem.Shodné úsečky mají stejnou délku.
Jak se píše přímka : Přímka se obvykle zapisuje pomocí malých tiskacích písmen, například a . Přímka se obvykle zadává dvěma body, neboť každými dvěma body lze vést právě jednu přímku. Existuje také polopřímka, která je podobná přímce, akorát s tím rozdílem, že má počátek (ale stále nemá konec).