Podobně jako na Měsíci se i na povrchu Merkuru nachází rozsáhlé lávové pláně vyplňující některé velké impaktní pánve. Oproti Měsíci je povrch Merkuru mnohem tmavší a to i přes to, že se na jeho povrchu nachází menší množství minerálů obsahujících železo, které jsou zodpovědné za tmavost povrchu Měsíce.Venuše je jedna ze čtyř terestrických planet, takže má podobně jako Země pevný kamenitý povrch. Vzhledem k velikosti a hmotnosti je Venuše velice podobná Zemi a často je popisována jako její „sestra“ či „sesterská planeta“.V dalekohledu Jupiter vypadá, jako by byl pruhovaný. To je způsobeno bouřemi, které v jeho atmosféře zuří už miliardy let. Tou nejvýraznější je Velká rudá skvrna, která je tak veliká, že by se do ní vešla celá naše Země. Díky své obrovské hmotnosti působí Jupiter ve Sluneční soustavě jako přirozený ochránce Země.
Jak dlouho trvá rok na Merkuru : Oběh kolem Slunce trvá 88 pozemských dní. Merkur se otočí kolem vlastní osy jednou za 59 našich dní (2/3 oběžné doby). Tento poměr (2:3) způsobuje, že od jednoho svítání na Merkuru ke druhému uplynou dva Merkurovy roky (176 našich dní).
Jak vypadá Saturnu
Při pozorování Saturnu z dálky je planeta světle žlutá, což způsobuje vrstva mraků s nejasnými pásy různých barevných odstínů, které jsou přibližně rovnoběžné s rovníkem planety. Teplota v horní oblačné vrstvě atmosféry dosahuje −140 °C.
Která planeta má prstenec : Planetární prstenec je přírodní útvar, složený z úlomků a prachu, který obepíná planetu. Nejznámějším příkladem je soustava takových prstenců kolem planety Saturn, z pozorování je nicméně patrné, že podobný prstenec mají i ostatní plynné planety ve sluneční soustavě (Jupiter, Uran, Neptun).
Viditelnost Venuše
Výraznou Večernici tedy spatříme na jaře 2023 a výraznou Jitřenku na podzim téhož roku. Venuše bude například v březnu a dubnu 2023 zapadat dlouho po Slunci a za úplné tmy bude vidět asi 15° nad západním obzorem.
Planeta Venuše je po Slunci a Měsíci třetím nejjasnějším objektem oblohy. Pokud sledujete Venuši pouhým okem, bude vám připomínat jasnou hvězdu. Už při pohledu malým dalekohledem zjistíte, že má tvar většího nebo menšího srpku. Jeví fáze podobně jako Měsíc v závislosti na tom, ze které strany je osvětlena Sluncem.
Jak to vypada na Venuši
To znamená, že na Venuši Slunce vychází a zapadá jen dvakrát za jeden oblet Slunce. Oblaka Venuše dobře odrážejí sluneční svit a proto je tato planeta po Slunci a Měsíci nejjasnějším tělesem na obloze. Na večerní obloze jí můžeme spatřit jako Večernici a na ranní obloze jako Jitřenku.5.4.6 Na Merkuru dosahuje teplota hodnot do 430 °C, na Venuši až 480°C.Pokud by Země neměla Měsíc, byly by rozdíly teplot mezi rovníkem a póly výraznější a počasí by bylo divočejší – se silnějšími větry, lijáky a bouřemi. Přílivové vlny vyvolané Měsícem také brzdí rotaci Země – prodlužují dny. Důsledkem kratších dnů bez Měsíce by byly častější změny počasí.
Uran je v čistém stavu stříbrobílý lesklý kov, který na vzduchu pozvolna nabíhá – pokrývá se vrstvou oxidů. Rozmělněný na prášek je samozápalný. Není příliš tvrdý a lze jej za obyčejné teploty kovat nebo válcovat. Při zahřívání se stává nejprve křehkým, při dalším zvyšování teploty je však plastický.
Jak vypadá planeta Pluto : Pluto je trpasličí planeta menší než náš Měsíc a kolem Slunce obíhá ve 40krát větší vzdálenosti než Země. Jeho povrch je plný údolí, hor, plání a kráterů. Všechno je ale zmrzlé. Stejně jako metan, oxid uhelnatý, oxid uhličitý nebo dusík, což jsou látky vyskytující se na Zemi běžně v plynném skupenství.
Která planeta je nejtěžší : Jupiter dnes dosahuje 318násobku hmotnosti Země a představuje největší, nejtěžší i nejstarší planetu naší soustavy.
Která planeta má nejvíce prstenců
Saturn má nejvýraznější a nejjasnější soustavu prstenců ze všech planet sluneční soustavy. Původně byly známé jedině Saturnovy prstence a planeta Saturn byla těmito prstenci ojedinělá. Až v roce 1977 byly objeveny nevýrazné prstence okolo planety Uran a poté i okolo Jupitera a Neptunu.
v 11 hodin nás čeká konjunkce Měsíce s α Vir (Spica 0,87° jižně), pozorujeme po půlnoci nad jihozápadním obzorem a 24. 5. v 5 hodin s α Sco (Antares 0,48° severně), pozorujeme ráno nad jihozápadem. Vynikající pozorované podmínky má letos roj Eta Akvaridy, jehož maxima připadá na 5.Oblaka Venuše dobře odrážejí sluneční svit a proto je tato planeta po Slunci a Měsíci nejjasnějším tělesem na obloze. Na večerní obloze jí můžeme spatřit jako Večernici a na ranní obloze jako Jitřenku. je druhou planetou od Slunce a její dráha leží nejblíže Zemi.
Která planeta má vyšší teplotu než Země : Venuše. Hustá atmosféra zabraňuje přímému pozorování povrchu. Díky skleníkovému efektu je na povrchu vysoká teplota, nejvyšší dosud naměřená hodnota činí 480 °C. Venuše obíhá kolem Slunce takřka po kruhové dráze ve vzdálenosti 108 milionů kilometrů s periodou 225 dní.