Při fotosyntéze dochází k přeměně jednoduchých látek (H2O, CO2) na složitější (glukosu C6H12O6) za současného uvolnění kyslíku O2. Kyslík vzniká z vody a oxid uhličitý se přeměňuje na glukosu. Při fotosyntéze dochází k přeměně světelné (sluneční) energie na energii chemických vazeb.Fotosyntéza (z řeckého fós, fótos – „světlo“ a synthesis – „shrnutí“, „skládání“) nebo také fotosyntetická asimilace je složitý biochemický proces, při kterém se mění přijatá energie světelného záření na energii chemických vazeb.Jde totiž o hlavní proces, při kterém vzniká pro život zcela zásadní kyslík. Reakce fotosyntézy by se daly shrnout do sumární reakce, kterou jistě známe již ze základní školy: 6 CO2 + 6 H2O → C6H12O6 + 6 O2.
Co dělá fotosyntéza : Z hlediska fyziky je fotosyntéza děj, při kterém si rostliny vyměňují látky a energii se svým okolím. V listech rostlin se část energie slunečního záření (jen asi 1 – 2 %) mění na chemickou energii, která se ukládá do molekul glukózy (cukru).
Jaká reakce je fotosyntéza
Fotosyntéza je komplexní reakce, která umožňuje rostlinám přeměňovat světlo na cukry. Jinými slovy, rostlina přijímá oxid uhličitý ze vzduchu a vodu z půdy a přeměňuje je na uhlohydráty (tj. cukr). Jako odpadní produkt vzniká při této reakci kyslík.
Proč v houbách neprobíhá fotosyntéza : Odhaduje se, že v jehličnatých lesích je půdními mikroorganismy spotřebováno více než 20 % fotosyntetické produkce stromů. Za nízkých zimních teplot však fotosyntéza neprobíhá a tok uhlíkatých látek do půdy se zastaví.
Fotosyntéza je komplexní reakce, která umožňuje rostlinám přeměňovat světlo na cukry. Jinými slovy, rostlina přijímá oxid uhličitý ze vzduchu a vodu z půdy a přeměňuje je na uhlohydráty (tj. cukr). Jako odpadní produkt vzniká při této reakci kyslík.
Chemická rovnice se zapisuje podobně jako matematická rovnice. Má vždy dvě strany: na levé straně se zapisují látky (prvky, chemické sloučeniny), které do reakce vstupují – reaktanty. na pravé straně jsou látky (prvky, chemické sloučeniny), které reakcí vznikly – produkty.
Co potřebuje rostlina k fotosyntéze
Jak bylo již zmíněno, nezbytnými složkami pro fotosyntézu jsou voda, světlo a oxid uhličitý. Průběh tohoto jevu však výrazně ovlivňuje také teplota. Rostlina využívá světlo jako zdroj energie k přeměně vody a oxidu uhličitého na kyslík a glukózu, které rostlina nutně potřebuje k růstu.Schopnost fotosyntézy mají zelené rostliny; zelené a hnědé řasy; mechy a sinice. 4. Co je potřeba k zahájení fotosyntézy K zahájení fotosyntézy jsou potřeba oxid uhličitý, voda a zdroj světelné energie.Pokud hřibovitá houba při krájení modrá, jsou to takzvaní „modráci“, například hřib koloděj, kovář nebo hřib satan. Pak dbám na důkladnou tepelnou úpravu pokrmu, neboť vysokou teplotou se přítomné toxiny rozpadnou. To znamená v tomto případě minimálně 15 minut smažit, vařit a vždy tyto houby krájet na malé kousky.
Chemické rovnice
Průběh chemické reakce se zapisuje chemickou rovnicí. Jednotlivé zúčastněné látky se oddělují znaménkem „+“, mezi výchozí látky a produkty reakce se zapisuje šipka (⟶). Rovnice výše lze přečíst takto: uhlík reaguje s dvouatomovou molekulou kyslíku (kyslíkem), vzniká oxid uhličitý.
Jak poznat oxidační číslo : Oxidační číslo píšeme římskou číslicí, znaménko „plus/mínus“ píšeme před číslici (např. +II; –IV), kladné oxidační stavy se někdy píšou i bez znaménka plus. Arabské číslice používáme pro vyjádření náboje jednoatomových nebo víceatomových iontů.
Co je podstatou fotosyntézy : Fotosyntéza je fotochemický proces, při němž fotosynteticky aktivní pigmenty v zelených částech rostlin přijímají energii světelného záření a přeměňují ji na energii chemickou.
Jak poznat Kováře od Satana
Odlišné znaky: Hřib kovář má tmavší klobouk a na třeni červené šupiny. Hřib satan má na třeni červenou síťku. Hřib satan najdete jen velmi vzácně, především v teplých listnatých lesích, pod buky, duby, lípami, břízami a habry. Klobouk má bělavý nebo našedlý, dužnina je bělavá, na řezu slabě modrá.
Vzhled
- Klobouk má v průměru 60 – 140 (180) mm (uváděno i 40 – 200 mm), je tlustě masitý, jemně ojíněný, sametový, suchý, pomačkáním trochu tmavnoucí.
- Rourky jsou žluté, v dospělosti žlutozelené.
- Póry jsou zpočátku žluté, pak oranžové až cihlově červené, pomačkáním modrají.
Chemické reakce jsou děje, při kterých z výchozích látek (reaktantů) vznikají látky jiného složení (produkty); chemické reakce popisuje chemická rovnice.
Jak si zapamatovat oxidační čísla : charakteristické koncovky podle oxidačního čísla prvku tzn. stačí si pamatovat jako básničku ný, natý, itý, ičitý, ičný/ečný, ový, istý, ičelý a přiřadit koncovce ný číslo 1, koncovce natý číslo 2 atd.