U hodně jílovité a lepivé půdy je potřeba zahájit ozdravný proces, který může trvat i několik let. Do půdy nezapravujeme jen humus, ale i písek, zetlelé listí, zetlelou kůru (borku), můžeme i piliny. Prostě co nejvíce organické hmoty, která zahájí proces rozkladu a dostane se mezi jílovité části a půdu odlehčí.Do půdy se zasadí rostliny jako je například hořčice, pohanka, svazenka, jetel, kostival a různé luskoviny, které jsou rychlerostoucí a dobře se chytí i v méně úrodné půdě. Poté počkáme, až vzrostou, a ještě předtím, než začnou jít do květu a vysemení, se posečou.Perfektním pomocníkem pro zapracování štěpek a kompostu do půdy je kultivátor. I malý elektrický kultivátor v záhoně dokáže zeminu prokypřit a dokonale promísit s kompostem takovým způsobem, jakého byste s běžným ručním nářadím nikdy nedosáhli.
Co je to jílovitá půda : Jílovité půdy patří mezi těžké půdy, je v nich vysoký obsah jílových minerálů jako jsou montmorillonit, vermikulit nebo kaolinit. Tyto minerály jsou obvykle velmi bohaté na živiny a chudé na vzduch. To je způsobeno velmi malou velikostí jednotlivých částeček.
Jaké pH má jílovitá půda
Jílovitá půda je pro pěstování problematická. Zpravidla bývá poměrně zásaditá (pH 8-10), špatně propouští vodu a je těžká.
Jak Rozmelnit Hlinu : Nejprve je nutné zeminu rýčem otočit, motykou pak rozkopat vzniklé hroudy a následně drobné hrudky rozmělnit a uhrabat nejlépe kovovými hráběmi. Pokud chcete do půdy navíc zapracovat rovnoměrně hnojivo nebo kompost, práce je o poznání namáhavější. Dlouhé hodiny práce si můžeme ušetřit vhodným kultivátorem.
Máme-li na zahradě těžkou jílovitou půdu, je dobré ji vylehčit pískem. Následně přesypeme celý prostor trávníkovým substrátem. Díky své jemné struktuře bude takto připravená půda perfektně vyhovovat klíčícím semínkům trav.
Pomocníci: Menší záhonky zryjeme tradičním rýčem, větší hroudy rozbijeme vidlemi, motykou. Elektrická motyka nám usnadní námahu, prokypří půdu a ještě ji smíchá s hnojivem. Na větší plochy se hodí kultivátory.
Co ničí půdu
Půdě prospívají šetrné formy zemědělství, avšak škodí intenzivní pěstování spojené s chemizací a častými přejezdy těžkých strojů. Velkým ohrožením je eroze půdy. Přibližně 53 % z rozlohy ČR je ohroženo erozí.Za hodinu tak lze zrýt a nakypřit až 800 m2 suché půdy. V promáčené jílovité půdě se hvězdice obalí zeminou a rotavátor ztrácí schopnost pracovat.
| Jíl | |
|---|---|
| Zařazení | sedimentární |
| Akcesorie | křemen, živce, uhličitany, organické zbytky |
| Textura | jemnozrnná |
| Barva | žlutá, žlutošedá až modrošedá |
Orientačně si můžete doma pH odhadnout i s pomocí obyčejného octa a jedlé sody. Stačí k tomu vzorek půdy, dvě malé misky, destilovaná voda a zmíněný ocet a soda. Do každé misky dejte malý vzorek půdy a zalijte jej trochou destilované vody. V nouzi můžete použít i vodu obyčejnou, ale ta může ovlivnit pH vzorku.
Jak snížit pH v půdě : Nejsnazším způsobem je vápnění, zásobní hnojení fosforem, draslíkem a pěstování meziplodin. Vápněním zvýšíme přijatelnost živin, výnos a snížíme náchylnost rostlin ke stresům. Zvýšení obsahu vápníku v půdě je totiž zásadní pro správný růst a vývoj rostliny a pro dobrý zdravotní stav půdy.
Jak vykopat jíl : Minibagr je ideální. Pokud ta možnost není, tak doporučuji krumpáč, rýč (na lopatu se vykašlete) a hadici s vodou. Důležité je totiž dostatečné provlhčení a potom vystihnout ten moment, kdy už se jíl tolik nelepí a je možné ho dostat z lopaty a zároveň ještě nestihl vyschnout úplně a ztvrdnout na kámen.
Kdy nejlépe založit trávník
Nejčastější úpravou pozemku bývá založení trávníku, což sebou nese určitá pravidla, která je nutné dodržovat, chceme-li dosáhnout těch nejlepších výsledků. Nejvhodnější dobou pro výsev trávníku jsou jarní měsíce (duben-květen) či konec léta (konec srpna-září).
Proto je účelné na těžkou zeminu nasypat vrstvu písku. Použít můžeme také perlit či keramzit nebo drobné štěrkovité kamenivo. Rovněž lze zeminu posypat popelem, v zásadě se hodí jakýkoli lehký materiál, například listí, proschlá posečená tráva, rozemletá sláma, piliny nebo dřevěná drť a podobně.Na menších plochách stačí rýč a hrábě, na rozlehlejších pozemcích pomohou kultivátory – na výběr jsou malé i velké, elektrické i motorové. Kypření svrchních vrstev půdy rozruší škraloup, který vznikl v zimě, a napomůže tak přístupu vzduchu do struktur, což podpoří aktivitu půdních mikroorganismů.
Co Znecistuje půdu : Do půdy se dostávají z imisní zátěže, při havarijních situacích (přeprava a skladování chemikálií apod.), vypouštěním odpadních vod (fluvizemě), z nezabezpečených skládek odpadů, a také používáním agrochemikálií a odpadních látek v zemědělství.