Za normálních okolností je počet elektronů v obalu stejný jako počet protonů v jádře – atom je navenek elektricky neutrální. Atom určitého chemického prvku má (podle pořadí prvku v Mendělejevově tabulce) v obalu určitý počet elektronů a v jádře stejný počet protonů.Elektron
| Elektron (e−) | |
|---|---|
| Antičástice | pozitron |
| Fyzikální vlastnosti | |
| Klidová hmotnost | 0,510 998 950 00(15) MeV/c2 9,109 383 7015(28)×10−31 kg |
| Elektrický náboj | –1 e –1,602 176 634×10−19 (přesně) C |
Odpověď: Klidová hmotnost elektronu je me = 9,109·10-31kg, klidová hmotnost protonu mp1,672·10-27kg.
Jak vypadá elektron : Téměř dokonalá koule – tak podle britských fyziků vypadá elektron, záporně nabitá částice.
Jak je velký elektron
Odpověď: Hmotnost elektronu je me=9,11·10-31kg (bavíme se o tzv. klidové hmotnosti, rychle se pohybující elektrony mohou mít hmotnost v souladu s teorií relativity vyšší).
Jak velký je jeden atom : Většina objemu atomu je "prázdná", podobně jako je prázdná většina meziplanetárního prostoru. Rozměry atomu jsou nepatrné, přibližně 10-10 m, tedy jedna desetimilióntina milimetru. Jádro atomu je však ještě mnohem menší – jeho "průměr" je ještě asi stotisíckrát menší, kolem 10-15 m.
Podle standardního modelu částicové fyziky je mion (z řeckého μείον = 'minus'; anglicky muon) nestabilní elementární částice se záporným elementárním elektrickým nábojem a spinem 1/2.
Poloměr protonu je 0,84 femtometru (1 fm = 10−15 m). Vnitřní struktura protonu: dva kvarky u a jeden kvark d.
Jak velký je proton
Poloměr protonu je 0,84 femtometru (1 fm = 10−15 m). Vnitřní struktura protonu: dva kvarky u a jeden kvark d.Coulomb je elektrický náboj, jenž proteče vodičem při stálém proudu 1 ampéru za dobu 1 sekundy. Elektrické napětí. Hlavní jednotkou je volt (V).Neutron – částice složená ze tří kvarků (ddu) se spinem 1/2, hmotností 1,675×10−27 kg (940 MeV) a nulovým elektrickým nábojem. Volné neutrony jsou nestabilní se střední dobou života 886 s (15 minut) a poločasem rozpadu 10 minut.
Toto nejmenší množství náboje se nazývá elementární náboj, značíme jej e, a dohodou bylo stanoveno, že za elementární náboj považujeme náboj kladný. Elementární náboj = náboj protonu = 1 e = +1,602 ⋅ 10−19 C. Náboj elektronu je tudíž roven −e = −1,602 ⋅ 10−19 C.
Jak velká je molekula : Molekuly jsou základní stavební kameny látek a většina z nich je příliš malá na to, aby byla vidět pouhým okem. Nejmenší je molekula vodíku H2 (0,15 nanometru nebo 1,5 Å). Makroskopické velikosti dosahují makromolekuly, které jsou důležitá pro biologické procesy (například bílkoviny, nukleové kyseliny, polysacharidy).
Kolik má Coulomb elektronů : Jednotkou elektrického náboje v soustavě SI je coulomb (C). Je to takové množství elektrického náboje, který projde za 1 sekundu průřezem vodiče, jímž protéká ustálený proud 1 ampér (1 C = 1 A·s). Snadno lze vypočítat, že náboj 1 C odpovídá 6,242·1018 elementárních nábojů.
Jak Vypocitat Coulomb
Hlavní jednotka
Hlavní jednotkou elektrického náboje v soustavě SI je coulomb (C), pojmenovaný po francouzském fyzikovi Charlesi-Augustinovi de Coulombovi. Jedná se o odvozenou jednotku rovnou ampérsekundě (A·s) neboli náboji, který je elektrickým proudem jeden ampér přenesen za jednu sekundu: 1 C = 1 A·s.
Většina objemu atomu je "prázdná", podobně jako je prázdná většina meziplanetárního prostoru. Rozměry atomu jsou nepatrné, přibližně 10-10 m, tedy jedna desetimilióntina milimetru. Jádro atomu je však ještě mnohem menší – jeho "průměr" je ještě asi stotisíckrát menší, kolem 10-15 m.Jednotkou elektrického náboje v soustavě SI je coulomb (C). Je to takové množství elektrického náboje, který projde za 1 sekundu průřezem vodiče, jímž protéká ustálený proud 1 ampér (1 C = 1 A·s). Snadno lze vypočítat, že náboj 1 C odpovídá 6,242·1018 elementárních nábojů.
Co je menší než atom : Hadron je složená silně interagující subatomární částice (menší než atom). Hadrony mohou obsahovat kvarky, antikvarky, případně také gluony nebo být složeny pouze z gluonů.