Jak určit příponu Nejdřív musíme znát kořen slova. Poté zjistíme, zda je ve slově koncovka a případně ji určíme. Zbude-li něco mezi kořenem a koncovkou, je to přípona.Koncovka je zakončení ohebných slov (tzv. flexivní sufix), které se při skloňování nebo časování slova mění. Na rozdíl od předpony nebo přípony nevytváří nové slovo, ale vytváří různé tvary téhož slova.Jak postupovat při určování kořene Řekneme si několik slov příbuzných k danému slovu (výstavba – stavět, stavebnice, postavit). Podíváme se, kterou největší část mají všechna slova společnou (stav). A máme kořen slova.
Jak se nazývá část před kořenem : Předponová část – část slova před kořenem obsahující předponu, někdy i více předpon.
Kdy se píše Ovi a ovy
Pokud přivlastňujeme něco, co je rodu ženského, píšeme vždy koncovku -ovy. Jestliže přivlastňujeme něco, co je rodu mužského neživotného, píšeme koncovku -ovy. Pokud přivlastňujeme něco, co patří k rodu mužskému životnému, musíme napsat v přivlastňovacím přídavném jménu koncovku -ovi.
Jak určit koncovku u sloves : Koncovka v podstatě zařazuje slovo k ohebným slovním druhům, vyjadřuje mluvnické významy slova (například rod, v případě mužského rodu i životnost, číslo, pád. Stojí na konci slova – proto koncovka. Podle koncovky pak můžeme určit například pád u jména, osobu u slovesa apod. Například: žen-a, žen-, žen-ami.
Slovní KOŘEN je nejmenší část slov, kterou mají příbuzná slova společnou. Část slova, která stojí před kořenem, nazýváme PŘEDPONOVÁ ČÁST. Předponová část se může skládat z jedné nebo více předpon, ale ve slově taky nemusí být přítomná vůbec. Část slova, která stojí za kořenem, nazýváme PŘÍPONOVÁ ČÁST.
Koncovka v podstatě zařazuje slovo k ohebným slovním druhům, vyjadřuje mluvnické významy slova (například rod, v případě mužského rodu i životnost, číslo, pád. Stojí na konci slova – proto koncovka. Podle koncovky pak můžeme určit například pád u jména, osobu u slovesa apod. Například: žen-a, žen-, žen-ami.
Jak určit předpony
Jedno slovo může mít více předpon než jednu (nej-ne-pravděpodobnější, ne-vy-plněný, po-po-strčit). Jak postupovat při určování předpony ve slově Určíme si kořen slova. Vše, co se nachází před kořenem slova je předpona, případně jich může být více (příkop – kop je kořen slova, pří je předpona).Jak poznat předponu vy-/vý- Jak poznat, zda se jedná ve slově o předponu -vy, nebo ne. Pokud odtrhneme od slova skupinu vy a vznikne nám slovo, které dává smysl, jedná se o předponu vy-, vý- a ve slově píšeme tvrdé Y.Pokud přivlastňujeme něco, co je rodu ženského, píšeme vždy koncovku -ovy. Jestliže přivlastňujeme něco, co je rodu mužského neživotného, píšeme koncovku -ovy. Pokud přivlastňujeme něco, co patří k rodu mužskému životnému, musíme napsat v přivlastňovacím přídavném jménu koncovku -ovi.
Pro psaní koncovek je důležité rozlišení měkkých a tvrdých přídavných jmen, viz téma druhy přídavných jmen. U měkkých přídavných jmen (vzor jarní), píšeme vždy měkké I. U tvrdých přídavných jmen (vzor mladý) píšeme tvrdé Y, nikoliv však ve všech tvarech!
Jaké i na konci slovesa : V českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y.
Jak vysvětlit předpony : Jedno slovo může mít více předpon než jednu (nej-ne-pravděpodobnější, ne-vy-plněný, po-po-strčit). Jak postupovat při určování předpony ve slově Určíme si kořen slova. Vše, co se nachází před kořenem slova je předpona, případně jich může být více (příkop – kop je kořen slova, pří je předpona).
Co je to osobní koncovka
Koncovka ‑u
Koncovku ‑u mají pouze jména vzoru „pán“ (doktoru, inženýru, profesoru), a to obvykle ve spojení s osobním jménem: profesoru Benediktovi. Podstatná jména člověk a bůh mívají obvykle koncovku ‑u i tehdy, stojí‑li samostatně: žádnému cizímu člověku nevěř, mluvil vždy o bohu.
Pokud odtrhneme od slova skupinu vy a vznikne nám slovo, které dává smysl, jedná se o předponu vy-, vý- a ve slově píšeme tvrdé Y. Kromě toho je také dobré zkusit nahradit skupinu vy nějakou jinou předponou. Pokud to jde a vzniknou nám slova, která existují, jedná se opět o předponu a do slova napíšeme tvrdé Y.Obecné poučení Předponami s(e)‑, z(e)‑ se od sloves nedokonavých (končit, trávit, křížit, tížit) tvoří slovesa dokonavá (skončit, strávit, zkřížit, ztížit). Zatímco předpona z‑ má v takových případech pouze zdokonavující význam, předpona s‑ dodává mnohdy ještě význam další.
Jak se určují koncovky přídavných jmen : Koncovky přídavných jmen (jarní/mladý)
U měkkých přídavných jmen (vzor jarní), píšeme vždy měkké I. U tvrdých přídavných jmen (vzor mladý) píšeme tvrdé Y, nikoliv však ve všech tvarech! V 1. pádě množného čísla rodu mužského životného píšeme -Í (malí chlapci jako mladí chlapci).