Směrnice tečny ke grafu je dána kT = f ′(a), aby tato přímka i křivka měly v daném bodě stejný směr. Dostaneme tak rovnici tečny: y − f (a) = f ′(a)⋅(x − a).Je dána kružnice se středem v bodě a přímka .
- Sestrojíme kolmici na přímku. tak, aby procházela bodem.
- Body, ve kterých se kružnice protne s přímkou označíme. a.
- Sestrojíme dvě kolmice (tečny) na přímku procházející body a a označíme je. a.
SEČNA KRUŽNICE je přímka, která má s kružnicí společné právě dva různé body.
Co je to vnější přímka : Dvě soustředné kružnice vytvářejí mezikruží. Přímka, která nemá s kružnicí žádný společný bod, je její vnější přímka. Přímka, která má s kružnicí jediný společný bod, je její tečna. Tečna kružnice je kolmá k přímce, která spojuje bod dotyku se středem kružnice.
Co je to tecna
Dle míry zobecnění se definice při různých přístupech mohou lišit, ale v podstatě vždy vyjadřujeme definicí to, že tečnou rozumíme přímku, která má s křivkou společný jeden bod a vzdálenost křivky od přímky klesá při přibližování se k bodu dotyku rychleji než lineárně.
Co je to Polára : Polára je přímka, která má jednu velice zajímavou vlastnost související s tečnami kružnice. Přímka daná rovnicí (x – m)(x1 – m) + (y – n)(y1 – n) = r2 se nazývá polára bodu X1[x1; y1] vzhledem ke kružnici se středem S[m; n] a poloměrem r.
t k Přímka, která má s kružnicí společný právě jeden bod se nazývá tečna. písmenem t.
Thaletova věta je matematická věta o velikosti úhlů trojúhelníků vytvořených nad průměrem kružnice. Je pojmenována po Thalétovi z Milétu, který ji jako první dokázal. Kružnice, která je součástí konstrukce Thaletovy věty, bývá označována jako Thaletova kružnice.
Co to je kolmá přímka
Kolmice je geometrický útvar. Je to přímka, která protíná jinou přímku a svírá s ní pravý úhel, tedy úhel 90°. Přímky jsou kolmé na sebe navzájem. Pokud je jedna kolmá na druhou, je druhá kolmá na první.t k Přímka, která má s kružnicí společný právě jeden bod se nazývá tečna. písmenem t. T je bod dotyku tečny t s kružnicí k.Sečna křivky je přímka, která protíná obecnou křivku minimálně ve dvou různých bodech. Pokud by se přímka dotýkala křivky pouze v jednom bodě, jednalo by se o tečnu.
Polára letounu je aerodynamickou charakteristikou křídla, k níž jsou přiřazeny aerodynamické vlivy dalších jeho částí, jimiž je v převážné míře jejich odpor. Jejich součtem je pak křivka, která je od té původní, náležející pouze křídlu, posunutá v souřadných osách, obou prve uvedených součinitelů, vpravo.
V jakém oboru se používá slovo tecna : Přímka t, která má s parabolou právě jeden společný bod a její ostatní body jsou vnějšími body paraboly, se nazývá tečna.
Jak Narysovat Thaletovu vetu : Využijeme Thaletovu větu (vrchol C pravoúhlého trojúhelníku s přeponou AB leží na kružnici s průměrem AB). Narýsujeme úsečku AB. Nastavíme trojúhelník tak, aby jeho odvěsny procházely body A, B ⇒ vrchol trojúhelníku proti přeponě musí ležet na kružnici s průměrem AB ⇒ vyznačíme tento bod.
Kdy použít Thaletovu kružnici
Při konstrukci tečny ke kružnici procházející bodem, který leží vně kružnice, se využívá Thaletova kružnice (kružnice kT je Thaletova kružnice).
Polopřímka je část přímky, která vznikne rozdělením přímky jedním jejím bodem. Tento bod se nazývá počáteční. Polopřímku s počátečním bodem A procházející bodem B značíme ↦ A B \mapsto AB ↦AB. Každý bod rozděluje přímku na dvě opačné polopřímky se společným počátečním bodem.Narýsuj dvě shodné kružnice (stejný poloměr) o poloměru větším než polovina úsečky a se středy v krajních bodech úsečky. Následně spoj body, kde se obě kružnice protínají (průsečíky). Vzniklé úsečce (resp. přímce, na níž leží) se říká osa úsečky.
Co je normál : Normála daného n−1 dimenzionálního podprostoru v n-dimenzionálním prostoru je přímka kolmá na daný podprostor. Vektor určující směr normály se nazývá normálový vektor. V rovinném případě je to vektor kolmý na přímku, v prostorovém případě je to vektor kolmý na rovinu.