Kulturní kapitál představuje „institucionalizované široce sdílené kulturní signály (postoje, preference, formální vědění, jednání, statky, oprávnění) používané jako nástroje sociální a kulturní exkluze“.Sociální (též společenský) kapitál je podle svého autora Pierra Bourdieuho souhrn zdrojů, které může určitá osoba využít, protože se zná s jinými lidmi. Je to souhrn užitečných sociálních kontaktů, styků a známostí.Kapitál má dvě základní formy: fyzický (reálný) kapitál (hmotné statky pro dlouhodobé užití-využívá se k výrobě dalších statků: domy, továrny, budovy, zásoby a zařízení hotových produktů a meziproduktů. finanční kapitál- cenné papíry, bankovní depozita atd.
Jak dělíme kapitál : kapitál hmotný a nehmotný (software, technologie, know-how, patenty), kapitál finanční (úspory, bankovní půjčky, cenné papíry). Kapitál hmotný a nehmotný řadíme do kategorie reálných aktiv, zatímco kapitál finanční pak do finančních aktiv.
Co patří do kapitálu
Vlastní kapitál tak zahrnuje peněžité a nepeněžité vklady majetku do firmy, kapitálové fondy, hospodářské výsledky z minulých účetních období i z období současného a fondy tvořené ze zisku (rezervní fond). V rozvaze se vykazuje na straně pasiv.
Co je ekonomický kapitál : Ekonomický kapitál je míra rizika z hlediska kapitálu. Konkrétně jde o množství kapitálu, které společnost (obvykle ve finančních službách) potřebuje, aby zajistila, že zůstane solventní vzhledem ke svému rizikovému profilu. Ekonomický kapitál vypočítává interně společnost, někdy s využitím modelů.
Jsou jím věcné statky, výrobní prostředky, peníze, cenné papíry, ale i patenty a licence, které přinášejí svému vlastníkovi zisk ve formě úroků, podílu na zisku, dividend apod. Typickým příkladem tvorby kapitálu jsou zásoby, a to nejen materiál.