Naše území se geologicky dělí na dvě zcela odlišné jednotky: Český masiv a karpatskou soustavu. Nápadnou hranicí mezi nimi je linie vedoucí zhruba od Ostravy k jihozápadu přes Zlín k Mikulovu. Český masiv je zbytkem variské Evropy, tzn. masivem mikrokontinentů, čili teránů, sblížených a spojených při variské orogenezi.Český masiv součást (troska) evropského variského neboli hercynského orogénu neboli variscid (hercynid); zahrnuje území Čech a západní Moravy až po linii Znojmo-Přerov-Karviná (za touto hranicí se Český masiv noří pod západokarpatské jednotky) a dále okrajové části ležící na území Polska, Německa a Rakouska.Regionální (oblastní) geologie je obor, jehož úkolem je zkoumat geologické složení zemské kůry v určitých oblastech (regionech).
Čím je tvořen povrch České republiky : Povrch ČR. Tvoří převážně pahorkatiny a vrchoviny. Při hranicích se zvedá pohraniční pohoří. Uvnitř republiky vnitrozemská pohoří.
Co patří do geologie
Geologie je nauka o Zemi. Zkoumá složení, stavbu a historický vývoj Země. Rovněž se zabývá pochody, které probíhají uvnitř naší planety i na jejím povrchu. Jedná se vlastně o vědu deskriptivní (popisnou), analytickou (poskytuje výklad dějů) a historickou.
Které velké vrásnění zasáhlo ČR : Český masiv je pozůstatek kolizního orogenu zformovaného variským vrásněním, který přesahuje území České republiky. Jedná se o jednu ze dvou základních geologických jednotek na území Česka (tou druhou jsou Západní Karpaty).
V modernějším pojetí jsou Západní Karpaty členěny podle tektonické stavby na tři části: Vnější (flyšové), Centrální (tzv. pásmo jádrových pohoří) a Vnitřní (viz spodní mapka). Na západě tvoří hranici mezi Vnějšími a Vnitřními Karpatami také vápencové Bradlové pásmo (viz níže kapitola Geologie).
Hornická geologie se stará o proces extrakce minerálních surovin ze země. Některé zdroje ekonomického zájmu jsou např. drahé kameny, kovy a mnoho minerálů jako jsou např. azbest, perlit, slída, fosfáty, zeolity, jíl, pemza, křemen a oxid křemičitý, stejně jako prvky jako např.
Co je to Neogen
Neogén je geologická perioda patřící do éry kenozoika, která začala přibližně před 23 miliony let a její konec je kladen k hranici před 2,588 miliony let.Tvar státního území je relativně pravidelný s charakteristickým protažením ve směru rovnoběžky. Vzdálenost mezi nejsevernějším a nejjižnějším bodem činí 278 km (maximální délka ve směru poledníku je 276 km) a mezi nejzápadnějším a nejvýchodnějším bodem je 493 km (maximální délka ve směru rovnoběžky je 452 km).Polabskou nížinu můžeme označit za největší nížinnou oblast České republiky. Zaujímá plochu 5 044 km² – do této rozlohy jsou zahrnuty geomorfologické celky Dolnooharské, Středolabské a Východolabské tabule.
Hora je výrazná vyvýšenina kupovitého, kuželovitého nebo tabulovitého tvaru s relativní výškou nad okolním terénem 300 m a vyšší. Není přesná definice pro určení rozdílu mezi horou a kopcem, ale útvary označované jako hora mají obecně větší sklon stoupání než kopec.
Kde vzniká magma : Magma vzniká v oblastech zemského pláště, nebo tavením z hornin spodní zemské kůry. Magma může dosahovat různých teplot (na Zemi většinou mezi 650–1200 °C). Vlivem rozdílu hustoty magmatu vůči okolnímu prostředí stoupá magma k povrchu, jelikož má menší hustotu.
Co způsobuje vrásnění : Pohyb litosférických desek či jejich částí vyvolává vrásnění, způsobuje zlomy či další tektonické poruchy. Zlomem zemské kůry a posunem nadloží vznikají tzv. příkrovy (či příkrovová pohoří).
Které pohoří vzniklo Vrásněním
Tyto pohyby daly základ dnešnímu rpzložení kontinentů. Vznikaly mnohá pohoří : Alpy, Pyreneje, Karpaty a Himaláje. Alpínské vrásnění skončilo v Evropě v době miocénu. Konec terciéru je charakteristický zhoršením podmínek klimatu, častá jsou zalednění.
Karpaty
| Karpaty Карпати, Carpați Karpaten, Kárpátok | |
|---|---|
| Světadíl | Evropa |
| Stát | Rakousko Česko Slovensko Polsko Ukrajina Maďarsko Rumunsko Srbsko |
| Karpatský oblouk od Vídně a Bratislavy až po Srbské Karpaty | |
| Povodí | Dunaj, Odra, Visla, Dněstr |
Základním stavebním materiálem Bílých Karpat je flyš, usazená hornina tvořená střídáním vrstev pískovce, jílovce a slínovce vyzdvižená alpinským vrásněním ze dna oceánu. Nejtvrdší ze složek, pískovec, patří mezi středně tvrdé horniny, ostatní mezi měkké. Proto byly hory vytvarovány do oblých, mírných tvarů.
Co to je ložisková geologie : Ložisková geologie je věda, která se zabývá nerostnými surovinami, vyhledáváním a průzkumem jejich ložisek. Také se zamýšlí nad způsobem vzniku nahromadění nerostných surovin v zemské kůře. Využívá poznatků z dalších geologických věd, jako jsou základní geologie, geochemie, geofyzika či mineralogie.