Částice. Vyjadřují pocity, přání a postoje mluvčího. Nejsou žádným větným členem. Studenti si je často pletou s příslovci a se spojkami, ale částice nespojují slova ani věty a nelze se na ně zeptat jako na příslovce.Částice jsou neohebná slova, která uvozují samostatné věty a naznačují jejich druh (např. otázku, rozkaz, přání, zvolání) anebo vyjadřují různý postoj mluvčího k adresátovi nebo k obsahu sdělení.Tipy k určování slovních druhů
Ptáme se na ně KOLIK, KOLIKRÁT, KOLIKÁTÝ, KOLIKERY, KOLIKANÁSOBNÝ Ptáme se na ně CO KDO DĚLÁ Ptáme se na ně KDY, KDE, KAM, JAK Nikdy nestojí ve větě osamoceně, vždy je za nimi podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno nebo číslovka.
Jaké jsou všechny částice : Rozdělení částic
Podle původu částice dělíme na: Vlastní – nemohou zastávat funkci jiného slovního druhu: ať, kéž, ano. Nevlastní – mohou být podle souvislosti i jiným slovním druhem: jistě, asi, prý.
Jak vysvetlit částice
Částice jsou řazeny mezi tzv. neohebný slovní druh, tedy nemění svůj tvar- nedají se časovat ani skloňovat jako ohebné slovní druhy (podstatná a přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa). Částice také nejsou větným členem- při větném rozboru nejsou označovány jako větný člen a z rozboru je vynecháváme.
Jak poznat spojky : Mezi nejčastější spojky patří: a, aby, ačkoli, ale, anebo, ani, avšak, či, i, jelikož, kdyby, když, nebo, proto, protože, přestože, že. Spojky patří mezi neohebné slovní druhy, nemění totiž svůj tvar, neohýbají se. Označujeme je číslem 8.
Předložky stojí vždy před nějakým podstatným jménem, jsou s ním ve spojení. S tímto jménem vždy vyjadřují nějaký vztah, například kde něco je (na zahradě), kdy se něco stane (za chvíli) a podobně. Někdy může mezi předložku a podstatné jméno vstoupit jiné slovo, předložka je ale i tak spojena s podstatným jménem.
Částice je velmi malá část hmoty, která se projevuje svými charakteristickými vlastnostmi (energií, hmotností, elektrickým nábojem, spinem, chemickou reaktivností, dobou života, aj.).
Co je za slovní druh jeho
Zájmena. náš, oni, tento, jeho, svůj, kdo, jaký, nikdo, nic, nijaký, každý…Atomy jsou nejmenší neutrální částice, na něž lze hmotu rozdělit chemickou reakcí. Atomy jsou složeny z malého, hmotného atomového jádra, které je obklopeno relativně velkým a lehkým elektronovým obalem. Každý typ atomu odpovídá určitému chemickému prvku (viz periodická tabulka).Atom je elektroneutrální částice, která se skládá z elementárních částic: protonů (p+) • neutronů(n0) • elektronů(e-). Atom je tvořen atomovým jádrem a obalem. Atomové jádro obsahuje protony (p+) a neutrony(n0) a má kladný náboj.
Dle standardního modelu částicové fyziky nemají kvarky vnitřní strukturu a jsou spolu s leptony a kalibračními bosony „nejmenší“ známé částice, ze kterých se skládá hmota. Baryony (například proton) se skládají ze tří kvarků, mezony (například pion) se skládají z jednoho kvarku a z jednoho antikvarku.
Jak se rychle naucit slovní druhy : Zkuste co nejvíce určovat slovní druhy, najděte si nějaká cvičení, zkoušejte si slovní druhy určovat i ve větách z novin či knížky. Svoje řešení si můžete kontrolovat podle slovníku (třeba Slovník spisovné češtiny uvádí u jednotlivých slov i slovní druhy a příkladová spojení).
Jaké číslo má spojka : Mezi nejčastější spojky patří: a, aby, ačkoli, ale, anebo, ani, avšak, či, i, jelikož, kdyby, když, nebo, proto, protože, přestože, že. Spojky patří mezi neohebné slovní druhy, nemění totiž svůj tvar, neohýbají se. Označujeme je číslem 8.
Jaké jsou druhy předložek
Podle původu rozlišujeme předložky primární (též původní, v češtině např. na, v, do, z, k , u) a sekundární (též nepůvodní, např. kolem, díky, kvůli), které vznikly z jiných slovních druhů a ustálených frází.
Zájmena OSOBNÍ
– Nezapomeňte, že zájmena můžeme skloňovat, takže osobní zájmena jsou i tvary mě, mne, tobě, ho, mu, atd.ČÁSTICE (partikule) V nejširším smyslu ↗synsémantická, neohebná funkční slova bez větněčlenské platnosti, jejichž funkce je gramatická (srov. Budeš-li ty tomu rozuměti), sémantická (např. Rozuměl si jen s ní) n.
Co je menší než proton : Elektron má věší hmotnost než proton a neutron.