Sůl kamenná je důležitá surovina pro potravinářský a chemický průmysl. V potravinářství se kromě běžné úpravy potravin používá při konzervaci masa pomocí solení. V chemickém průmyslu je halit důležitý pro výrobu sodíku, jedlé sody, chlóru, kyseliny solné a mnoho dalších látek.Možná si také myslíte, že sůl je především bílá, nanejvýš trochu průsvitná. To ale není pravda. Sůl může doslova hýřit barvami. V České republice žádná solná ložiska nemáme; sůl kamenná se ale více či méně hojně nachází v okolních státech.Chlorid sodný (NaCl) je chemická sloučenina běžně známá pod označeními kuchyňská sůl, jedlá sůl nebo ještě častěji jen jako sůl. V přírodě se vyskytuje v podobě nerostu halitu, známého též pod názvem sůl kamenná. Jedná se o velmi důležitou sloučeninu potřebnou pro životní funkce většiny organismů.
Jak dostat sůl z mořské vody : V teplých oblastech lze získávat sůl odpařováním mořské vody. Mořská voda, která obsahuje v jednom litru přibližně 35 gramů halitu, se nechává odpařit v mělkých nádržích. Získaná surovina obsahuje 80 % halitu a následně je nutné ji chemicky vyčistit od nežádoucích příměsí.
Jak se těží kamenná sůl
Dobývání soli
V pevném stavu je sůl získávána převážně hornickým způsobem. Vzácněji se těží kamenná sůl povrchově v lomech. V dolech se obvykle používá komorového porubu. K odkrytí ložiska se vyhloubí šachta, z ní se razí chodby a sůl se pak postupně těží z takzvaných komor.
Čím škodí sůl : Sůl navíc podle rozsáhlé studie negativně ovlivňuje i střevní mikrobiom, což může ohrozit imunitní systém a zároveň vést i k poškození malých krevních cév, což může způsobovat problémy s ledvinami či demenci.
Kamenná sůl neboli halit se těží v solných dolech. Nejznámější jsou například v Polsku (důl Vělička byl zařazen na seznam dědictví UNESCO), rakouském Hallstattu či rumunské Transylvánii (důl Turda s koncertním pódiem či jezírkem s loďkami patří k nejimpozantnějším místům pod zemským povrchem).
Klodawský důl je největším producentem soli v Polsku. Loni tato státní společnost prodala okolo 700.000 tun soli, z toho 500.000 tun tvořila sůl posypová. Do Česka se kromě Polska dováží sůl také z Německa a Rakouska.
Co Rozpousti sůl
sůl se ve vodě rozpustí a smíchá se s vodou. Vznikne čirá směs bez krystalků soli = roztok. Molekuly soli jsou smíchané s molekulami vody. Voda je rozpouštědlo a sůl rozpuštěná látka.Mořská voda by se v žádném případě neměla pít. Hrozí předávkování organismu solí, selhání ledvin a smrt. Světový oceán také obsahuje různé kovy, přičemž jejich významným zdrojem jsou podmořské hydrotermální prameny. V minulosti byla salinita vyšší.Každý kilogram mořské vody obsahuje průměrně 35 gramů solí. Většinu z nich (asi 85 %) tvoří chlorid sodný, tedy dobře známá kuchyňská sůl.
Sodík v kuchyňské soli zabarví plamen žlutě, měď v modré skalici zeleně, draslík v hypermanganu fialově a vápník v křídě zase oranžově. Zabarvení plamene nebude nikterak výrazné a objeví se zejména na počátku zahřívání. Proto je vhodné pracovat v zatemnělé místnosti. Nejvýrazněji bude zářit chlorid sodný.
Na co se používá růžová sůl : Díky pestrému složení přispívá himalájská sůl k regulaci tlaku v cévách, zamezuje překyselení a udržuje v rovnováze pH, detoxikuje organismus od škodlivých látek, dodává tělu potřebné minerály, prospívá pokožce i vnitřním orgánům.
Která sůl je zdravější : „Zdravější verzí“ je sůl mořská, která se odpařuje z oceánů. Nerafinovaná mořská sůl má našedlou barvu a přirozeně obsahuje jód a jiné stopové minerály a řasy.
Co chybí v těle když je chuť na slané
Hledáme sladké i slané
Lidé mívají i chuť na slaná jídla, na sýry či uzeniny. Lidské tělo musí totiž doplňovat sodík. Proto se v těle vyhledávací funkce na slaná jídla vyvinula. To, že máme ale na slané chuť, neznamená, že nám akutně chlorid sodný v těle chybí.
Místy, kde se kaolín těží, jsou plzeňsko, Karlovarsko, třeboňská pánev a chebská pánev. Bohužel, k velké rekultivaci krajiny po těžbě nedochází a tak jsou lomy opuštěné. V nejlepším případě jsou zatopené, ale krajina a příroda jsou zničené.Výplachy slanou vodou desinfikují ústní dutinu. Výplachy provádíme při zánětech dásní, aftách či oteklých mandlích. Slaný nálev si připravíme tak, že dvě čajové lžičky soli rozpustíme ve dvou decilitrech teplé vody. Vyplachujeme a kloktáme třikrát denně.
Co kdyz vypiju slanou vodu : Vypijeme-li slanou vodu, naše tělo musí hustotu tekutin vyrovnat, laicky řečeno slanou vodu „rozředit“. K tomu je ale zapotřebí „stáhnout“ vodu z jiných částí těla, čímž dochází k dehydrataci. Takový stav může skončit až celkovým selháním metabolismu a kolapsem.