Stojí většinou před podstatným jménem (v antepozici) a nejčastěji je reprezentován přídavným jménem, nebo zájmenem, zastupujícím přídavné jméno. Na přívlastek shodný se ptáme otázkami: jaký, který, čí. Při větném rozboru se označuje zkratkou PkS nebo AtK (atribut kongruentní).Přístavek – jedná se o volně připojený shodný přívlastek, jehož základem je podstatné jméno – má za úkol zpřesnit, vysvětlit řídící větný člen. Nejlepší bude vám přívlastek představit na příkladu: A) Jana, moje sestra, studuje na vysoké škole. – Věta by mohla klidně znít – Jana studuje na vysoké škole.Zjistíme jejich druh.
- tetička z Pardubic, bez tetičky z Pardubic, s tetičkou z Pardubic → tvary slova tetička se mění, ale z Pardubic zůstává stejné → přívlastek neshodný
- své boty, bez svých bot, se svými botami → tvary slova boty i přívlastku své se při skloňování mění → přívlastek shodný
Jak poznat kde psát čárku : Při psaní čárky je nutno si ujasnit:
- jaké jsou jednotlivé věty v souvětí,
- jaká je mezi nimi závislost (tzn.
- jaký je vztah mezi větami (slučovací – pak se čárka nepíše před spojkami A, I, ANI, NEBO, ČI; jakýkoli jiný vztah – pak se čárka obvykle píše),
- ujistit se, jestli není v souvětí nějaká věta vedlejší vložená.
Jak poznat přístavek ve větě
Jeho funkcí je pojmenovat jiným způsobem totéž, co předcházející větný člen. Základem přístavkového spojení je nejčastěji podstatné jméno nebo zájmeno. Oddělujeme ho čárkou z obou stran. Pokud ale přístavek vyjadřuje funkci/titul/zaměstnání a následuje vlastní jméno osoby, pak přístavek čárkou neoddělujeme.
Jak se ptáme na přívlastek těsný : Přívlastek těsný a volný – tyto přívlastky stojí za svým řídícím jménem, ptáme se Který, Jaký, Čí
Přístavek
- Jeho funkcí je pojmenovat jiným způsobem totéž, co předcházející větný člen.
- Základem přístavkového spojení je nejčastěji podstatné jméno nebo zájmeno.
- Oddělujeme ho čárkou z obou stran. Pokud ale přístavek vyjadřuje funkci/titul/zaměstnání a následuje vlastní jméno osoby, pak přístavek čárkou neoddělujeme.
PŘÍSTAVEK Přístavek je větný člen, který je souřadně spojen s jiným členem věty. Oba členy jsou ve vztahu přistavování (v přístavkovém vztahu) a označují tutéž skutečnost. Základ přístavku tvoří podstatné jméno, které může být dále rozvito.
Jak se ptáme na přívlastek shodný
1/ Přívlastek shodný – Pks – stojí většinou před svým řídícím podstatným jménem a shoduje se s ním v pádě, čísle a rodě . Ptáme se – Který, Jaký, Čí Naopak čím obecnější podstatné jméno přívlastek rozvíjí, tím spíš bude těsný (žáci, materiál). Na přístavek se ptáme kdo, co (v různých pádech), kdežto na přívlastek se ptáme jaký, který, čí.Při rozhodování, zda máme psát čárku před spojkou nebo, se řídíme tím, v jakém významu je tato spojka užita. Vyjadřuje-li význam vylučovací, čárka je namístě: Odeslal jsi ten dopis včera, nebo až dnes Čárka se naopak nepíše, pokud je spojka užita ve významu slučovacím: Kup rohlíky nebo chleba.
Základem přístavkového spojení je nejčastěji podstatné jméno nebo zájmeno. Oddělujeme ho čárkou z obou stran. Pokud ale přístavek vyjadřuje funkci/titul/zaměstnání a následuje vlastní jméno osoby, pak přístavek čárkou neoddělujeme.
Jak poznám přívlastek volný a těsný : Čárkou se odděluje, pokud jde o přívlastek volný (nezužuje význam řídícího podstatného jména, spíše ho vysvětluje či doplňuje a může se vynechat, aniž se změní smysl věty). Čárkou se neodděluje přívlastek těsný (zužuje nebo specifikuje význam řídícího podstatného jména, pokud by se vynechal, změnil by se smysl věty).
Co rozvíjí přístavek : Přístavek. Je to volně připojený shodný přívlastek, který vyjadřuje dodatečně téměř samostatnou myšlenku, jehož základem je podstatné jméno. Je zpravidla rozvitý, řidčeji několikanásobný, a stojí za řídícím jménem. Ve větě jej oddělujeme čárkou a bývá připojován výrazy totiž, a to, to jest….
Jak se pozná doplněk
Jak poznat doplněk
Doplněk se váže na dva větné členy zároveň. Tím je unikátní. Jednou z vazeb je vždy vazba na přísudek. Druhá vazba je spojení buď s podmětem (Chlapec ležel nemocen), nebo s předmětem (Našli jsme ho promrzlého).
Před spojovacími výrazy buď(to) – nebo/anebo/či a ať (už/již) – nebo/anebo/či se čárka píše vždy; nejen proto, že jde o výrazy rozštěpené, nýbrž i proto, že jejich funkcí není kladení eventualit vedle sebe: první výraz zesiluje, zexplicitňuje kladení alternativ proti sobě, druhý vyjadřuje, že jakkoli protikladné jsou …V češtině je několik spojek, před nimiž se v některých větách čárka píše, a v jiných se nepíše: patří k nim i spojka nebo. Pravidla interpunkce před ní určuje základní poučka: má-li spojka nebo význam slučovací, čárku před ní nepíšeme, má-li význam vylučovací, čárku před ní píšeme.
Co rozvíjí doplněk : Doplněk (též atribut verbální) je rozvíjející větný člen, který rozvíjí zároveň dva větné členy – na jedné straně buď podmět (subjektový doplněk) nebo předmět (objektový doplněk) a na druhé straně přísudek.