Za ideálních podmínek je pokles teploty zhruba o 0,65 °C na 100 metrů výškových. Když ale v nějaké části atmosféry (nebo také jinak řečeno vrstvě/hladině atmosféry) teplota s nadmořskou výškou stoupá, jedná se o obrácený jev, tedy o inverzi teploty vzduchu.S výškou klesá tlak, vzduch se rozpíná a ochlazuje se. Při sestupném pohybu vzduchu je tomu naopak. Rozdíl činí až 30 stupňů Někdy však v určité vrstvě vzduchu teplota s výškou roste. Pak mluvíme o zvratu běžného průběhu teploty s výškou, tedy o inverzi.Inverze teploty vzduchu neboli teplotní inverze je meteorologický jev (viz inverze v meteorologii), kdy teplota vzduchu v některé vrstvě dolní atmosféry s výškou neklesá, ale stoupá.
Co se deje při teplotni inverzi : Teplotní inverze je zvláštní případ extrémně stabilního zvrtvení atmosféry, kdy teplota v určité vrstvě, jíž říkáme inverzní vrstva, s výškou stoupá. Vzhledem k tomu, že teplota s výškou v inverzní vrstvě stoupá, jsou zde potlačeny výstupné pohyby, proto nedochází k promíchávání vzduchu přes inverzní vrstvu.
Kdy je inverze
Teplotní inverze nejčastěji vzniká v chladné části roku, a to při situacích, kdy do Česka proudí teplý vzduch, který se nedokáže promíchat s těžkým studeným vzduchem u země. Mezi teplým ve výšce a studeným vzduchem u země vzniká ve kolem jednoho kilometru nad zemí zádržná vrstva.
Co je to inverze priklad : Plná inverze je jedním ze dvou typů inverze v angličtině. Spočívá v převrácení slovosledu podmětu a plného slovesa (said John, comes the bus, ran the children…) Oproti tomu částečná inverze se převrácení slovosledu podmětu a pomocného slovesa (is John sitting, do they know, will you come…)
Teplotní inverze nejčastěji vzniká v chladné části roku, a to při situacích, kdy do Česka proudí teplý vzduch, který se nedokáže promíchat s těžkým studeným vzduchem u země. Mezi teplým ve výšce a studeným vzduchem u země vzniká ve kolem jednoho kilometru nad zemí zádržná vrstva.
advekční výšková teplotní inverze, kdy přichází nějaký teplý vzduch, ale s tak malou energií, že nestíhá vytlačit těžký studený vzduch z poloh při zemi. Tím pádem ten teplý vzduch proudí nerušeně nad studeným, a na jejich rozmezí se vytváří inverzní vrstva té výškové advekční inverze. “
Kdy nastává teplotní inverze
Teplotní inverze je běžný jev v atmosféře, kdy s přibývající výškou teplota vzduchu stoupá. Ve spodních vrstvách troposféry (několik set metrů nad povrchem země) se při jasné obloze a slabém větru vyskytuje v nočních a ranních hodinách kdykoli během roku.in-versio, obrácení, převrácení) je proces, při němž dochází k převrácení dvou nebo více věcí oproti přirozenému (nebo obvyklému) stavu.inverze – přehození slovosledu pro dramatický efekt, kvůli rýmu atd. ("Ke stolu se plíží tiše Polednice jako stín.") řečnická otázka – otázka, na kterou tazatel neočekává odpověď anebo kterou hned sám zodpoví ("Víš, co se mi dnes stalo")
Opis (opisování) je způsobem rozmnožování rukopisných textů, zároveň se tak označuje i výsledek (kopie). Mohl být prováděn samostatným opisem předlohy, nebo podle diktátu.
Jak jdou po sobě literární směry : LITERÁRNÍ SMĚRY
- Renesance a humanismus (14.-17. století)
- Baroko (2. pol. století – 80. léta 18.
- Klasicismus (2. pol. století– 18. století)
- Osvícenství (18. století)
- Preromantismus (od pol. století)
- Národní obrození (70. léta 18. století – 50.
- Romantismus (1. pol. století)
- Realismus a naturalismus (2. pol. století)
Jaké jsou literární formy : Literární druh tvoří nejvyšší genologickou rovinu a dělí veškerou uměleckou literaturu na tři skupiny – podle obsahu na lyriku, epiku a drama (toto dělení pochází až od Goetheho, konec 18. století), nebo podle formy na poezii, prózu a drama (členění, které se rozšířilo v klasicismu).
Jak po sobě šli umělecké směry
Umělecký sloh
- románský sloh.
- gotika.
- renesance.
- baroko.
- rokoko.
- klasicismus.
Obsah
- 1.1 Pravěk.
- 1.2 Starověk.
- 1.3 Středověk.
- 1.4 Novověk.
- 1.5 Moderní doba.
Próza (prosa), výraz pochází z latinského výrazu prósa orátio – tj. řeč hovořící přímo, nerýmovaně, próza je tedy každý psaný text nepsaný ve verších. Jde tedy o běžnou, přirozenou formou psaného textu na rozdíl od „vázané řeči“ čili poezie.
Jak poznat literární žánr : Rozlišujeme tři základní literární druhy: epika, lyrika a drama.
- EPIKA – obsahuje a popisuje určitý děj.
- LYRIKA – nemá děj, vyjadřuje pocity.
- DRAMA – je tvořeno promluvami, případně jednáním, jednotlivých postav.