Předmět doplňuje sloveso nebo přídavné jméno. Ptáme se na něj všemi pádovými otázkami kromě otázek 1. a 5. pádu. Markéta utrhla ze stromu jablko. Koho, co utrhla MarkétaVyjadřuje typicky osobu, zvíře nebo věc, kterých se děj týká. Předmět může být vyjádřen podstatným jménem, zájmenem nebo slovesem v infinitivu a může být ve všech pádech kromě 1. a 5. pádu.Předmět neboli objekt je rozvíjející větný člen závisející na rozvíjeném slovesu nebo přídavném jménu, s nimiž tvoří syntagma (skladební dvojici). Vyjadřuje osobu, zvíře nebo věc, kterých se slovesný děj týká, na co přechází, co jím vzniká.
Jak se podtrhává předmět : pádu) a řídícím členem (Co řídil) – podtrháváme přerušovanou čarou – nejčastěji bývá vyjádřen: o podstatným jménem (Už přinesl knihu. – Koho/co přinesl) o slovesem v infinitivu (Nestihl napsat vzkaz. – Koho/co nestihl) o zájmenem (Podej mi knihu. – Podej komu/čemu)
Jak poznat podmět a přísudek ve větě
Podmět nám říká, KDO nebo CO vykonává činnost přísudku. Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa… Přísudek nám určuje, CO PODMĚT DĚLÁ, co se s ním děje nebo jaký je.
Jak poznam větné členy : Větný člen je nejmenší jednotka větné struktury. Pozná se podle toho, že se dá ve větě přesunout jen jako celek. Slova se mluvnicky spojují ve věty, stávají se větnými členy a tvoří mluvnickou výstavbu věty. Větným členem se stává každé plnovýznamové slovo, které vstoupí do věty a získá tak svoji větnou funkci.
Direct object (přímý předmět) je ten, komu se něco děje, komu sloveso něco „dělá“. Nejčastěji ho dáváme přímo za sloveso a není před ním žádná předložka.
Doplněk závisí na 2 členech: na slovesu (přísudku) a zároveň na podstatném jméně nebo případně zájmeně (většinou podmětu nebo předmětu). Ptáme se na něj: Jaký Jako kdo Jako co
Co jsou povinné předměty
Předmět, jehož absolvování je závazné a nutné pro další studium, včetně předepsaného ukončení (složení zkoušky, napsání eseje …). Jeho obsah bývá součástí závěrečné státní zkoušky.Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele činnosti. Podmět je vždy v 1. pádě. Podmětem je nejčastěji podstatné jméno nebo zájmeno, může však být být vyjádřen: kterýmkoli slovním druhem.Podmět je často rozvíjen přívlastkem, který se rozlišuje na shodný (shoduje se s podmětem v pádě, čísle a rodě) a neshodný. Podmět a předmět lze v mnohých větách zaměnit změnou slovesného rodu: Zahradník očesal jabloně. – Jabloně byly zahradníkem očesány. Předmět ani příslovečné určení nikdy nerozvíjí podmět.
Přísudek (z lat. predikát) je základní větný člen přisuzující podmětu nebo samostatně vyjadřující činnost, stav nebo vlastnost, jako například prší ve větě Venku prší, či je zelený ve větě Strom je zelený. Zpravidla je to sloveso v určitém tvaru nebo pomocné (sponové) sloveso se jmenným nebo příslovečným tvarem.
Jak se urcuje podmět : zpravidla jednoznačně určuje koncovka slovesa ( Pracuju, Pracuješ) , ve 3. osobě se podmět nevyjadřuje, pokud byl již zmíněn v předchozí větě nebo jej lze uhodnout z kontextu, často se také nevyjadřuje všeobecný podmět ( vyjadřuje nekonkrétní osobu, či skupinu osob) či podmět neurčitý ( př.: Je mi chladno).
Co patří mezi větné členy : Základní větné členy jsou podmět a přísudek. Rozvíjející větné členy jsou předmět, příslovečné určení, přívlastek a doplněk. Větný člen může být tvořen jedním slovem, někdy ho ale může tvořit i spojení více slov.
Co je ve větě přísudek
Přísudek vyjadřuje činnost nebo stav podmětu. Přísudek může být vyjádřen slovesem, slovesem a zvratným zájmenem se/si, několika slovesy, slovesem a přídavným/podstatným jménem.
Indirect object (nepřímý předmět) je pak něco či někdo, pro koho byla daná akce vykonávána, komu či čemu byla činnost určena.Doplněk závisí na 2 členech: na slovesu (přísudku) a zároveň na podstatném jméně nebo případně zájmeně (většinou podmětu nebo předmětu). Ptáme se na něj: Jaký Jako kdo Jako co
Co rozvíjí doplněk : Doplněk je větný člen, který rozvíjí zároveň dva jiné větné členy.