Zopakujme si, co už umíme: Metafora – metafora je přenesení významu na základě podobnosti tvarové (oko, ucho, zub, lopatka, koleno, čočka, řasa, kloub, bubínek, kovadlinka ….) Metonymie – nemá podobnost tvarovou, ale jinou, vnitřní (sladkost, vláda, stráž, diesel, manšestr, kašmír….)Synekdocha (řecky syn-ek-doché, sdílená, spolu míněná část) je druh obrazného pojmenování, při němž je název celku použit pro označení části nebo naopak název části pro označení celku. Například „noční nebe zářilo“ místo hvězdy svítily nebo „pod rodnou střechou“ místo v domě.Jako trop, tropus (zástupek) se označuje úmyslné užití jazykového prvku (zpravidla slova) ve vedlejším, odvozeném, obrazném významu. Cílem tropu je vyjádřit podobnost označovaného (denotátu) s věcí nebo vztahem, které označuje základní význam jazykového prvku.
Co je metafora a personifikace : personifikace = oživení neživého – slunce se usmívá; větve mávají; potůček zpívá přirovnání = pomocí slova “jako” – bílý jako sníh; líný jako veš metafora = pojmenování na základě podobnosti – po obloze plují beránci = mraky; nechal se ostříhat na ježka = na krátko.
Co je to Metonymie příklad
Metonymie je obrazné pojmenování založené na vnitřní, myšlenkové souvislosti. Vypil dvě sklenice. → souvislost mezi nádobou a obsahem (Nevypil tu nádobu, ale to, co bylo uvnitř, třeba vodu.) Přečetl celého Čapka.
Jak vysvetlit metaforu : Jedná se o obrazné vyjádření. O nějaké věci zkrátka mluvíme tak, jako by to byla věc jiná. Takovým metaforickým vyjádřením může být úplně jednoduchý obrat (hodinová ručička), ale také třeba velmi rozvětvená a složitá jazyková konstrukce (nového dne sluneční patron povstal z popela umrlce noci).
Personifikace v literatuře
je přenos vlastností a jednání živých bytostí a osob na věci a abstraktní pojmy, na přírodní jevy, rostliny, živočichy (např. stromy šeptají; jezera si čtou v mracích; krok za krokem vcházela noc; komáři a mušky tančili v objetí; rozčílený vichr se smál i plakal).
Metonymie je obrazné pojmenování založené na vnitřní, myšlenkové souvislosti. Vypil dvě sklenice. → souvislost mezi nádobou a obsahem (Nevypil tu nádobu, ale to, co bylo uvnitř, třeba vodu.) Přečetl celého Čapka.
Jak vypadá personifikace
Personifikace v literatuře
je přenos vlastností a jednání živých bytostí a osob na věci a abstraktní pojmy, na přírodní jevy, rostliny, živočichy (např. stromy šeptají; jezera si čtou v mracích; krok za krokem vcházela noc; komáři a mušky tančili v objetí; rozčílený vichr se smál i plakal).Metonymie je obrazné pojmenování založené na vnitřní, myšlenkové souvislosti. Vypil dvě sklenice. → souvislost mezi nádobou a obsahem (Nevypil tu nádobu, ale to, co bylo uvnitř, třeba vodu.) Přečetl celého Čapka.Metafora je obrazné pojmenování založené na vnější, respektive vizuální podobnosti. horské hřbety (Na pohled připomínají tvar hřbetů zvířat.) zuby pily (Na pohled připomínají lidské nebo zvířecí zuby.)
Metafora je jazyková a rétorická literární konstrukce spočívající v přenášení významu na základě vnější podobnosti. Je druhem tropu, tedy přenášení významu původního pojmenování na jiný předmět. Je součástí běžné funkce a užívání jazyka, ale zvláštní význam má zejména v poezii.
Co je to metafora příklad : Metafora je obrazné pojmenování založené na vnější, respektive vizuální podobnosti. horské hřbety (Na pohled připomínají tvar hřbetů zvířat.) zuby pily (Na pohled připomínají lidské nebo zvířecí zuby.) domácí žloutkové věnečky (Na pohled vypadají jako malé věnce.)
Jak najít metaforu : Např. přední části hlavy nad obočím říkáme v češtině čelo, toto slovo můžeme metaforicky použít i pro označení části postele (čelo postele). Tyto předměty jsou si podobné, a tak můžeme pojmenování jednoho předmětu přenést na ten druhý. Mluvíme tedy o obrazném vyjádření.
Jak vypada metafora
Metafora (řecky μεταφορά, metafora; latinsky translatio – doslova „přenesení“, v dnes archaické češtině se označovala jako přenáška) je jazyková a rétorická literární konstrukce spočívající v přenášení významu na základě vnější (strukturální) podobnosti.
Metafora je jazyková a rétorická literární konstrukce spočívající v přenášení významu na základě vnější podobnosti. Je druhem tropu, tedy přenášení významu původního pojmenování na jiný předmět. Je součástí běžné funkce a užívání jazyka, ale zvláštní význam má zejména v poezii.Metonymie (řecky μετωνυμία, metónymia; latinsky denominatio – doslova „přejmenování“, resp. „odvozené pojmenování“) spočívá v přenosu označení na jiný objekt na základě jiné souvislosti než podobnosti označovaných objektů (denotátů). Přenesení na základě vnější podobnosti se nazývá metafora.
Co je to literární druh : Literární druh je genologický termín, který označuje nejvyšší genologickou (žánroslovnou) rovinu: dělí veškerou literaturu na tři, resp. dvě skupiny: epika, lyrika a drama. Drama bývá někdy vydělováno mimo oblast literatury (resp. krásné literatury) jakožto autonomní umělecký druh.