Rozpoznáte smrk od jedle Mnozí to nedokážou, a přitom je to tak jednoduché – na smrku rostou šišky dolů, na jedli stojí jako svíčky.Na rozdíl od smrku, který má mělký kořenový koláč rozprostřený do šířky, borovice, má tzv. hlavní kůlový kořen a právě svým kořenovým systémem se uchytí i na skále, tam, kde jiný strom zakoření stěží.Na rozdíl např. od borovice vyrůstají jehlice vždy jednotlivě, na rozdíl od smrku nasedají přímo na větvičku malým terčíkem – jedlové větvičky jsou proto na rozdíl od smrkových hladké, po opadaných jehlicích zbývají pouze okrouhlé listové jizvy.
Jak se pozná smrk : Vzhled. Smrk ztepilý je statný stálezelený jehličnatý strom s rovným kmenem, který je v mládí pokrytý hladkou, světlehnědou kůrou, která se s přibývajícím věkem mění v šedohnědou až červenohnědou šupinovitou rozpukanou borku. Koruna je štíhle jehlancovitá, větve v ní vyrůstají v pravidelných přeslenech.
Jak vypadá jedle
jedle obrovská
Kůra hladká šedozelená s pryskyřičnými puchýřky, borka šedohnědá, podélně rozpukaná. Dřevo světle žlutavé až nahnědlé, se širokými letokruhy, málo trvanlivé. Jehlice ploché, na líci leskle tmavozelené, 30–60 mm dlouhé, výrazně dvouřadě rozložené, různých délek vedle sebe, při rozemnutí voní po citrusech.
Jaká může být jedle : Jedle (Abies) jsou stálezelené jehličnaté stromy z čeledi borovicovitých (Pinaceae). Ve svých více než 50 druzích se vyskytují po celé severní polokouli, hlavně v Severní Americe, střední a jižní Evropě a ve východní Asii. V naší přírodě je původní pouze jediný druh – jedle bělokorá (Abies alba).
Jak poznáme borovici lesní Neopadavý jehličnatý strom, dorůstající výšky až 40 metrů, kmene o průměru jednoho metru, dožívající se 300-350 let (výjimečně až 600 let), značně světlomilný, přizpůsobivý a variabilní. Svůj tvar mění v závislosti hlavně na světelných a tepelných podmínkách.
Šišky jsou vzpřímené, 10–20 cm dlouhé, 3–5 cm široké, válcovité, nahoře zaoblené. Dozrávají během září a rozpadají se na stromech: jejich šupiny opadávají a na stromech zůstávají pouze vřetena.
Jak poznat borovici Vejmutovku
Jehlice – měkké modrozelené, nasivělé uspořádány ve svazečcích po pěti. Jsou velmi jemné a lehce převisají, což dává vejmutovce její charakteristický „měkký“ vzhled – někdy bývá nazývána borovicí hedvábnou. Pupeny oválné stře zašpičatělé, pryskyřičnaté. Samčí šištice nahloučené žluté, samičí šedé, někdy až růžové.Popis: Poměrně statný, až 40 m vysoký strom s rozsáhlým kořenovým systémem a rovným, v horní třetině až čtvrtině větveným kmenem. Borka je rozpukaná, šedohnědá, v mládí a na větvích rezavě hnědá, odlupující se v tenkých plátcích. Letorosty jsou zelenohnědé.