Při daném směrovém vektoru nám k získání vektoru normálového stačí prohodit souřadnice a u jedné z nich změnit znaménko.Každá přímka v rovině je určena dvěma různými body A a B. Tyto body určují také vektor. My tento vektor pojmenujeme a využijeme jej pro zavedení parametrického vyjádření přímky. Jestliže A, B jsou dva různé body, pak vektor u = B – A nazýváme směrový vektor přímky AB.Obecná rovnice přímky v rovině má tvar: a x + b y + c = 0 ax+by+c=0 ax+by+c=0, kde konstanty a a b jsou souřadnice normálového vektoru a c reálné číslo.
Jak zjistit jestli bod leží na přímce : Body A, B, C leží na jedné přímce, právě tehdy, když je vektor AB nenulovým reálným násobkem vektoru AC, tj. existuje nějaké reálné číslo k, pro které platí AB = kAC.
Jak určit normálový vektor přímky
Vektor n = (a, b) se nazývá normálový vektor přímky p a je kolmý ke směrovému vektoru u přímky p. Dvě přímky p, q jsou totožné právě tehdy, je-li obecná rovnice přímky p násobkem obecné rovnice přímky q. Dvě přímky p, q jsou rovnoběžné právě tehdy, je-li normálový vektor přímky p násobkem normálového vektoru přímky q.
Jak se počítají vektory : Pokud chceme sčítat nebo odečítat vektory, prostě vezmeme jejich jednotlivé složky x-ové a y-ové. A ty buď sečteme nebo od sebe odečteme.
Sčítáme-li dva vektory, tak prostě a jednoduše sečteme jejich x-ové složky a jejich y-ové složky. A tak dostaneme výsledný vektor.
Směrnice přímky je číslo měřící strmost dané přímky. Matematicky směrnici spočítáme jako "změna y dělená změnou x" (přesněji změna y-ové souřadnice dělená změnou x-ové souřadnice při přechodu mezi dvěma libovolnými body ležícími na dané přímce).
Co to je normálový vektor
Vektor n = (a, b) se nazývá normálový vektor přímky p a je kolmý ke směrovému vektoru u přímky p. Dvě přímky p, q jsou totožné právě tehdy, je-li obecná rovnice přímky p násobkem obecné rovnice přímky q. Dvě přímky p, q jsou rovnoběžné právě tehdy, je-li normálový vektor přímky p násobkem normálového vektoru přímky q.Obecná rovnice. Obecná rovnice přímky v rovině má tvar ax+by+c=0 , kde a,b,c jsou nějaká reálná čísla taková, že alespoň jedno z čísel a a b není rovno 0. Body ležící na této přímce jsou právě ty bodyX=(x,y), jejichž souřadnice splňují uvedenou rovnost.Odchylka přímky a roviny
Je-li přímka p kolmá k rovině ρ, je jejich vzájemná odchylka φ = π/2. Není-li přímka p kolmá k rovině ρ, je jejich odchylka rovna odchylce přímky p a průsečnice p' rovin ρ a ψ, kde p ∈ ψ a ρ ⊥ ψ. Ještě jednodušší je, sestrojit kolmici q k rovině ρ a počítat odchylku α přímek p a q.
Přímka – se zadává dvěma body, neboť každými dvěma body lze vést právě jednu přímku. Značíme ji dvěma body nebo častěji malým písmenem.
Jak se počítá velikost vektorů : Výpočet velikosti vektoru je odvozen z výpočtu přepony pomocí Pythagorovy věty. Velikost vektoru u značíme absolutní hodnotou |u|. Častou chybou při výpočtu velikosti vektoru je nesprávné umocňování záporného čísla.
Jak se značí vektor : Velikost vektoru u je velikost kterékoliv orientované úsečky určující vektor u. Velikost vektoru u označujeme symbolem |u|. Jestliže |u| = 1, nazývá se vektor u jednotkový vektor.
Jak vypočítat úhel mezi vektory
Kdybychom chtěli spočítat úhel mezi vektory u a v, tak víme, že pro něj platí kosinus fí však rovná se skalární součin vektoru u a v děleno velikost vektoru u krát velikost vektoru v.
Vektor n = (a, b) se nazývá normálový vektor přímky p a je kolmý ke směrovému vektoru u přímky p. Dvě přímky p, q jsou totožné právě tehdy, je-li obecná rovnice přímky p násobkem obecné rovnice přímky q. Dvě přímky p, q jsou rovnoběžné právě tehdy, je-li normálový vektor přímky p násobkem normálového vektoru přímky q.Pokud chceme sčítat nebo odečítat vektory, prostě vezmeme jejich jednotlivé složky x-ové a y-ové. A ty buď sečteme nebo od sebe odečteme.
Jak vypočítat Tečnu : Směrnice tečny ke grafu je dána kT = f ′(a), aby tato přímka i křivka měly v daném bodě stejný směr. Dostaneme tak rovnici tečny: y − f (a) = f ′(a)⋅(x − a).