Obecné poučení Předponami s(e)‑, z(e)‑ se od sloves nedokonavých (končit, trávit, křížit, tížit) tvoří slovesa dokonavá (skončit, strávit, zkřížit, ztížit). Zatímco předpona z‑ má v takových případech pouze zdokonavující význam, předpona s‑ dodává mnohdy ještě význam další.Změna stavu
Jednoduše bychom mohli říct, že předponu Z píšeme v případě, že něco nebo někdo změní svou vlastnost, stane se nějakým. Například slovo zblednout nám říká, že se někomu udělalo špatně a stal se bílým, tedy zbledl.Zpěv je specifický hlasový umělecký projev, který se cíleným střídáním tónů a zpravidla i rytmickou strukturou odlišuje od běžné řeči nebo recitace. O výzkumu rozdílů mezi zpěvem a řečí jsou publikovány články od konce 19. století.
Kde se píše s : Předpona s/se se píše
Pokud sloveso (s předponou) vyjadřuje směr shora dolů nebo z povrchu pryč. scházet (schody), setřít, sletět, skrojit, spláchnout, svléci; V dalších slovesech, která je třeba si zapamatovat. nschovat (se), skonat, skončit, slevit, spálit, spasit, spáchat, stěžovat si, strávit, stvořit, stýskat si.
S kým nebo s kým
Předložka „s“ se pojí zejména se 7. pádem – instrumentálem (s kým, s čím). Tedy kdo s kým. Krom toho, psaní těchto předložek nepodléhá prakticky žádným výjimkám.
Proč se píše Kdo s koho : Ač to možná vypadá zvláštně, uvedené spojení skutečně píšeme kdo s koho, a ne kdo z koho. Jedná se totiž o poměrně neobvyklé spojení se čtvrtým pádem, nikoli s druhým. Podobný princip platí například u spojení být s to (ve smyslu „být schopen“).
Slova s předponou s(e)‑
směřování shora dolů, z povrchu pryč: sklonit, sklopit, shýbnout se, smést, zmenšení objemu, až zánik: scvrknout se, shořet, shnít.
Zbude-li něco mezi kořenem a koncovkou, je to přípona. Ve slově může být přípon více (knih-ař-sk-ý).
Co je to falešný zpěv
Falešné hlasivky se k sobě přibližují a uzavírají tak cestu dechu podobně jako (pravé) hlasivky při fonaci. Tím pod nimi vzniká tlak, který je rozkmitává. Hlasivky (pravé) zůstávají při zpěvu falsetta v klidu, opomeneme-li jejich pohyby asociované s procesem dýchání. Falsetto je používáno především v populární hudbě.Při řeči nebo zpěvu drobné svaly hrtanu napínají hlasivkové vazy, čímž se zužuje hlasová štěrbina. Vydechovaný vzduch proudí přes hlasovou štěrbinu a rozechvívá hlasivky podobně jako se rozechvívá jazýček v píšťale. Vlnění dále rezonuje v dýchacích cestách. Tak vzniká hlas.Předložka „s“ se pojí zejména se 7. pádem – instrumentálem (s kým, s čím). Tedy kdo s kým. Krom toho, psaní těchto předložek nepodléhá prakticky žádným výjimkám.
Základní pravidlo pro shodu přísudku s podmětem v množném čísle je, že pokud je podmět v rodě mužském životném, píšeme -i (muži byli), pokud je v rodě mužském neživotném anebo ženském, píšeme -y (stoly byly, ženy byly), pokud je v rodě středním, píšeme -a (prasata byla).
S kým s čím pád : umime.to/BWA
| 1. pád | nominativ | Kdo Co |
|---|---|---|
| 4. pád | akuzativ | Koho Co |
| 5. pád | vokativ | Oslovujeme, voláme |
| 6. pád | lokál | O kom O čem |
| 7. pád | instrumentál | S kým S čím |
Co je správně kdo z koho nebo kdo s koho : Ač to možná vypadá zvláštně, uvedené spojení skutečně píšeme kdo s koho, a ne kdo z koho. Jedná se totiž o poměrně neobvyklé spojení se čtvrtým pádem, nikoli s druhým. Podobný princip platí například u spojení být s to (ve smyslu „být schopen“).
Proč je shnít se s
Zmenšení objemu až zánik
Do této skupiny patří především tři slovesa: shnít, scvrknout se, shořet, spálit a slova od nich odvozená. Definice zní možná složitě, ale jde v podstatě o to, že pokud se něco scvrkne, zmenší to svůj objem (předmět nebo osoba zabírá méně prostoru).
zpověď – Slovník současné češtiny | Nechybujte | Lingea s.r.o. 1. círk. 2.Pokud odtrhneme od slova skupinu vy a vznikne nám slovo, které dává smysl, jedná se o předponu vy-, vý- a ve slově píšeme tvrdé Y. Kromě toho je také dobré zkusit nahradit skupinu vy nějakou jinou předponou. Pokud to jde a vzniknou nám slova, která existují, jedná se opět o předponu a do slova napíšeme tvrdé Y.
Jak vysvětlit předpony : Jedno slovo může mít více předpon než jednu (nej-ne-pravděpodobnější, ne-vy-plněný, po-po-strčit). Jak postupovat při určování předpony ve slově Určíme si kořen slova. Vše, co se nachází před kořenem slova je předpona, případně jich může být více (příkop – kop je kořen slova, pří je předpona).