Spřežky tedy mají stejný význam a plní ve větě tytéž funkce jako jejich dvouslovné protějšky – na příklad (předložka + podstatné jméno) i například (příslovce). Jediný rozdíl bývá v četnosti užívání, některé výrazy se v úzu objevují psané spíše jako dvě slova, u jiných převažuje podoba jednoslovná.Námi nabízené varianty jsou obě správně, je potřeba se ale podívat na jednotlivý výraz zvlášť a vysvětlit ho. Výraz při tom je spojení předložky a zájmena. Výraz přitom je příslovce ve významu zároveň, současně.Nejméně problematické jsou podle zmíněného článku spojení předložky s příslovcem, u nichž nebývá – kromě řídkých spojení zvláště s předložkou na a za (na víc, za dost) – ona dvojitost významu, a tedy je vždy píšeme dohromady (dodnes, podnes, dovnitř, zevnitř, povždy, provždy, přespříliš, ponejprv atd.).
Jak se píše poté : Typ po tom × potom, po té × poté
Při váhání se můžeme řídit jednoduchým pravidlem: • Je-li možné nahradit výrazy potom a poté příslovcem pak, píšeme dohromady, např.: – Hrál a potom (pak) zpíval. – Dáme si čaj a poté (pak) půjdeme spát.
Co je to spřežka příklady
Slovo spřežky v češtině ale můžeme chápat také jako spřežení písmen. Spřežkový pravopis zapisuje hlásky, pro které latinka nemá písmena, ustálenou kombinací existujících písmen. To je typické například pro němčinu, polštinu, maďarštinu a mnoho jiných jazyků.
Jak psát přece jen : Proto výrazy psané dohromady fungují jako příslovce se specifickým výrazem (dohromady = vcelku, společně; naoko = ne doopravdy; nakonec = konečně, přece jen; navečer = v době mezi odpolednem a nocí; pohříchu = bohužel; zpaměti = nazpaměť).
Bez změny významu lze dohromady i zvlášť psát: poránu i po ránu, například i na příklad, zaprvé i za prvé, popřípadě i po případě…
U příslovečných spřežek vzniklých spojením předložky s číslovkou (po třetí – potřetí) nebo s některými zájmeny (po každé – pokaždé) je správně zápis oběma způsoby.
Jak se píše na stálo
vyjádření času (nadlouho / na dlouho, nastálo / na stálo, navěky / na věky, ale NAVŽDY píšeme pouze dohromady!!!) míra (naplno / na plno, nastejno / na stejno, napolovic / na polovic, ale NAPOLO a NAPŮL píšeme pouze dohromady!!!)Slovo poprvé patří do skupiny příslověčných spřežek (spojení předložky s jiným slovním druhem). Takže toto slovní spojení skutečně můžeme psát dohromady. Totéž platí i pro slova podruhé, potřetí, pokaždé, zajedno, stokrát . Obdobně je to s výrazy napoprvé, propoprvé (ale i pro poprvé), .V českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y. U písmen D, T, N volíme písmeno podle výslovnosti.
příslovečných spřežek. V tomto případě se o žádnou spřežku nejedná a výrazy píšeme vždy samostatně, jako dvě slova, tedy mimo jiné (mimo jiného). Slovo mimo je řazeno mezi příslovce, případně předložky.
Jak se píše Takže : Korelativum tak, že vyjadřuje vedlejší větu způsobovou v širokém slova smyslu – např. Voda stoupla tak, že nám natekla do sklepa. Spojka takže naopak uvozuje větu, která vyjadřuje následek vyplývající z obsahu věty řídící – přičítáme jí tak charakter účinkový: Voda stoupla, takže nám natekla do sklepa.
Jak se píše po té : Jestliže spojovacímu výrazu předchází časové určení vymezující časový úsek, který uplynul mezi dějem hlavní a vedlejší věty, nelze klást čárku už před poté, protože poté plní v hlavní větě funkci příslovečného určení času, tzn. je jejím větným členem.
Jaké i se píše po r
V českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y. U písmen D, T, N volíme písmeno podle výslovnosti.
Slovní spojení pro tentokrát se vždy píše zvlášť, nikoli dohromady (protentokrát).Stručně a jasně U příslovečných spřežek vzniklých spojením předložky s číslovkou (po třetí – potřetí) nebo s některými zájmeny (po každé – pokaždé) je správně zápis oběma způsoby. Dá se však říci, že čím je číslovka delší, tím větší je tendence psát ji zvlášť (po dvacáté druhé).
Kdy se píše byly a byli : Základní pravidlo pro shodu přísudku s podmětem v množném čísle je, že pokud je podmět v rodě mužském životném, píšeme -i (muži byli), pokud je v rodě mužském neživotném anebo ženském, píšeme -y (stoly byly, ženy byly), pokud je v rodě středním, píšeme -a (prasata byla).